VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muslimské bratrstvo je po 84 letech na prahu moci

Káhira/Praha- Nejstarší islamistické hnutí na světě, egyptské Muslimské bratrstvo, prošlo turbulentním vývojem.

14.1.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: REUTERS/Fayaz Kabli

Ze slibných začátků, kdy mělo velkou podporu veřejnosti, přešla tato společnost pro reformaci islámu k teroristickým akcím, dlouhá desetiletí byla zakázaná, její členové vězněni a vůdci popravováni.

V posledním čtvrt století byla ale vládou tolerována jako náboženské sdružení. Téměř rok po pádu egyptského exprezidenta Husního Mubaraka, který islamisty potíral i částečně toleroval, se formace vzniklá z bratrstva stala nejspíš vítězem voleb do Lidového shromáždění (dolní komora).

Tato Strana svobody a spravedlnosti (FJP), kterou bratrstvo loni založilo, je první islamistickou povolenou formací v zemi za dlouhá desetiletí. Vůdcem FJP je vysokoškolský profesor a člen bratrstva Muhammad Mursí, jeho zástupcem koptský křesťan Rafík Habíb. FJP údajně usiluje o respekt mezi muslimy a nemuslimy a je "oddána pluralitnímu a demokratickému Egyptu". Podporuje ekonomiku volného trhu, hlavním zdrojem státních příjmů má být cestovní ruch. Postoj ohledně zavedení islámského práva (šaría) je nejasný: prý je pro, ale jen tehdy, když "bude právo akceptováno velkou částí populace".

Sunnitské islamistické Muslimské bratrstvo, celým názvem Sdružení muslimských bratří, založil v roce 1928 učitel Hasan Banna v egyptské Ismáílíji jako společnost pro reformaci islámu. Heslem bratrstva, které má ve znaku na zeleném muslimském podkladě zkřížené meče a korán, je: "Korán je naše ústava, prorok náš vůdce, džihád naše cesta a smrt na boží cestě nejvyšší ctižádostí."

Skupina se brzy rozrostla (v roce 1936 už měla na milion členů, o deset let později dva miliony) a zprvu se zaměřila na humanitární a charitativní činnost. Během druhé světové války se začala angažovat i politicky a obrátila se k násilí. Ve 40. letech pak bratrstvo spustilo teroristickou kampaň proti vládě a zavraždilo řadu osobností včetně dvou premiérů. Následovaly útoky v kinech, restauracích, křesťanských kostelech či synagogách, v roce 1949 se obětí atentátu stal samotný zakladatel bratří Banna. Násilí se organizace zřekla až v 80. letech.

V roce 1954 se bratrstvo pokusilo neúspěšně zabít prezidenta Gamála Abdan Násira. Ten prohlásil organizaci za ilegální, do táborů nechal zavřít na 60.000 členů a odsoudil a popravil vůdce hnutí. Po roce 1956 se podle některých zdrojů dostalo bratrstvu finanční pomoci ze strany americké tajné služby CIA, která se snažila oslabit Násira, kterého podporovaly socialistické státy na čele se SSSR.

V 60. letech tehdejší hlavní ideolog bratrstva Sajjid Kutb (popraven 1966) vyhlásil za cíl vytvoření striktně náboženského islámského státu založeném na islámském právu (šaría) a Násirův sekularizovaný stát prohlašoval za barbarský. V roce 1965 provedlo bratrstvo neúspěšný pokus o protivládní puč a bylo znovu potíráno a vůdci byli popraveni.

Další egyptský prezident Anvar Sadat v roce 1971 propustil členy Muslimského bratrstva z vězení a nechal je volně působit. Po jeho zavraždění islamistickými extremisty a bývalými členy bratrstva a nástupu Mubaraka v roce 1981 bylo bratrstvo tolerováno, politicky ale působit nesmělo. Mubarak též v minulých 20 letech uvěznil za ilegální politickou činnost mnoho desítek členů bratrstva.

Ve volbách se kandidáti bratrstva prezentovali jako nezávislí: v roce 2000 se stalo nejsilnějším opozičním uskupením, ve volbách v roce 2005 získalo dokonce asi 20 procent křesel. V prosinci 2010 bratrstvo bojkotovalo druhé kolo parlamentních voleb kvůli údajným manipulacím.

Myšlenky bratrstva, v jejímž čele stojí od ledna 2010 Muhammad Badí, se začaly šířit po světě od 70. let, a to zejména vlivem íránské revoluce a poté války v Afghánistánu. Odbočky vznikly v řadě zemí, například v Jordánsku, Libanonu, Palestině, Súdánu a jinde.

Cílem bratrstva je návrat ke kořenům islámu, je aktivní zejména v mešitách, univerzitách, ve školství a odborech. Je a vždy bylo proti jednání s Izraelem, zároveň odmítá jakýkoliv boj mezi muslimy a křesťany.

Autor: ČTK

14.1.2012
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
11 15

Tři malí chlapci ubili plameňáka v zoo. Jejich rodiče se nyní omluvili

Ilustrační foto
4

Muž se zřítil ze Sněžky. Vrtulník u něho nemohl kvůli mlze přistát

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Lídři členských státu EU se ve Vatikánu sešli s papežem

Papež František dnes přijal prezidenty a premiéry 27 zemí Evropské unie. S nejvyššími představiteli unijních států s výjimkou Británie se setkal den před jejich římským summitem, který má připomenout 60 let evropské integrace. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies