VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muslimské velmoci už spolu nemluví. Spor sílí

Rijád, Teherán – Dvě regionální velmoci reprezentující největší větve islámu, které spolu dlouhodobě bojují o vliv na Blízkém východě, spolu přestaly mluvit. Ačkoliv vztahy mezi šiítským Íránem a sunnitskou Saúdskou Arábií byly vždycky problematické, momentálně jsou na nejhorší úrovni za poslední čtvrtstoletí.

5.1.2016 4
SDÍLEJ:

Vztahy mezi šiítským Íránem a sunnitskou Saúdskou Arábií byly vždycky problematické, momentálně jsou na nejhorší úrovni za poslední čtvrtstoletí.Foto: ČTK/ABACA/AA

Rozbuškou aktuálního konfliktu se stala sobotní poprava vlivného šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra 
v Saúdské Arábii. Poté, co rozhořčený dav zapálil oheň na saúdskoarabské ambasádě v Teheránu, přerušil Rijád s Íránem diplomatické vztahy. Na opuštění Saúdské Arábie dostali v neděli íránští diplomaté 48 hodin. Saúdskoarabští diplomaté se kvůli útoku na ambasádu vrátili do vlasti už dříve. K přerušení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi došlo naposledy v letech 1988 až 1991.

Teherán sice v neděli demonstranty vyzval k respektování mezinárodních diplomatických dohod a na 40 protestujících skončilo za mřížemi, na zmírnění napětí mezi oběma zeměmi to ale nestačilo. Saúdskoarabský ministr zahraničí Ádila Džubajra obvinil Teherán, že útok na ambasádu je projevem snahy Íránu destabilizovat region a vytvářet „teroristické buňky". Saúdská Arábie také zakázala svým občanům cesty do Íránu a přerušila letecké spojení.

Výhrůžka Chameneího

Nejvyšší íránský duchovní vůdce Ajatolláh Chameneí zase Saúdskou Arábii varoval, že se jí poprava vlivného šajcha vymstí. „Nespravedlivé prolití krve tohoto mučedníka bude mít následky a boží ruka saúdské vedení potrestá," vzkázal. Je přitom možné, že íránští věřící se kvůli zmíněnému konfliktu nedostanou na tradiční pouť do Mekky. „Jestliže s námi nějaká země přeruší diplomatické vztahy, pak je nepřátelská. Zdá se, že kvůli bezpečnostním ohledům nebude možné účastnit se pouti do Mekky," varoval íránský poslanec Mohammad Alí Esfahání.

Roztržka mezi zeměmi vyvolává o to větší obavy, že obě země proti sobě už nyní stojí v důležitých blízkovýchodních konfliktech. Nepřímou válku proti sobě vedou podporováním šíitských povstalců a sunnitské vlády v Jemenu (provládní koalice v sobotu vypověděla vratké příměří), v Sýrii se sice obě země hlásí k boji proti Islámskému státu (IS), skutečnost je ale složitější. Zatímco Írán stojí na straně režimu prezidenta Bašára Asada, Saúdská Arábie podporuje povstalecké sunnitské skupiny, pro které je nepřítelem spíš Asad než IS.

Nejen Írán 
a Saúdská Arábie

Vzhledem k vlivu Íránu 
i Saúdské Arábie se navíc začínají potvrzovat obavy, že se konflikt přelije dál. Íránské diplomaty včera vypověděl i Bahrajn, kde šíitské většině vládnou sunnité. Diplomatické styky s Íránem přerušil i Súdán, Spojené arabské emiráty je omezily. V Iráku pak byly v noci na včerejšek při dvou oddělených útocích poničeny dvě sunnitské mešity, podle agentury AFP byl při jednom z nich zastřelen muž, který z minaretu svolával k modlitbám. V oblasti došlo k útokům, kde žije smíšené obyvatelstvo šíitů i sunnitů.

Nelze se proto divit, že spor mezi Íránem a Saúdskou Arábii vyvolává obavy i daleko za hranicemi regionu. Zatímco Spojené státy apelovaly na 
Saúdskou Arábii, aby dodržovala lidská práva, šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová po Íránu chce, aby zajistil lepší ochranu diplomatů.

Popravu Nimra Bákira Nimra, který byl spolu s dalšími 46 lidmi obviněn z terorismu, ačkoliv podle svých příznivců k násilí nenabádal, odsoudila velká část západních států i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. V Německu se nyní vede debata i o tom, zda by země neměla přestat s dodávkami alespoň některých zbraní Saúdské Arábii. Kvůli popravám politických vězňů byl ale loni od Amnesty International kritizován jak Írán, tak Saúdská Arábie. První z obou zemí přitom za rok popravila několikanásobně víc lidí.

Autor: Martin Dohnal

5.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies