VYBERTE SI REGION

Klidný odpočinek? Jaruzelského pohřeb rozdělil Poláky

Varšava - Bývá označován za jednu z nejkontroverznějších postav moderních polských dějin. Že osoba generála a posledního komunistického prezidenta Wojciecha Jaruzelského, který zemřel v neděli 
v 90 letech, vyvolává vášnivé diskuze, dokazuje i jeho dnešní státní pohřeb.

30.5.2014 5 AKTUALIZOVÁNO 30.5.2014
SDÍLEJ:

Ve varšavské katedrále se dnes dopoledne uskutečnila mše za zemřelého komunistického vůdce Wojciecha Jaruzelského, který bude pohřben na vojenském hřbitově v polské metropoli. Foto: ČTK

Právě státní charakter posledního loučení i účast polských vrcholných politiků stejně jako místo, kde budou Jaruzelského ostatky pohřbeny, vyvolaly v zemi řadu protestů. Skupina Jaruzelského kritiků dnes demonstrovala 
i před varšavskou katedrálou, kde probíhala mše.

Zatímco v chrámu současný prezident Bronislaw Komorowski přál svému předchůdci „klidný odpočinek", zvenku doléhalo na adresu Jaruzelského skandování „Vrahy čeká trest" či „Zrádce". Mezi demonstranty a Jaruzelského zastánci došlo také k několika vášnivým slovním výměnám.

Pieta za posledního komunistického prezidenta Polska přivedla před katedrálu desítky generálových odpůrců, kteří prostřednictvím transparentů protestovali proti „poctám zrádcům“.

Mnoho Poláků nemůže Jaruzelskému odpustit, že se v 70. letech coby ministr obrany podílel na krvavém potlačení protirežimních protestů. Navíc 
v roce 1981, když opět rostla nespokojenost s režimem, už jako předseda vlády v zemi vyhlásil výjimečný stav, čímž v polské společnosti zmrazil tehdejší naději na uvolnění poměrů 
a potlačil rodící se odborové hnutí Solidarita. Během výjimečného stavu zemřelo 56 lidí, tisíce dalších přišly o práci, mnozí skončili ve vězení.

Vyhlášení výjimečného stavu Jaruzelski hájil až do konce života. Podle něj bylo menší zlo nastolit pořádek vlastními silami než riskovat ruskou intervenci. Za násilnosti provázející vyhlášení výjimečného stavu se nicméně omluvil a ve své autobiografii nazvané O 30 let starší v této souvislosti poznamenal, že „i menší zlo zůstává zlem". Okupaci Československa z roku 1968, na které se podíleli i polští vojáci, označil za „politicky hloupý akt".

Když se začal na konci 80. let komunistický režim v Polsku hroutit, Jaruzelski jednal 
s opozicí, a podílel se tak na přerodu země v demokratický režim. V čele země stál do prosince 1990, kdy jej ve funkci nahradil Lech Walesa. I ten se pohřbu zúčastnil stejně jako jeho nástupce a zastánce Aleksander Kwasniewski. „Loučíme se s jedním z nejvýjimečnějších polských politiků, s člověkem skromným a oddaným zájmům Polska," řekl Kwasniewski.

Těžká rozhodnutí

Walesa má na roli Jaruzelského smíšený názor, protože podle něj generál vedl stát ve složité době a musel činit těžká rozhodnutí. Byl však také zrádce a diktátor, uvedl Walesa. Účastnit se samotného ukládání generála do hrobu se nechtěl. „Špatně snáším, když člověka házejí do země," řekl.

Současný prezident Bronislaw Komorowski prohlásil, že Jaruzelski si státní pocty zaslouží kvůli tomu, že přijal demokratické reformy a podílel se jako voják na boji proti hitlerovskému Německu. „Jako člověk z pokolení Solidarity se loučím s jedním z posledních symbolů doby, která mnohým přinesla tragický osud," dotkl se prezident i tvrdých zásahů proti odborářům.

Pohřbu se naopak neúčastnil současný premiér Donald Tusk, který tvrdí, že k Jaruzelského minulosti zastává „rozhodně kritický" postoj.
Jaruzelského ostatky spočinuly na varšavském vojenském hřbitově Powonzki. Pohřeb zde si, stejně jako mši, vyžádala jeho rodina, podle níž se zesnulý celý život pokládal za vojáka a přál si být pochován „mezi kamarády ve zbrani". Na náhrobku chtěl nápis „Wojciech Jaruzelski – generál". Uložení ostatků mezi válečnými hrdiny se však mnohým nelíbí. „Pokud chceme uchovat výjimečný charakter tohoto pohřebiště v polských dějinách, neměli bychom tam pohřbívat člověka, který většinu života zasvětil službě komunistickému režimu," řekl Lukasz Kamiński, předseda Institutu paměti národa.

Pískot na hřbitově

Smuteční hudbu vojenské kapely tak na hřbitově místy přehlušoval křik a pískot stovek lidí, které policisté drželi několik metrů od pohřebního průvodu. „Powonzki nejsou pro zrádce!" stálo na jednom 
z transparentů. Na jiných byly fotky obětí krvavě potlačeného hornického povstání.

Protest dnes uspořádala také skupina demonstrantů, kteří u památníku sovětských vojáků na méně významném varšavském hřbitově symbolicky položili rakev s rudou hvězdou. Právě zde by podle nich měl být Jaruzelski pohřben. 

Autor: ČTK, Redakce

30.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies