VYBERTE SI REGION

Muži souzení kvůli havárii lodi Prestige do vězení nepůjdou

La Coruňa – Tři muži, souzení kvůli ekologické katastrofě u španělského pobřeží při havárii tankeru Prestige v roce 2002, do vězení nepůjdou. Informoval o tom španělský list El País. Soud je dnes zprostil viny z podílu na katastrofě, osmasedmdesátiletý řecký kapitán lodi Apostolos Manguras dostal nicméně devět měsíců za vážné neuposlechnutí rozkazu, když s lodí odmítl zamířit na otevřené moře. Do vězení ale vzhledem ke svému věku nenastoupí.

13.11.2013
SDÍLEJ:

Havarovaný tanker Prestige s nákladem ropy se 19. listopadu 2002 potopil asi 270 kilometrů od pobřeží španělské Galicie. Tanker, přepravující původně 77.000 tun ropy a plující pod bahamskou vlajkou, směřoval z lotyšského přístavu Riga do Singapuru.Foto: čtk

Podle rozsudku, který přečetl soudce Juan Luis Pía, není s jistotou možné určit přesnou příčinu havárie. Na vině byl však podle verdiktu především „špatný stav a nedostatečná údržba" plavidla starého 26 let. Soudce prohlásil, že část viny leží na soukromé společnosti, která vydala tankeru povolení k provozu.

Trojici mužů obžalovaných ze zavinění katastrofy přitom hrozily vysoké tresty, řeckému kapitánovi a strojníkovi až 12 let vězení. Pro tehdejšího zástupce španělské námořní plavby Josého Luise Lópeze-Sorse prokurátor žádal pětiletý trest.

Kapitán Manguras vždy vinu na katastrofě popíral, neboť prý nebyl podrobně informován o špatném stavu plavidla. Loď provozovaná řeckými rejdaři byla stará 26 let a u španělských břehů z ní 13. listopadu 2002 začala unikat ropa. Španělé ji nechali odtáhnout na volné moře, kde se 19. listopadu plavidlo rozlomilo a potopilo.

Největší ekologická katastrofa v historii Španělska

* Tanker Prestige patřící liberijské firmě Mare Shipping vyplul pod bahamskou vlajkou z Lotyšska a přepravoval 77.000 tun těžkého topného oleje přes Gibraltar do Singapuru. Loď, kterou si pronajala ruská společnost Crown Resources a která byla provozovaná řeckými rejdaři, byla stará 26 let a u španělských břehů z ní 13. listopadu 2002 začala unikat ropa. Kapitán lodi vyslal signál SOS asi ve dvě hodiny odpoledne 50 kilometrů od galicijského města Finisterre (severozápad Španělska). V bouři totiž tehdy explodovaly dva tanky, z nichž začal unikat náklad.

* Z obav před znečištěním svých pobřeží však španělské, poté francouzské i portugalské úřady odmítly tanker ve svých přístavech přijmout. Tehdejší španělský ministr rozvoje Francisco Álvarez nařídil, aby bylo plavidlo odtaženo co nejdále na moře. Takže tanker během šesti dnů putoval nejprve na sever a pak zpět na jih (přes 400 km); 19. listopadu v poledne se asi 250 kilometrů od španělského pobřeží rozlomil na dvě části a za čtyři hodiny se potopil do hloubky 3800 metrů, kde leží dosud.

* Prvních asi 20.000 tun topného oleje vyteklo do moře už 13. a 14. listopadu, do potopení plavidla z něj vyteklo dalších asi 19.000 tun a při rozlomení tankeru uniklo na 12.000 tun. Poté vytékalo do moře denně asi 125 tun topného oleje denně více než dva měsíce, než se podařilo otvory ve vraku utěsnit. Celkem vyteklo do moře 64.000 tun těžkého topného oleje.

* Odčerpání zbylých 13.600 tun začalo v červnu 2004 a trvalo přes čtyři měsíce. Tato operace, již prováděla španělská firma Repsol-YPF, byla první na světě v takové hloubce; po havárii plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu na jaře 2010 unikala ropa z vrtu v hloubce 1500 metrů. Zbytek oleje, který už nešlo odčerpat, byl poté likvidován speciálními bakteriemi.

* Ropná skvrna znečistila asi 2600 kilometrů především španělského a portugalského pobřeží, v lednu zasáhla též jihozápad Francie. Postižena byla flóra a fauna tamního pobřeží, včetně oblastí národního parku v Galicii, znečištěny byly turistické pláže (například všechny v Baskicku) a citelné ztráty zaznamenal rybářský průmysl, základ galicijské ekonomiky. V důsledku ropné skvrny zemřelo několik desítek tisíc ptáků.

* Havárie způsobila škodu vyčíslenou na 4,4 miliardy eur (asi 120 miliard korun).

* Po havárii tankeru se snesla vlna kritiky na španělskou vládu za pozdní reakci. Tehdejší španělský premiér José María Aznar navštívil postiženou oblast až po měsíci od havárie a navíc delegoval problém na svého vicepremiéra Manuela Rajoye (dnes premiér). I on zpočátku katastrofu bagatelizoval, hovořil o „malých pramíncích jakoby z plastelíny"; ještě 23. listopadu mluvil jen o malých lokálních skvrnách.

* Soudní proces s lidmi obžalovanými ze způsobení katastrofy začal loni 13. listopadu, v den desátého výročí havárie. Ze zavinění katastrofy byla obžalována trojice mužů. Řeckému kapitánovi tankeru Apostolosi Mangurasovi hrozilo spolu se strojníkem Nikolaosem Argyropurosem 12 let vězení. Třetím na lavici obžalovaných byl tehdejší zástupce španělské námořní plavby José Luis López-Sors, pro něhož prokurátor požadoval pětiletý trest.

* Dnes soud všechny tři muže zprostil viny. Kapitán lodi Manguras dostal nicméně devět měsíců za vážné neuposlechnutí rozkazu, když s lodí odmítl zamířit na otevřené moře. Do vězení ale nenastoupí. Podle rozsudku není s jistotou možné určit přesnou příčinu havárie. Na vině byl však podle verdiktu především „špatný stav a nedostatečná údržba" plavidla.

Autor: ČTK

13.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies