VYBERTE SI REGION

Na toaletách píší ženy o vztazích, muži o sexu

Salcburk – Veřejně přístupné záchody poskytují nejen svědectví o kulturnosti země, jak praví známé úsloví, ale zanechávanými nápisy dokumentují i rozdílnost myšlení mezi pány a dámami.

8.12.2009 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Eva Kořínková

Zatímco ženy se ve svých nápisech na toaletách vyjadřují převážně ke vztahům, sexualitě obecně a ke každodenní filozofii, u mužů dominuje sex, politika a sport. Vyplývá to z výzkumu záchodových nápisů v některých evropských zemích, který uskutečnila švýcarská lingvistka Christina Cuonzová.

Dotazníky

Záchody jsou jediná místa, kde jsou ženy a muži od sebe důsledně odděleni. To umožňuje přísně genderově specifické studium tamních graffiti, uvedla Cuonzová v rámci své přednášky na salcburské univerzitě.

Jazykovědkyně nejen fotografovala a opisovala nápisy na dámských i pánských záchodech vysokých škol v Norsku a Británii, ale ve spolupráci se správci budov rozdávala stručné dotazníky personálu na záchodech. Ve své magisterské práci vycházela z 249 zdokumen­tovaných nápisů a 180 vyplněných dotazníků.

Zřetelné rozdíly mezi pohlavími navozují už témata a jazykové prostředky. Muži se vesměs soustřeďují na textově hutné nápisy zaměřené tematicky na sex, politiku a sport. Ženy ale píší o problematice vztahů stejně často jako o sexu, v četnosti výskytu pak následují nápisy týkající se životní filozofie nebo osobních pocitů.

Jak být dobrou ženou…

Cuonzovou podle jejích slov poněkud překvapilo, že zejména norské ženy považované za jedny z nejemancipo­vanějších v Evropě v záchodových nápisech tak často řešily otázku jak být dobrou ženou v domácnosti. Rasistická prohlášení byla na dámských toaletách často formulována ostřeji než na pánských. Úklidový personál v dotaznících potvrdil, že ženy si na záchodech vesměs neberou žádné servítky, bývají ve svých prohlášeních značně razantní a dokážou v nápisech používat neslušné výrazy, i když společensky přijatelné formulace se zde nacházejí častěji než u mužů. U těch je například používání „společensky málo přijatelných forem vyjadřování“ v graffiti prakticky normou.

Ženy mnohem častěji reagují svými nápisy na předchozí graffiti svých předchůdkyň, jakoby tak komunikují s myšlenkami, reagují na nadhozená témata a diskutují o nich. Na stěnách vznikají hnízda nápisů k určitému tématu. Jejich rozrůstání a reakce mohou trvat až několik týdnů. Pak je v jiném místě zdi nastoleno nové téma a začne se rozrůstat. Muži naproti tomu komunikují mezi sebou formou záchodových nápisů mnohem méně a svá sdělení formulují spíše jako uzavřená prohlášení.

Autor: ČTK

8.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies