VYBERTE SI REGION

Na východě se opět střílí. Kyjev zrušil autonomii

Kyjev, Moskva - Lídři samozvaných republik v Doněcku a Luhansku se ujali vedení. Čechy, kteří dohlíželi na jejich zvolení, už na Ukrajinu zřejmě nepustí.

4.11.2014 30
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP

Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes přišel s odvetou za nedělní volby v samozvaných republikách na východě země. Doněcké a Luhanské oblasti hodlá odebrat „speciální status". Ten regionům zajišťoval rozsáhlou míru autonomie – mimo jiné vytváření vlastních milic či ruštinu jako úřední jazyk.

Zvláštní status měl Donbas slíbený na základě zářijové dohody z Minsku, tu však podle Kyjeva separatisté porušili jako první tím, že uspořádali vlastní volby mimo ukrajinské zákony. Porošenkův návrh, který chtěl dnes přednést narychlo svolané ukajinské bezpečnostní radě, však vyzněl spíš jako prázdné gesto. V samozvaných republikách v Doněcku a Luhansku totiž už vše běželo tak, jako by šlo o státy nezávislé na Ukrajině. Noví lídři obou „států" se dnes ujímali úřadu.

Prezident samozvané Doněcké lidové republiky Alexander Zacharčenko už v pondělí oznámil, že se ukrajinským zákonem o „zvláštním statusu" Donbasu stejně nehodlá řídit.

„Už to není vtipné. Nejdřív ho udělí, pak zvláštní status zase odejmou. Ať si to Porošenko vezme na svědomí sám," reagoval podle agentury RIA Novosti Zacharčenko na krok ukrajinského prezidenta. Zároveň však řekl, že je připraven se s ukrajinským prezidentem sejít. „Otázka je, jestli je připravený on," dodal. Lídr doněckých separatistů také tvrdí, že obě strany dál jednají o stažení těžkých zbraní, dnes však uklidnění situace rozhodně nic nenasvědčovalo.

Zprávy o ostřelování tankovými střelami, raketami či dělostřelectvem přicházely 
z Luhanské oblasti, od Mariupolu i Doněcku. „V noci střílela děla jen občas, ale zuřivá palba se rozpoutala od půl sedmé. Je to peklo," popsala dnes agentuře AFP žena žijící poblíž doněckého letiště.

Také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes informovala 
o několika útocích na její bezpilotní letouny, které mají na východě Ukrajiny monitorovat dodržování příměří.

Nad tím však visí velký otazník. Už proto, že ani jedna ze stran se nehodlá smířit se stávajícím stavem.

Zatímco šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin v rozhovoru pro německý list Bild prohlásil, že území, která jsou „dočasně" pod kontrolou separatistů, Kyjev získá zpět, povstalci naopak vzkázali, že pro získání zbylé části Donbasu nebudou váhat s použitím síly. Kyjev se nyní snaží část ovládanou povstalci izolovat 
a podle agentury AFP separatistům před nadcházející zimou pohrozil i odpojením plynu.

Na pomoc povstaleckým oblastem naopak dnes podle Moskvy přijely další dva konvoje zhruba deseti nákladních vozů s pomocí. Stejně jako 
v předchozích případech, ani tentokrát náklad neprošel kontrolou ukrajinských pohraničníků.

Na podporu politiky šéfa Kremlu Vladimira Putina dnes Moskvou u příležitosti svátku národní jednoty pochodovalo zhruba 75 tisíc lidí.

Nové slovenské „zastoupení" rebelů

Se separatisty sympatizuje 
i slovenský podnikatel Marián Farkaš, který na Slovensku otevřel neoficiální zastoupení Doněcké a Luhanské republiky. Slovenská diplomacie však záhy vzkázala, že neuznává samozvané státy ani jejich „ambasádu".

Do problémů se podle ČTK dostali tři lidé, kteří přijeli 
z Česka do Donbasu, aby dohlíželi na separatistické volby. Senátora Jaroslava Doubravu (Severočeši.cz), Ladislava Zemánka a Alexandera Gegaljiče hodlají ukrajinské úřady spolu s dalšími cizinci prohlásit za nežádoucí osoby. Zastupující šéf Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) Doubravovi vyčetl, že 
k mezinárodně neuznaným volbám vyjel z vlastní iniciativy a nikoho neinformoval, ačkoliv vystupoval jako senátor.

„Za problém spíše osobního charakteru pak lze považovat tu část vyjádření pro média, ve které senátor Doubrava oznámil, že neví, kdo jeho cestu platil. Senát rozhodně nikoliv," dodal Škromach.

První náměstek ministra zahraničí Petr Drulák řekl Deníku: Situace je znepokojivá. Mírové dohody z Minsku ale mrtvé nejsou

„Sankce jsou jediný nástroj, který máme. Pokud bychom zůstali jen u prohlášení, dělalo by si z nás Rusko legraci," míní první náměstek ministra zahraničí Petr Drulák. Přes známky dalších střetů na východě Ukrajiny věří, že situace spěje k mírovému řešení.

Čechy, včetně senátora Jaroslava Doubravy, kteří se zúčastnili jako pozorovatelé voleb v separatisty kontrolované části Donbasu, hodlají ukrajinské úřady označit za nežádoucí osoby. Bude se česká diplomacie snažit reakci Kyjeva nějak ovlivnit?
Je samozřejmě právo každé vlády označit někoho za nežádoucí osobu a zakázat mu vstup na své území. Až se to stane, podíváme se na ten případ a zvážíme, co dál. My zmíněné volby považujeme za nelegitimní. Bereme toto území jako součást Ukrajiny a nemyslíme si, že by se tento druh voleb mohl konat bez souhlasu kyjevských úřadů.

EU i Ukrajina berou volby v samozvaných republikách jako jasné porušení dohody z Minsku. Kyjev v reakci na to zrušil dříve přiznanou autonomii Donbasu. Není tedy už celá mírová dohoda mrtvá?
Volby samozřejmě nenapomohly k vyřešení situace, ale nemělo by to celý proces zastavit. Je to podobné jako 
s příměřím – každý den zažíváme případy jeho porušování, ale je důležité, že Rusko 
a Ukrajina se shodují na svém závazku ho dodržovat. Věřím a doufám, že příměří 
i naplňování dohod z Minsku bude pokračovat.

Jenže lídři separatistů už řekli, že zbytek Donbasu získají zpět 
i silou. U Mariupolu a Doněcku se opět střílí. To podle vás vypadá na mírovou dohodu?
Jsou to samozřejmě znepokojivé zprávy, záleží i na tom, co udělá Rusko. My jsme ho vyzývali, aby volby v Donbasu neuznávalo a nepodporovalo vzbouřenecké republiky. Situace je sice znepokojivá, ale není úplně tragická.

Nicméně Rusko volby na východě Ukrajiny uznalo a separatisty podporovat nepřestalo. Je tedy ve hře i zostření sankcí? Tu možnost naznačil i mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové. Německo má přitom v Rusku větší zájmy než ČR.
Pokud by se situace silně destabilizovala, museli bychom samozřejmě zvážit, zda jsou stávající sankce dostačující. Případné debaty na evropské úrovni se zúčastníme, ale zatím nepředpokládáme rozšiřování sankcí.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko a významná část tamních obyvatel chtějí usilovat 
o vstup Ukrajiny do EU. Je to reálná naděje?
V současné situaci je vstup Ukrajiny do EU zcela nemyslitelný. A z velmi dlouhodobého hlediska je tam tolik otazníků, že vůbec nemá smysl to řešit.

Neudělala tedy EU chybu, že to nedala Ukrajincům dříve jasně najevo? Řada lidí v této naději stále žije.
To jsou naděje, které vznikly spontánně. Myslím, že je potřeba tomu vyjít vstříc a umožnit Ukrajině se co nejvíc přiblížit evropské společnosti, o členství ale nemá smysl diskutovat.

Předchozí český komisař pro rozšíření Štefan Füle nedávno mluvil jinak. Podle něj EU měla Ukrajinu jasně ujistit, že členství výhledově možné je.
Ano, Štefan Füle to vidí jako chybu, ale o těchto věcech rozhodují členské státy unie. A velká část z nich, možná 
i většina vstup Ukrajiny nepodporuje.

Autor: Martin Dohnal

4.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 30
SDÍLEJ:

Do chřtánu vulkánu: geologové kopnou do sopky i příští rok

Cheb – Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat veřejnost nahlédnout do chřtánu vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století ve vyhaslé sopce Komorní hůrka vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v příštím roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Trump vybral za ministra práce šéfa fastfoodového řetězce

Washington - Budoucí americký prezident Donald Trump chce do čela ministerstva práce dosadit ředitele fastfoodového řetězce Andrewa Puzdera. Trumpův štáb to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Puzder stojí v čele společnosti CKE Restaurants Holdings, na volební kampaň newyorského miliardáře přispěl v květnu částkou 150.000 dolarů (3,8 milionu Kč).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies