VYBERTE SI REGION

Na Nobelovu cenu za mír je nominován i internet

Oslo - Letos bylo na Nobelovu cenu přijato 237 nominací. Internet navrhl italské vydání magazínu Wired. Kontakt s jinými lidmi je nejúčinnějším prostředkem proti nenávisti a konfliktům, píše se v jeho prohlášení.

12.3.2010
SDÍLEJ:

Nobelova cenaFoto: Archiv

Mezi letošními kandidáty na Nobelovu cenu za mír figuruje i internet. Potvrdil to v pátek podle DPA Nobelův institut v Oslu. Za návrhem stojí italské vydání internetového magazínu Wired, podporuje ho například i íránská nositelka Nobelovy ceny za mír z roku 2003 Širín Ebadiová či italský módní návrhář Giorgio Armani. Zda uspěje internet či jiný nominovaný uchazeč, bude známo na začátku října.

"Kontakt s jinými lidmi je nejúčinnějším prostředkem proti nenávisti a konfliktům. Z tohoto důvodu je internet nástrojem míru," citovala agentura DPA ze zveřejněného prohlášení navrhovatelů.

Podle pravidel udílení Nobelovy ceny za mír mohou být jako kandidáti přijati nejen jednotlivci, ale také instituce zastoupené vybranými osobami. Časopis Wired proto jako zástupce svého kandidáta vybral spoluzakladatele internetu Larryho Robertse a Vinta Cerfa z USA a Tima Bernerse-Leeho z Velké Británie.

Íránská advokátka Ebadiová zase ocenila význam, který má internet pro opozici v Íránu. Může například po síti šířit necenzurované informace o demonstracích a o jejich potlačování vládními silami.

Nejkontroverznější z Nobelových cen

Tento rok bylo přijato celkem 237 nominací na Nobelovu cenu za mír, což je nejvyšší počet od roku 1901, kdy se cena předávala poprvé.
Nobelova cena za mír, jedna z pěti Nobelových cen, je udělována osobě nebo organizaci, která vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů. Nobelova cena za mír se obecně považuje za nejkontroverznější z Nobelových cen a kolem jejího udílení se často rozpoutávají vášnivé debaty.

V minulém roce se komise, pro mnohé překvapivě, rozhodla ocenit amerického prezidenta Baracka Obamu. Výbor vyzdvihl jeho výjimečné úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy, hlavně odhodlání zbavit svět jaderných zbraní během prvního roku svého funkčního období. Částku deseti milionů švédských korun (asi 25,5 milionů korun), kterou je cena dotována, se prezident rozhodl rozdělit deseti různým charitativním či neziskovým organizacím.

Autor: ČTK

12.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies