VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na jihovýchodě Turecka prý člověk poprvé pěstoval víno

Elazig - Nepochybně jsou přívětivější kraje pro pěstování vína než nehostinné planiny na jihovýchodě Turecka. Bylo to však právě zde, kde předkové našich vinařů před téměř 10.000 lety zřejmě poprvé pěstovali víno a vyráběli z něho božský nápoj. Píše o tom agentura AFP.

26.12.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Švýcarský botanik José Vouillamoz se pustil po stopách původu vína před deseti lety. S americkým expertem na molekulární biologii Patrickem McGovernem zkoumají DNA vína, které pěstují lidé, a vína divoce rostoucího.

„Začali jsme sbíráním vzorků vína tam, co označuji za Blízký východ, tedy v Anatolii, Arménii a Gruzii, abychom stanovili, kde bylo z genetického hlediska divoce rostoucí víno nejblíže kulturám pěstovaným člověkem," vysvětluje Vouillamoz.

„Ukázalo se, že to byl jihovýchod Anatolie. Přicházíme tedy s hypotézou, že právě na tomto místě začalo být víno poprvé pěstováno člověkem," dodává švýcarský vědec.

Usazeniny v antických lodích

Tento předpoklad potvrzují práce jeho partnera Patricka McGoverna. Jeho analýzy v laboratořích americké Pensylvánské univerzity, při nichž zkoumal usazeniny tekutin nalezených v antických lodích, rovněž potvrdily, že dnešní přední odrůdy vína mají svůj původ v Anatolii.

Americký vědec použil originální chemickou techniku, která umožnila zjistit v úlomcích starých nádob nepatrné množství kyseliny vinné, jejímž jediným známým zdrojem na Blízkém východě bylo hroznové víno.

Gruzie, Arménie a Írán sice hrály svou roli u zrodu vína, ale předběžné výsledky výzkumu ukazují, že to byl právě jihovýchod dnešního Turecka, kde byla pěstována první vinná réva, a to zhruba v letech 5000 až 8500 před naším letopočtem.

Divoké víno

Díky DNA dokázali oba vědci zrekonstruovat genealogický strom stovek dnešních odrůd vína. Všechny pocházejí ze 13 variant divokého vína pěstovaného v anatolské části známé jako úrodný půlměsíc, obrovské oblasti, která se táhne od dnešního Íránu a Iráku po údolí Nilu a je považována za historickou kolébku zemědělství.

Podle Josého Vouillamoze tento objev odporuje všeobecně uznávané teorii, podle níž byla většina západoevropských odrůd vína zavedena odděleně z Blízkého východu, Turecka, Egypta či Řecka.

A vědec uvádí jako příklad Gouais blanc, které pokřtil na Casanovu hroznů. „Z něho se zrodilo nejméně 80 evropských odrůd, jako je chardonnay, gamay a ryzlink," vysvětluje Švýcar, který nedávno publikoval seznam 1368 odrůd vína.

Vína stará i 9000 let

Americký vinař Daniel O'Donnell, který přišel v roce 2006 do Turecka z Kalifornie, je zvláště hrdý na to, že nyní pracuje tam, kde zřejmě byla historická kolébka vína. „Když jsem sem přišel a nalezl tu vína geneticky stará 8000 nebo 9000 let, bylo to jako bych vykonal pouť," svěřuje se majitel tureckého vinařského závodu Kayra.

Tomuto dědictví však hrozí velké nebezpečí. V celém okolí Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka ničí vinice parazit phylloxera (Daktulosphaira vitifoliae). Tamní vinná réva totiž nebyla geneticky pozměněna tak, aby odolala broučkovi, který v 19. století zničil vinice v Evropě.

„Bohužel tu máme phylloxeru. Každý rok sledujeme, jak vinice odumírají," konstatuje zástupce podniku Kayra Murat Uner. „Vysvětlovali jsme to vinařům, ale ti nás nechtějí slyšet," dodává.

Tato choroba znepokojuje i Josého Vouillamoze. „Turci mají neuvěřitelnou možnost mít takovou rozmanitost vinných odrůd, jaká v mnoha jiných regionech už neexistuje," zdůrazňuje.

Autor: ČTK

26.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies