VYBERTE SI REGION

Rusko vítá oteplení vztahů s USA, spor o radar ale trvá dál

Mnichov - Ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem, jež se od loňska ocitly na bodu mrazu, nastává konečně obleva.

8.2.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Alena Kaňková

Ruský vicepremiér Sergej Ivanov včera ocenil nabídku amerického vicepremiéra Joea Bidena „restartovat“ vzájemnou spolupráci, učiněnou v sobotu na 45. bezpečnostní konferenci v Mnichově.

„Je zřejmé, že nová americká administrativa velmi silně touží po změně, což vzbuzuje optimismus,“ prohlásil Ivanov po včerejší schůzce s Bidenem.

Ruský vicepremiér rovněž zopakoval, že Moskva je připravena dále jednat o sporném protiraketovém deštníku nad Evropou, který se vedle loňské invaze do Gruzie stal hlavní příčinou roztržky mezi Ruskem a Západem.

Kreml nabízí Bílému domu spolupráci v posuzování bezpečnostních hrozeb a společnou protiraketovou obranu místo antiraket v Polsku a radaru v Česku. A pokud se USA svého záměru vzdají, ani ruský prezident Dmitrij Medveděv prý nenaplní svou hrozbu rozmístit své střely Iskander u hranic s Polskem.

Radar bude. Snad

Biden v Mnichově slíbil, že vláda nového prezidenta Baracka Obamy hodlá na rozdíl od jeho předchůdce George W. Bushe více spolupracovat se svými západními spojenci i s Ruskem.

„Nastal čas – abych parafrázoval prezidenta Obamu – zmáčknout tlačítko reset a znovu se podívat na oblasti, v nichž můžeme a měli bychom spolupracovat,“ uvedl Biden, citovaný agenturou Reuters.

Nicméně v otázce rozšiřování protiraketového deštníku si Obamova administrativa stále nechává otevřená zadní vrátka.

„Ve vývoji protiraketové obrany budeme pokračovat, abychom vyvážili rostoucí možnosti Íránu – za podmínky, že se tato technologie prokáže být funkční a že se vyplatí,“ zopakoval Biden postoj demokratů. Těm se příčí utrácet miliardy za systém, o jehož účinnosti stále panují pochybnosti.

NATO: Rusko myslí postaru

Severoatlantická aliance možnost společné obrany s Ruskem vítá, jakýmkoliv dohodám o nové, společné bezpečnostní struktuře ale podle generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera musí předcházet změna v myšlení Kremlu.

„Myslím, že skutečná transatlantická spolupráce v raketové obraně zahrnující Rusko je velmi proveditelná a každého, kdo by raketami ohrožoval Evropu, by přiměla k tomu, aby si to dvakrát rozmyslel,“ řekl Schaffer.

„Nevím ale, jak bychom mohli otevřít vážnou diskusi o takovéto nové struktuře, v níž by podle slov prezidenta Medveděva byla územní integrita hlavní prioritou, když Rusko buduje základny v Gruzii, zemi, která si je tam nepřeje, dodal Schaffer s tím, že je třeba konečně opustit onu „velkou hru 19. století, ideu o sférách vlivu“.

Šéf NATO patrně narážel kromě Gruzie i na překvapivé vypovězení amerických sil z Kyrgyzstánu. Biškek oznámil své rozhodnutí uzavřít do dvou let leteckou základnu USA Manas v pátek, těsně před zahájením mnichovské bezpečnostní konference. Podle kyrgyzského prezidenta Kurmanbeka Bakijeva o vypovězení rozhodla neochota Američanů zaplatit požadovaný nájem, Západ za tím ale vidí vliv Kremlu.

To ovšem vicepremiér Sergej Ivanov v Mnichově rozhodně popřel.

Autor: Kryštof Válka

8.2.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies