VYBERTE SI REGION

Moskva podniká odvetu za americké sankce vůči Rusům

Moskva – Ruská diplomacie dnes zveřejnila seznam 18 amerických činitelů, kterým Moskva zakázala vstup do Ruska. Jde o odvetu za páteční oznámení amerických sankcí proti 18 ruským představitelům zařazeným do takzvaného Magnitského seznamu kvůli porušování lidských práv.

13.4.2013 5 AKTUALIZOVÁNO 13.4.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: AP

Agentura ITAR-TASS zdůraznila, že v ruském seznamu – podobně jako americkém – chybějí jména vysoce postavených představitelů. Nicméně podle ruských médií má ruská „černá listina" – stejně jako americká – i utajenou část.

„Nevybrali jsme si válku seznamů, ale nemohli jsme nereagovat na otevřené vydírání," vysvětlilo ministerstvo zahraničí. Americké sankce byly podle něj přijaty „pod tlakem rusofóbních členů Kongresu" a zasadily „silný úder vzájemným vztahům a důvěře".

Stejně jako Washington, tak i Moskva zdůvodnila sankce zákonem „o opatřeních vůči osobám podílejících se na porušování lidských práv a svobod".

Na ruském seznamu figurují „osoby podílející se na legalizaci či uplatňování mučení" či „časově neomezeném věznění zatčených". Jde například o dva hodnostáře z éry předchozího prezidenta George Bushe – šéfa kanceláře bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho Davida Spearse Addingtona a exporadce ministerstva spravedlnosti na počátku tisíciletí Johna Choona Yooa, který obhajoval drsné vyšetřovací metody. K potrestání Moskva vybrala i dva bývalé velitele základny Guantanámo, sloužící jako věznice pro podezřelé z terorismu.

Moskva rovněž zakazuje vstup do Ruska americkým soudcům, prokurátorům a tajným agentům, kteří se podíleli na „porušování práv a svobod ruských občanů v zahraničí", tedy podíleli se na dopadení a odsouzení Rusů za obchodování se zbraněmi či drogami.

„Je čas, aby si politici ve Washingtonu konečně uvědomili, že s Ruskem nelze budovat vztahy v duchu mentorství a neskrývaného diktátu," prohlásil mluvčí ruské diplomacie.

Ale některá ruská média si lámou hlavu, proč se asi na „černé listině" ocitl agent FBI Gregory Coleman, známý odhalováním praní špinavých peněz.

Ruská odpověď následovala poté, co americké ministerstvo financí v pátek zveřejnilo seznam 18 osob, převážně Rusů, kterým v USA hrozí zákaz vstupu a konfiskace majetku. Oproti očekávání ale v seznamu nebyli žádné veřejně známé osoby či nejbližší spolupracovníci ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle tisku se však na tuto „černou listinu" dostal i promoskevský čečenský vládce Ramzan Kadyrov a další ruští prominenti, avšak tato jména prý Washington raději utajil, v obavě z odvety ruského prezidenta Vladimira Putina.

Seznam nese jméno právníka Sergeje Magnitského, který byl v roce 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací. Magnitskij o rok později za nevyjasněných okolností zemřel v moskevské vazební věznici.

Autor: ČTK

13.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
5

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Škoda 450 s Miss USA 1957 Charlottou Sheffieldovou.
14

Nejslavnější český kabriolet oslaví šedesátku. Víte, že pobláznil i Ameriku?

Svého dinosaura má i Nicolas Cage, Mongolsko je chce zpět

Mongolský pastevec Gelegraš si vylepšoval svůj příjem tím, že vodil turisty za starou dinosauří lebkou nedaleko útesů Bajanzag v poušti Gobi. Jednoho dne však zkamenělina zmizela. Podobně byly tisíce dalších zkamenělin ukradeny od té doby, co tam americký cestovatel Roy Chapman Andrews, který byl inspirací pro filmovou postavu Indiana Jonese, ve 20. letech minulého století objevil vejce dinosaurů.

Kardinál Vlk trpí rakovinou, čeká ho chemoterapie

Kardinál Miloslav Vlk trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u čtyřiaosmdesátiletého církevního představitele začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu byla diagnostikována po Novém roce, nyní je v domácím ošetřování. Informuje o tom jeho osobní web.

NKÚ: Dotace přes 9 miliard výrazně nezlepšily stav přírody v Česku

Praha - Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Vyjádření ministerstva zjišťujeme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies