Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na Ukrajině už Lenina ve městě nepotkáte. Možná v továrně a na návsi

Sochu či jinou památku věnovanou „vůdci světového proletariátu“ Vladimíru Iljiči Leninovi už na Ukrajině nenajdete. Alespoň to tvrdí v rozhovoru pro server Liga předseda ukrajinského Ústavu paměti národa Vladimir Vjatrovič, který shrnul dva roky platnosti zákona o dekomunizaci Ukrajiny.

17.8.2017 9
SDÍLEJ:

V Záporoží odstranili sochu Lenina, největší na Ukrajině.Foto: čtk

„Odstraněno bylo 2389 památníků, z toho 1320 Leninových. Podle našich informací už ve městech Lenina nenajdete – týká se to území, které kontroluje Ukrajina,“ uvedl Vjatrovič. Pokud ještě někde nějaká socha či jiný památních připomínající ruského revolucionáře stojí, je to pravděpodobně někde na venkově, případně uvnitř továren nebo starých průmyslových objektů. „Je to proto, že takové sochy a další připomínky nebyly nikde registrovány a odstranit je můžeme, až když je někdo objeví,“ připomíná předseda institutu.

Sochy asi skončí v muzeu

Vjatrovič řekl, že sádrové busty a sochy Lenina neměly materiální a historickou hodnotu, proto byly zničeny. Bronzové busty byly buď roztaveny, nebo uloženy v muzeích. Připomněl, že v areálu kyjevského výstaviště VDNCH (Expozice úspěchů národního hospodářství – pozůstatek sovětské éry) by časem mohlo být zřízeno muzeum „monumentální propagandy SSSR“, kde by mohly být podobné sochy a busty proletářského vůdce vystaveny.

Zákon o tzv. dekomunizaci má Ukrajina od roku 2015. Na jeho základě se postupně přejmenovávají místa pojmenovaná podle sovětských státních představitelů. Nejznámějším příkladem je přejmenování města Dněpropetrovsk na Dněpr, Kirovogradu na Kropivnickij. Celkem bylo na Ukrajině přejmenováno 987 obcí.

Na seznamu je i literární postava

Ukrajina se snaží zpřetrhat vazby nejen se vším „sovětským“, ale také s tím, co ji spojuje s Ruskem. Moskevská třída v Kyjevě nyní nese název Banderova, Moskevské náměstí bylo přejmenováno na Děmějevské.

Kromě toho Ústav paměti národa vydal seznam 520 historických postav, jejichž působení spadá do působnosti zákona o dekomunizaci. Na tento seznam se dostali například zakladatelé komunistického hnutí z 19. století Karel Marx s Bedřichem Engelsem, německá bolševička Rosa Luxemburgová, polský komunistický vůdce Boleslaw Bierut.

Zapovězeni byli také sovětští maršálové popravení ve stalinských čistkách v roce 1938 – Tuchačevskij, Uborevič a Bljucher, československý komunistický předák Klement Gottwald, Dolores Ibarrui, španělská komunistka a sovětský maršál G. K. Žukov.

Smůlu má i Pavel Korčagin, literární hrdina románu Jak se kalila ocel, Leninova manželka N. Krupská, Béla Kun, maďarský bolševik, Palmiro Togliatti, italský komunista (bylo podle něho pojmenováno město Toljatti, kde se v 70. letech začal vyrábět sovětský vůz Lada podle licence firmy Fiat).

SEZNAM ZAKÁZANÝCH JMEN ZDE.

Autor: Pavel Hrabica

Místo události:
17.8.2017 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Studentské koleje. Ilustrační foto.
8

Univerzitní koleje hlásí stop stav, tisíce studentů jsou bez ubytování

Stanislav Šulc.
12

Pohledem Stanislava Šulce: Není Německo jako Německo

AKTUALIZOVÁNO

Herec Jan Tříska se zranil při pádu z Karlova mostu, je ve vážném stavu

Herec Jan Tříska leží ve vážném stavu v nemocnici. Zranil se včera po pádu z Karlova mostu v Praze. Populární český herec měl od pondělí natáčet film Na střeše. 

Kobyla spadla do díry u bazénu. Před utonutím ji zachránili hasiči a jeřáb

/FOTOGALERIE/ V technické šachtě bazénu se zaklínil kůň v Lelekovicích na Brněnsku. V neděli ráno našel majitel kobylu uvězněnou v šachtě s otvorem o průměru zhruba metr a půl. V následujících minutách nastalo drama, prostor se totiž začal plnit vodou z přilehlého bazénu, podle hasičů patrně kvůli poškozenému potrubí.

AKTUALIZOVÁNO

Německé kroje nebo prezident ve frontě. Uživatelé se baví německými volbami

Německé volby byly tématem nedělního dne. Za velkého zájmu odvolila i německá kancléřka Angela Merkelová. Na místě na ni čekaly desítky novinářů. Na mnoha místech se tvořily fronty. Tu si kvůli velkému zájmu musel vystát i současný prezident Frank-Walter Steinmeier. Ještě větší pozornost však vzbudili někteří občané, již přišli volit v krojích.

Nejvyšší soud staví přístavbu za 114 milionů. Soudní procesy to nezkrátí

Deset lidí v jedné kanceláři, chybějící klimatizace a katastrofální stav knihovny. To jsou problémy současného sídla Nejvyššího soudu v brněnské Burešově ulici. Vyřešit je má nová přístavba za 114 milionů korun. Procesy se ale ani díky ní nezkrátí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení