VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Ukrajině se vyhrocuje napětí mezi vládou a opozicí

Kyjev - V centru Kyjeva po ranním tvrdém zákroku policie proti pokojné demonstraci pokračují i dnes pouliční protesty. Ukrajinská opozice zároveň vyzvala k předčasným prezidentským a parlamentním volbám a začala připravovat celostátní stávku. V reakci na ranní policejní násilí také prohlásila, že vytváří „ústředí národního odporu". Informovaly o tom agentury Reuters a AP.

30.11.2013 4
SDÍLEJ:

Protesty na Ukrajině.Foto: ČTK

Ukrajinský premiér Mykola Azarov na své stránce na Facebooku vyjádřil znepokojení nad nočními událostmi a oznámil vytvoření vyšetřovací skupiny, která má odhalit, kdo nese odpovědnost za tuto provokaci a kdo má být potrestán.

„Teď je jasné jedno: jestli někdo rozhodně nemá zájem na scénáři, který se rozvinul, tak je to vláda. Naopak naším úkolem je zachovat klid a stabilitu v zemi," napsal Azarov a apeloval na Ukrajince, aby „nepodléhali provokacím", „nevěřili fámám" a „rozlišovali mezi fakty a výmysly".

Bránili instalaci sváteční výzdoby

Představitelé úřadů a vládnoucí Strany regionů vysvětlovali policejní zákrok v médiích tím, že demonstranti na Náměstí nezávislosti bránili instalaci sváteční výzdoby a vztyčení novoročního stromečku.

Momentálně se v centru Kyjeva podle agentury AP sešlo asi 10.000 protivlád­ních demonstrantů, kteří na adresu režimu vykřikují „Hanba" a „Demisi!"

Opoziční strany podle jednoho z hlavních předáků Arsenije Jaceňuka požadují rezignaci prezidenta a vlády a vypsání předčasných parlamentních i prezidentských voleb. „Společně jsem se rozhodli vytvořit ústředí národního odporu a začali jsme připravovat celostátní stávku," řekl podle agentury Reuters.

Prezident odmítl dohodu s EU

Protesty rozdmýchalo odmítnutí prezidenta Viktora Janukovyče podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii.

Velvyslanci „řady zemí EU" v čele s vedoucím unijního zastupitelského úřadu v Kyjevě dnes podle agentury Interfax přišli za demonstranty, aby situaci obhlédli na vlastní oči, odmítli však na demonstraci přímo vystoupit. Nizozemský velvyslanec v televizi odsoudil „násilí proti pokojně protestujícím lidem" a zdůraznil, že úřady jsou povinny respektovat občanské svobody. Velvyslanci se mají také setkat s předáky ukrajinské opozice. „Sdělíme našim západním partnerům, že čas na debaty skončil," řekl agentuře AFP Jaceňuk.

Policie zbila reportéry z Reuters

Tisícovku účastníků rozprášené ranní demonstrace tvořili podle webu BBC hlavně studenti. Šlo o zbytek z asi 10.000 lidí, kteří v Kyjevě proti přerušení procesu sbližování s EU protestovali v pátek večer. Již tehdy podle agentury Reuters policie zbila nejméně čtyři lidi včetně kameramana a fotografa Reuters. Policisté podle opozičních webů a zdravotníků desítky lidí zranili a také zatkli 35 demonstrantů, které posléze propustili.

„Bylo to strašné. Vedli jsme klidnou demonstraci a oni nás napadli," řekla podle agentury AP jedna z účastnic akce. „Zacházeli s námi jak s odpadky," dodala. Na náměstí dorazily sanitky. Mnoho demonstrantů utrpělo krvavé rány na hlavě nebo na rukou. „Ukrajina dosud nic takového nezažila," citovala AFP poslance Andrije Ševčenka.

Policie náhle udeřila proti protestujícím kolem 4:30 místního času (3:30 SEČ). „Obklíčili nás a pak postupovali a každého tloukli, muže, ženy. Lidi padali a oni je mlátili. Omdlela jsem. Probudila jsem se v sanitce vedle lidí se zakrvácenými obličeji," uvedla jistá mladá žena na videu, které podle AFP zveřejnil jeden místní opoziční web.

Tymošenková navnadila demonstranty

Expremiérka Tymošenková v dopise z vězení vyzvala Ukrajince, aby přišli demonstrovat „proti diktatuře a násilí" a setrvali na náměstích, dokud se nepodaří pokojnou cestou svrhnout nynější režim. „Vybízím matky a otce (zmlácených demonstrantů) nenechat toto bez odpovědi (…) Jinak nejsme hodni svobody," citoval Interfax z dopisu vězeňkyně.

Zásah odsoudil americký velvyslanec v Kyjevě, na respektování občanských svobod apelovalo litevské předsednictví EU či eurokomisař Štefan Füle, Varšava si předvolala ukrajinského velvyslance, protože mezi zmlácenými se ocitli i polští občané.

Ukrajinské vedení změnilo minulý týden názor na asociační dohodu, kterou s EU připravovalo několik měsíců. Podle opozice tak učinilo kvůli nátlaku Ruska. Prezident Janukovyč ovšem svůj obrat vysvětloval špatným stavem ukrajinské ekonomiky a údajně nedostatečnými přísliby pomoci ze strany EU.

Autor: ČTK

30.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
27 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektor ČVUT se ohradil proti senátorům, kteří ho chtějí odvolat

Praha -Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Mluvčí ČVUT Andrea Vondráková zaslala ČTK jeho vyjádření. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies