VYBERTE SI REGION

Na místo Breivikova řádění 
se vrátí tábor. Čtyři roky poté

Oslo – Na norském ostrově Utøya, kde terorista Anders Breivik před čtyřmi lety povraždil 69 lidí, se letos poprvé od masakru bude konat letní tábor sociálních demokratů, kteří byli cílem tehdejšího útoku. Přestože v Norsku budí toto rozhodnutí kontroverze, zájem o účast je rekordní.

13.6.2015 2
SDÍLEJ:

Na norském ostrově Utøya, kde terorista Anders Breivik před čtyřmi lety povraždil 69 lidí, se letos poprvé od masakru bude konat letní tábor sociálních demokratů, kteří byli cílem tehdejšího útoku.Foto: ČTK/AP/Bendiksby

„Je skvělé vidět, že tolik mladých lidí se chce zúčastnit opětovného převzetí Utøyi. Vypadá to, že to bude důstojný letní tábor, který ukáže, že jsme zpět," řekl rozhlasové stanici NRK lídr lokální pobočky mládežnické sociálnědemokratické organizace Andreas Brandt s tím, že očekává účast více než tisícovky lidí. 
V roce 2011, když na letní tábor zaútočil Breivik, bylo na ostrově 564 lidí. Od útoku na ostrově vyrostla řada nových budov, protože většina těch původních byla po masakru stržena.

Stavební práce na Utøyi stále horečně pokračují, aby bylo vše připravené na 7. srpna, kdy dvoudenní tábor levicové mládeže začíná.
„Bude to historický okamžik. Je důležité ukázat, že pokračujeme v aktivitách, které byly cílem útoku. Teroristé nás nemohou zastavit," řekl NRK Jørgen Watne Frydnes, který na ostrově dohlíží na přípravné práce.

Nově přibyl také památník obětem Breivikova útoku. „Památník se sestává z kmenů v kruhu a ocelového prstence se jmény a stářím těch, kteří zahynuli. Je to místo, kam lze přicházet osamoceně i ve skupinách," prozradil norské stanici TV2 nový šéf mladých sociálních demokratů Mani Hussaini.

Ne všichni jsou ale přesvědčeni, že pro návrat na ostrov už nastal ten správný čas. „Čtyři roky jsou pro řadu z nás krátká doba. Rétorika o znovupřevzetí Utøyi se stala příliš doslovnou. Nemyslel jsem, že mě to tak zasáhne, ale stalo se," řekl stanici NRK jedenadvacetiletý Viljar Hanssenm, který byl svědkem tehdejšího masakru.

Na teroristu se dobýval spoluvězeň

Breivik, který si odpykává 21letý trest s možností nekonečného prodlužování, je pravděpodobně nejstřeženějším trestancem v Norsku. Přesto se jej v květnu pokusil napadnout jeden ze spoluvězňů. Tomu se podařilo vniknout do oddělené části věznice, jež je vyhrazená pouze pro Breivika. Tam se začal dobývat na dveře teroristovy cely. „Kdyby mezi námi nebyly dveře, zabil bych tě!" křičel trestanec podle písemné stížnosti, kterou Breivik poslal úřadům. „Došlo k incidentu, vězeň přišel k bezpečnostním dveřím. Nebylo tam ale žádné riziko útěku nebo fyzického kontaktu," potvrdil listu Aftenposten ředitel věznice Karl Hillesland.

Neonacista Breivik, který při dvou teroristických útocích 22. července 2011 povraždil celkem 77 lidí, se ve stížnosti ohradil i proti tomu, že jej norský tisk označuje za masového vraha.

Autor: Martin Dohnal

13.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
5

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Škoda 450 s Miss USA 1957 Charlottou Sheffieldovou.
14

Nejslavnější český kabriolet oslaví šedesátku. Víte, že pobláznil i Ameriku?

Svého dinosaura má i Nicolas Cage, Mongolsko je chce zpět

Mongolský pastevec Gelegraš si vylepšoval svůj příjem tím, že vodil turisty za starou dinosauří lebkou nedaleko útesů Bajanzag v poušti Gobi. Jednoho dne však zkamenělina zmizela. Podobně byly tisíce dalších zkamenělin ukradeny od té doby, co tam americký cestovatel Roy Chapman Andrews, který byl inspirací pro filmovou postavu Indiana Jonese, ve 20. letech minulého století objevil vejce dinosaurů.

Kardinál Vlk trpí rakovinou, čeká ho chemoterapie

Kardinál Miloslav Vlk trpí rakovinou plic s metastázami do kostí a čeká ho chemoterapie. Zdravotní problémy se u čtyřiaosmdesátiletého církevního představitele začaly projevovat zhruba na jaře loňského roku a o Vánocích se zhoršily natolik, že musel být na několik dní hospitalizován. Nemoc mu byla diagnostikována po Novém roce, nyní je v domácím ošetřování. Informuje o tom jeho osobní web.

NKÚ: Dotace přes 9 miliard výrazně nezlepšily stav přírody v Česku

Praha - Dotace na ochranu přírody za 9,4 miliardy korun v letech 2013 až 2015 výrazně nezlepšily stav přírody v Česku. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky dnes sdělila mluvčí úřadu Olga Málková. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které peníze z evropských fondů a státního rozpočtu rozdělovalo, podle kontrolorů nedokázalo vyhodnotit účelnost a přínos dotovaných projektů. Vyjádření ministerstva zjišťujeme.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies