VYBERTE SI REGION

Myšlenky kandidátů na prezidenta: Maroko v EU i bojkot olympiády

Praha /INFOGRAFIKA/ - O zahraniční politice se v prezidentských kampaních mluví určitě méně, než by se našim sousedům líbilo. A když na ni dojde, často zůstane spíš u všeobsažných frází. Když se ale zašátrá v archivech, můžete se dozvědět zajímavé věci. Například že Jana Bobošíková by Evropskou unii rozšířila o severní Afriku.

11.1.2013
SDÍLEJ:

Pohled na prezidentskou standartu na Pražském hradě. Ilustrační fotoFoto: Deník/Jaroš Milan

„Pokud jde o Maroko, nemám také problém, snad jen hranice se subsaharskou Afrikou," odpověděla v roce 2008 na on-line chatu Aktuálně.cz. Těžko říct, zda to byla součást rafinovaného plánu, jak EU rozložit zevnitř. Překvapivě velká většina z těch, co míří na Hrad, by členství v unii přiklepla i Turecku. Rozcházejí se tak s Německem a Francií, které jsou ochotné Ankaře nabídnout pouze „privilegované partnerství" – totéž by udělala i Zuzana Roithová.

Jako čert kříže se Turecka 
v EU děsí Miloš Zeman, který se bojí, že by tak posílila „islamizace Evropy". S otevřenou náručí by naopak „v horizontu dvaceti let" přivítal v unii Rusko. Místopředseda zemanovců a jednatel ruského těžařského koncernu Lukoil to asi ocení, ale ani samotný šéf Kremlu Vladimir Putin nevidí tak daleko. „Představa Ruska v EU je nerealistická," řekl s tím, že by to nebylo v zájmu ani jedné strany. „Eurohujeři dřív volali po euru, dnes nikoho neslyším," říkal se zjevným zadostiučiněním Přemysl Sobotka při společné debatě kandidátů. Nechme stranou jeho expresivní slovník, v podstatě má pravdu. O euru mluví jen on a Jana Bobošíková. Oba chtějí Česko z povinnosti zavést jednotnou evropskou měnu vyvázat pomocí referenda.

Hlavně opatrně

Ostatní by euro rádi jednou zavedli, ale sami na toto téma řeč nezavádějí a konkrétní termíny neříkají. Jednotná evropská měna zkrátka netáhne. Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman byli přece jen sdílnější, první by se dokázal koruny vzdát okolo roku 2020, druhý 
o tři roky dříve.

Jako mazaný úhoř proplouvá evropskými tématy Jan Fischer. Členství by udělil těm, „kdo splní podmínky", a o přijetí eura by se „teď nebavil". Podobně opatrně, se zřejmou výjimkou Miloše Zemana, mluví většina kandidátů o Rusku. „Důležité jsou ekonomické vztahy i lidská práva". Asi tak nějak zní standardní odpověď většiny z nich. Takové tvrzení lze sice těžko zpochybnit, ale volič si z něho moc konkrétního neodnese. Ukazatelem vztahů s Kremlem by mohla být zimní olympiáda v Soči, kterou chtěl před lety Karel Schwarzenberg dokonce bojkotovat kvůli ruskému konfliktu 
s Gruzií. Pokud by před olympiádou přišla na přetřes podobná kauza jako nedávno odsouzení dívčí skupiny Pussy Riot, byla by k Rusům určitě o hodně chladnější Táňa Fischerová nebo Zuzana Roithová.

Stažení vojáků z Afghánistánu

Lidovecká kandidátka mimochodem už dříve kritizovala EU, že olympiádu v Číně nevyužilo k většímu nátlaku na tuto zemi. Příští prezident zažije i stažení českých vojáků z Afghánistánu. Poslední by měli odejít v roce 2014. Proti tomu bude těžko kterýkoliv z kandidátů něco namítat, otazník ale visí nad dalšími zahraničními misemi. Jiří Dienstbier její angažmá podmiňuje nejen souladem s mezinárodním právem, ale i s Radou bezpečnosti OSN – což v praxi vylučuje drtivou většinu konfliktů.

Na druhé straně barikády stojí Miloš Zeman, který je velkým zastáncem zahraničních vojenských misí a který před lety tlak ČSSD na stažení vojáků z Afghánistánu označil za „zločinnou pitomost".

Hlavní proud

Podobně ostrými výroky ovšem neváhal častovat ani zahraniční politiky, například když palestinského předáka Jásira Arafata přirovnal k Adolfu Hitlerovi. S takovým prezidentem by se nepochybně diplomaté zapotili víc, než kdyby na Hradě usedl například Jiří Dienstbier, který víceméně sleduje hlavní proud v EU a navíc nemá ambice prosazovat zahraniční politiku nezávislou na vládě. Nad zvolením zkušeného diplomata Karla Schwarzenberga by určitě zaplesali na Západě. Z Ruska a Číny, které tak často popichuje, by ale bylo slyšet skřípění zubů.

Největší zájem v zahraničí by ale, nic naplat, vyvolal Vladimír Franz. Ten sice v debatách totálně propadl, ale díky vzhledu maorského válečníka mu světová média zatím věnovala slušný prostor. Pokud vyhraje někdo jiný, bude se muset hodně snažit, aby ho v tomto ohledu překonal.

Co chtějí od českého prezidenta sousedé.

Autor: Martin Dohnal

11.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Prof. Tomáš Halík.
132

Zeman nechce papeže k uctění Lidic, ale ke své kampani, míní Halík

Ilustrační foto.
15 10

Cukrovka, špatný zrak? Nevadí. Armáda i policie snižují limity

Stát je připraven nahradit ztráty za ptačí chřipku, řekl Sobotka

Praha - Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) informoval v pondělí vládu o situaci kolem ptačí chřipky. Stát je podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) připraven kompenzovat chovatelům škody spojené s opatřeními proti ní.

Kriminalita byla loni ve všech krajích nejnižší za posledních deset let

Policii se dařilo objasňovat trestné činy. Bezpečnost pozitivně ovlivnila také ostražitost lidí – i když občas přehnaná.

Trump dráždí Němce možným zavedení cla na jejich automobily

Berlín (Německo) - Budoucí americký prezident Donald Trump pohrozil německým výrobcům automobilů zavedením vysokého cla na dovoz do Spojených států. "Můžete vyrábět auta pro Spojené státy. Za každé auto, které přijde do USA (ze zahraničí), ale zaplatíte 35procentní daň," řekl Trump na adresu německých automobilek v rozhovoru, který poskytl německému listu Bild. Vysokým dovozním clem už dřív pohrozil i některým automobilkám z USA a Japonska, které vyrábějí v Mexiku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies