VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na bin Ládinových kazetách zpívá i alžírský Žid

Kandahár - Vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládin musel po zahájení invaze do Afghánistánu v roce 2001 uprchnout z Kandaháru, kde sídlil od roku 1997. Utíkal ve chvatu a v jednom z opuštěných objektů se našlo 1500 magnetofo­nových kazet. Složitou cestou se dostaly k americkému odborníkovi na arabskou literaturu a kulturu Flaggovi Millerovi, který si je všechny poslechl a žasl. Na jedné z nich zpívá alžírský Žid, namísto výpadů proti Západu jde spíš o hrozby muslimům. O nálezu informoval server BBC.

18.8.2015 3
SDÍLEJ:

Usama bin LadinFoto: Reuters

Krabice s kazetami našla v roce 2001 jedna afgánská rodina a odnesla je do obchodu. Taliban, který byl právě svržen, hudbu zakazoval, teď se daly za pásky utržit peníze. Dověděl se o nich ale kameraman CNN a přesvědčil majitele, aby pásky odevzdal, protože mohou obsahovat důležité informace. Byla to zvuková knihovna Al-Káidy a kameraman se nemýlil.

Sbírka se roku 2003 dostala do Williamsovy vysoké školy v Massachusetts, která požádala Millera z Kalifornské univerzity, aby je prozkoumal. Zaznamenávají kázání, písně i rozhovory. Miller je jediný, který slyšel všechny. „Byl jsem uchvácen, nespal jsem tři noci a přemýšlel, jak to zpracovat," řekl.

O deset let později o obsahu pásků napsal knihu s názvem Smělý asketa (The Audacious Ascetic). Pásky jsou z let 1960 až 2001, zachycují hlasy více než 200 mluvčích včetně Usámy bin Ládina. Poprvé se objevuje na záznamu z roku 1987 z bitvy afghánských mudžáhidů se sovětským komandem. Bin Ládin za sebou nechal pohodlný život v Sadské Arábii a dal se do boje proti vetřelcům. „Budoval si pověst výkonného bojovníka, což nebylo lehké. Považovali ho za dandyho, který se obouval do značkových bot. Ale byl vynalézavý a uměl se prodat a ty záznamy o tom svědčí," řekl Miller.

Projevy

K poslechu jsou bin Ládinovy projevy z 80. a 90. let k posluchačům v Saúdské Arábii a Jemenu. „Uměl úžasně hovořit o hrozbách, jimž čelí Arabský poloostrov, ale kdo byl nepřítel? Ne USA nebo Západ, jak si my myslíme, ale muslimové," vysvětluje Miller. Bin Ládin sice začal později brojit proti USA, ale několik let se zaměřoval na muslimy, kteří nesouhlasili s jeho striktní interpretací islámu. „Byli to především šíité, iráčtí baasisté, komunisté a egyptští násirovci," vysvětluje Miller.

Magnetofonové záznamy byly výborným prostředkem k propagandě a bin Ládin byl jejich velký příznivec. Daly se snadno kopírovat a šířit a cenzoři se o ně moc nestarali, na Blízkém východě byly velmi populární.

Největší místo na nich mají kázání a projevy, ale najdou se i kuriozity, například konverzace s džinem, jehož prostřednictvím se sdělovaly informace o politických spiknutích. Je tam i nahrávka zachycující snídani ve výcvikovém táboře v Afghánistánu koncem 80. let. Dokládá rutinu života bojovníků toužících po jediném – konečně se dobře najíst.

Zpěv alžírského Žida

Další pásky pak zaznamenávají arabskou hudbu a písně popisující bitvy. Západní hudba se na páskách nenajde, ale překvapivě je k mání zpěv alžírského Žida, který vystupoval pod jménem Enrico Macias a než se stal celosvětově známý, prosadil se nejdřív ve Francii. „Domnívám se, že tato sbírka francouzských písní svědčí o tom, že Arabové v Kandaháru ovládali jazyky a měli zkušenosti ze světa. Mnozí na Západě dlouho žili," říká Miller.

Dalším hlasem, který se na páskách objevuje nečekaně, je hlas Mahátmy Gándhího, kterého bin Ládin označuje na záznamu z roku 1993 za inspiraci. Tehdy poprvé vyzývá k akci proti USA, k bojkotu amerických výrobků. „Uvědomte si případ Británie, říše, nad níž slunce nezapadalo. Byla nucena odejít z jedné ze svých největších kolonií, když Gándhí vyhlásil bojkot britského zboží. My musíme udělat totéž s Amerikou," říká bin Ládin bez zmínky o násilí.

„To se změnilo roku 1996, když odešel do Súdánu. Kvůli tlaku USA přišel roku 1994 o občanství Saúdské Arábie a téměř o všechny své peníze a došly mu nápady. Aby stmelil své extremistické stoupence, musel přijít s něčím mimořádným, a to udělal v projevu v Tora Bora roku 1996," říká Miller.

Tato řeč se považuje za bin Ládinovo vyhlášení války. Miller si ji na jedné kazetě celou poslechl a říká, že tak to přesně není. Poslední třetina jsou básně. „Vyzývá k boji proti USA, ale v kontextu větší bitvy, boje proti korupci v Saúdské Arábii," tvrdí Miller.

Zmínka o připravovaných atentátech na USA z roku 2001 se objeví jenom jednou, a to na záznamu ze svatby bin Ládinova strážce Umara. „Je tam hodně smíchu, ale když začal mluvit bin Ládin, smích ustal. Hovořil o ‚plánu', který nespecifikoval, a o tom, že se brzy všichni dovědí velkou novinu. Prosí boha, aby bratrům zajistil úspěch. Týká se to zářijových útoků, protože tam hovoří specificky o USA," řekl Miller.

Autor: ČTK

18.8.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů Kč) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje. Albánské úřady mají podezření, že mohlo jít o peníze použité na úplatky pro tamní politiky a úředníky v době krátce poté, co ČEZ ovládl albánského distributora energie. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD).

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies