VYBERTE SI REGION

Muslimské velmoci už spolu nemluví. Spor sílí

Rijád, Teherán – Dvě regionální velmoci reprezentující největší větve islámu, které spolu dlouhodobě bojují o vliv na Blízkém východě, spolu přestaly mluvit. Ačkoliv vztahy mezi šiítským Íránem a sunnitskou Saúdskou Arábií byly vždycky problematické, momentálně jsou na nejhorší úrovni za poslední čtvrtstoletí.

5.1.2016 4
SDÍLEJ:

Vztahy mezi šiítským Íránem a sunnitskou Saúdskou Arábií byly vždycky problematické, momentálně jsou na nejhorší úrovni za poslední čtvrtstoletí.Foto: ČTK/ABACA/AA

Rozbuškou aktuálního konfliktu se stala sobotní poprava vlivného šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra 
v Saúdské Arábii. Poté, co rozhořčený dav zapálil oheň na saúdskoarabské ambasádě v Teheránu, přerušil Rijád s Íránem diplomatické vztahy. Na opuštění Saúdské Arábie dostali v neděli íránští diplomaté 48 hodin. Saúdskoarabští diplomaté se kvůli útoku na ambasádu vrátili do vlasti už dříve. K přerušení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi došlo naposledy v letech 1988 až 1991.

Teherán sice v neděli demonstranty vyzval k respektování mezinárodních diplomatických dohod a na 40 protestujících skončilo za mřížemi, na zmírnění napětí mezi oběma zeměmi to ale nestačilo. Saúdskoarabský ministr zahraničí Ádila Džubajra obvinil Teherán, že útok na ambasádu je projevem snahy Íránu destabilizovat region a vytvářet „teroristické buňky". Saúdská Arábie také zakázala svým občanům cesty do Íránu a přerušila letecké spojení.

Výhrůžka Chameneího

Nejvyšší íránský duchovní vůdce Ajatolláh Chameneí zase Saúdskou Arábii varoval, že se jí poprava vlivného šajcha vymstí. „Nespravedlivé prolití krve tohoto mučedníka bude mít následky a boží ruka saúdské vedení potrestá," vzkázal. Je přitom možné, že íránští věřící se kvůli zmíněnému konfliktu nedostanou na tradiční pouť do Mekky. „Jestliže s námi nějaká země přeruší diplomatické vztahy, pak je nepřátelská. Zdá se, že kvůli bezpečnostním ohledům nebude možné účastnit se pouti do Mekky," varoval íránský poslanec Mohammad Alí Esfahání.

Roztržka mezi zeměmi vyvolává o to větší obavy, že obě země proti sobě už nyní stojí v důležitých blízkovýchodních konfliktech. Nepřímou válku proti sobě vedou podporováním šíitských povstalců a sunnitské vlády v Jemenu (provládní koalice v sobotu vypověděla vratké příměří), v Sýrii se sice obě země hlásí k boji proti Islámskému státu (IS), skutečnost je ale složitější. Zatímco Írán stojí na straně režimu prezidenta Bašára Asada, Saúdská Arábie podporuje povstalecké sunnitské skupiny, pro které je nepřítelem spíš Asad než IS.

Nejen Írán 
a Saúdská Arábie

Vzhledem k vlivu Íránu 
i Saúdské Arábie se navíc začínají potvrzovat obavy, že se konflikt přelije dál. Íránské diplomaty včera vypověděl i Bahrajn, kde šíitské většině vládnou sunnité. Diplomatické styky s Íránem přerušil i Súdán, Spojené arabské emiráty je omezily. V Iráku pak byly v noci na včerejšek při dvou oddělených útocích poničeny dvě sunnitské mešity, podle agentury AFP byl při jednom z nich zastřelen muž, který z minaretu svolával k modlitbám. V oblasti došlo k útokům, kde žije smíšené obyvatelstvo šíitů i sunnitů.

Nelze se proto divit, že spor mezi Íránem a Saúdskou Arábii vyvolává obavy i daleko za hranicemi regionu. Zatímco Spojené státy apelovaly na 
Saúdskou Arábii, aby dodržovala lidská práva, šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová po Íránu chce, aby zajistil lepší ochranu diplomatů.

Popravu Nimra Bákira Nimra, který byl spolu s dalšími 46 lidmi obviněn z terorismu, ačkoliv podle svých příznivců k násilí nenabádal, odsoudila velká část západních států i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. V Německu se nyní vede debata i o tom, zda by země neměla přestat s dodávkami alespoň některých zbraní Saúdské Arábii. Kvůli popravám politických vězňů byl ale loni od Amnesty International kritizován jak Írán, tak Saúdská Arábie. První z obou zemí přitom za rok popravila několikanásobně víc lidí.

Autor: Martin Dohnal

5.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies