VYBERTE SI REGION

Modul Schiaparelli přistál na Marsu, ale neví se, zda úspěšně

Darmstadt - Na Marsu dnes přistál modul Schiaparelli, zatím se ale neví, zda byl manévr úspěšný či nikoli. Pozemní řídící středisko nedostalo očekávaný potvrzující signál a čeká na data ze satelitů kroužících kolem Marsu. Modul k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruské agentury Roskosmos, který je zaměřen na hledání případných stop života na Marsu.

19.10.2016
SDÍLEJ:

Modul Schiaparelli.Foto: ČTK/AP/Uwe Anspach

Evropské středisko kosmických letů (ESOC) v německém Darmstadtu si stále není jisté, v jakém stavu modul je, obdrželo ale aspoň dobrou zprávu od TGO. Družice po obletu planety potvrdila, že se dostala na plánovanou oběžnou dráhu. "Ahoj Země! Chyběla jsem ti?" podělila se ESA na twitteru se vzkazem TGO.

Podle informací ESA Schiaparelli přerušil vysílání signálu před dosednutím na Mars, což bylo neočekávané, ale jednoznačný závěr z toho ještě nelze dělat. Potvrzen je vstup aparátu do atmosféry Marsu a otevření jeho padáků při dalším sestupu. Nicméně chybějící potvrzení zdárného přistání podle některých vědců nevěstí nic dobrého.

"Může tu být mnoho příčin," řekl operativní šéf misí ESOC Paolo Ferri v souvislosti s přerušením signálu vysílaného přistávacím modulem. "Je jasné, že to nejsou dobrá znamení, ale budeme potřebovat víc informací," dodal. Poukázal přitom na to, že družice TGO zaznamenala podrobné telemetrické údaje vyslané Schiaparellim během sestupu a ty by měly být v noci předány na Zemi.

Odborníci tak budou celou noc pracovat s množstvím údajů, které o přistávacím modulu přišly na Zemi i od marsovských družic ESA Mars Express a americké agentury NASA Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Bližší informace chce ESA sdělit na tiskové konferenci, kterou uspořádá ve čtvrtek v 10:00 SELČ.

Složitý manévr

Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.

Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21.000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do marsovské atmosféry, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů.

Hlavním cílem mise ExoMars je pátrat po výskytu metanu a dalších atmosférických plynů, které mohou být znamením přítomnosti aktivních biologických nebo geologických procesů. Dalším významným úkolem je otestovat důležité technologie v přípravě účasti ESA při budoucích misích na Marsu.

Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky kolem 400 kilometrů.

Schiaparelli je vybaven několika vědeckými přístroji k provádění výzkumu, avšak jeho hlavním účelem bylo vyzkoušet přistání a otestovat technologie pro vyslání robotického vozítka ESA na Mars za čtyři roky.

Program ExoMars se skládá ze dvou misí. První nyní plní družice TGO a modul Schiaparelli. Druhá část projektu má odstartovat v roce 2020 vysláním robotického vozítka a vědecké platformy na povrch Marsu. Vozítko bude vybaveno vrtným zařízením a sadou nástrojů pro geochemický a exobiologický výzkum (výzkum mimozemského života).

První pokusy o průzkum Marsu družicemi začaly už v roce 1960

Darmstadt - Základní údaje o Marsu a o jeho lidském dobývání (na Marsu dnes přistál modul Schiaparelli, který k rudé planetě přiletěl s družicí Trace Gas Orbiter; jde o společný projekt ExoMars Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos, zaměřený na hledání případných stop života na Marsu):

Údaje o Marsu:

- Mars je druhou nejmenší planetou sluneční soustavy (po Merkuru) a čtvrtou ve vzdálenosti od Slunce; oproti Zemi má jen přibližně čtvrtinový povrch a pouze asi desetinu hmotnosti. Má dva malé měsíce - Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza).

- Má velmi řídkou atmosféru, která není schopna zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci (od -133 do +27 stupňů Celsia); průměrná teplota tam činí -55 stupňů Celsia; 95 procent atmosféry tvoří oxid uhličitý.

- Název dostal podle římského boha války Marta; říká se mu i rudá planeta - červený je prach a písek bohatý na oxid železitý.

- Na Marsu je i nejvyšší známá hora sluneční soustavy - vulkán Olympus Mons, tyčící se 27 kilometrů nad povrchem.

- Na Marsu zřejmě bývala tekutá voda, ovšem v dobách, kdy tam byly naprosto odlišné podmínky. Dnes se v tamním řídkém ovzduší voda v tekutém skupenství nevyskytuje (jen jako vodní pára či jako jemné ledové krystalky).

Výzkum Marsu:

- První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz v říjnu 1960, sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.

- Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu - byla to první sonda na oběžné dráze jiné planety.

- Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3.

- Prvním úspěšným přistáním na Marsu se 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, jež pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch - délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to je na Marsu od ledna 2004 dodnes). Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, jež přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků, nicméně známky po životě nenašla.

- Americká sonda Phoenix (na Marsu od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Poslední americkou sondou na Marsu je Maven, která odstartovala v listopadu 2013.

- Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko/Sovětský svaz, Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se dařil zatím jen Američanům. ESA vyslala sondu Beagle 2, jež dosedla na povrch planety v prosinci 2003. Beagle 2 ale vůbec nezačal komunikovat a vědci se původně domnívali, že se roztříštil během přistání, protože k povrchu dorazil příliš velkou rychlostí. Modul ale bezpečně přistál, kvůli blíže neurčené závadě se však nepodařilo rozložit všechny solární panely. Se sovětským Marsem 3 kontakt trval v roce 1971 jen pár sekund.

- Sondy k Marsu neúspěšně vyslaly také Japonsko a Čína.

- V listopadu 2013 se čtvrtou mocností světa, jež dosáhla "rudé planety", stala Indie s družicí Mangalján.

- Na Marsu dnes přistál modul Schiaparelli, který k rudé planetě dorazil 15. října s družicí Trace Gas Orbiter (TGO). Jde o společný projekt ExoMars ESA a ruské agentury Roskosmos, zaměřený na hledání případných stop života na Marsu. Účelem je také otestovat technologie pro budoucí vyslání robotického vozítka na Mars. Mateřská sonda zůstane na oběžné dráze Marsu a bude analyzovat plyny v atmosféře. Vyslání robotického vozítka bude součástí druhé fáze projektu ExoMars plánované na rok 2020.

- Let k Marsu plánuje kupříkladu americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která chce vyslat loď Dragon v roce 2018, o dva roky později hodlá přistát na Marsu Čína se svým robotickým vozítkem a plán letů k Marsu má i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) - počítá s pilotovanou misí někdy ve 30. letech.

Autor: ČTK

19.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies