VYBERTE SI REGION

Na jihovýchodě Turecka prý člověk poprvé pěstoval víno

Elazig - Nepochybně jsou přívětivější kraje pro pěstování vína než nehostinné planiny na jihovýchodě Turecka. Bylo to však právě zde, kde předkové našich vinařů před téměř 10.000 lety zřejmě poprvé pěstovali víno a vyráběli z něho božský nápoj. Píše o tom agentura AFP.

26.12.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Švýcarský botanik José Vouillamoz se pustil po stopách původu vína před deseti lety. S americkým expertem na molekulární biologii Patrickem McGovernem zkoumají DNA vína, které pěstují lidé, a vína divoce rostoucího.

„Začali jsme sbíráním vzorků vína tam, co označuji za Blízký východ, tedy v Anatolii, Arménii a Gruzii, abychom stanovili, kde bylo z genetického hlediska divoce rostoucí víno nejblíže kulturám pěstovaným člověkem," vysvětluje Vouillamoz.

„Ukázalo se, že to byl jihovýchod Anatolie. Přicházíme tedy s hypotézou, že právě na tomto místě začalo být víno poprvé pěstováno člověkem," dodává švýcarský vědec.

Usazeniny v antických lodích

Tento předpoklad potvrzují práce jeho partnera Patricka McGoverna. Jeho analýzy v laboratořích americké Pensylvánské univerzity, při nichž zkoumal usazeniny tekutin nalezených v antických lodích, rovněž potvrdily, že dnešní přední odrůdy vína mají svůj původ v Anatolii.

Americký vědec použil originální chemickou techniku, která umožnila zjistit v úlomcích starých nádob nepatrné množství kyseliny vinné, jejímž jediným známým zdrojem na Blízkém východě bylo hroznové víno.

Gruzie, Arménie a Írán sice hrály svou roli u zrodu vína, ale předběžné výsledky výzkumu ukazují, že to byl právě jihovýchod dnešního Turecka, kde byla pěstována první vinná réva, a to zhruba v letech 5000 až 8500 před naším letopočtem.

Divoké víno

Díky DNA dokázali oba vědci zrekonstruovat genealogický strom stovek dnešních odrůd vína. Všechny pocházejí ze 13 variant divokého vína pěstovaného v anatolské části známé jako úrodný půlměsíc, obrovské oblasti, která se táhne od dnešního Íránu a Iráku po údolí Nilu a je považována za historickou kolébku zemědělství.

Podle Josého Vouillamoze tento objev odporuje všeobecně uznávané teorii, podle níž byla většina západoevropských odrůd vína zavedena odděleně z Blízkého východu, Turecka, Egypta či Řecka.

A vědec uvádí jako příklad Gouais blanc, které pokřtil na Casanovu hroznů. „Z něho se zrodilo nejméně 80 evropských odrůd, jako je chardonnay, gamay a ryzlink," vysvětluje Švýcar, který nedávno publikoval seznam 1368 odrůd vína.

Vína stará i 9000 let

Americký vinař Daniel O'Donnell, který přišel v roce 2006 do Turecka z Kalifornie, je zvláště hrdý na to, že nyní pracuje tam, kde zřejmě byla historická kolébka vína. „Když jsem sem přišel a nalezl tu vína geneticky stará 8000 nebo 9000 let, bylo to jako bych vykonal pouť," svěřuje se majitel tureckého vinařského závodu Kayra.

Tomuto dědictví však hrozí velké nebezpečí. V celém okolí Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka ničí vinice parazit phylloxera (Daktulosphaira vitifoliae). Tamní vinná réva totiž nebyla geneticky pozměněna tak, aby odolala broučkovi, který v 19. století zničil vinice v Evropě.

„Bohužel tu máme phylloxeru. Každý rok sledujeme, jak vinice odumírají," konstatuje zástupce podniku Kayra Murat Uner. „Vysvětlovali jsme to vinařům, ale ti nás nechtějí slyšet," dodává.

Tato choroba znepokojuje i Josého Vouillamoze. „Turci mají neuvěřitelnou možnost mít takovou rozmanitost vinných odrůd, jaká v mnoha jiných regionech už neexistuje," zdůrazňuje.

Autor: ČTK

26.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies