Velkou šanci získat mandát tak mají například Piráti, euroskeptická Alternativa pro Německo, Ekologicko-demokratická strana nebo hnutí nezávislých. Zdaleka největší obavy ale vzbuzuje nacionalistická NPD, kterou se německé vlády pokoušely několikrát neúspěšně zakázat.
Strana totiž v celoněmeckých volbách pravidelně dostává přes procento hlasů, což by jí tentokrát k úspěchu mohlo stačit.

Cestu k vysněnému mandátu malým stranám v únoru umetl ústavní soud v Karlsruhe, který zrušil i snížený tříprocentní volební práh.
„Nemůžeme jednoduše předpokládat, že tradiční praxe pružného vytváření většinových koalic v parlamentu by se významně zkomplikovala, pokud by byli zvoleni noví poslanci z menších stran," odůvodnili tehdy verdikt soudci.

Nízká volební účast nahrává NPD

„Od té doby, co byl v Německu zrušen tříprocentní práh pro evropské volby, otevírají se před námi nové šance. Nyní bude každý hlas pro NPD opravdu přičten NPD," vítal podle serveru EurActiv rozhodnutí lídr nacionalistů Udo Voigt. Tentýž politik vzbudil v minulosti pohoršení například tím, když se před Židovským muzeem v Berlíně objevil na volebních plakátech se sloganem „Přidejte plyn". Voigt na fotografii seděl na motocyklu, ale provokativní heslo, černá kožená bunda 
a černočervená symbolika okamžitě vyvolávaly vzpomínky na zvěrstva nacistické éry.

Podle nedávného průzkumu stanice ZDF evropské volby nezajímají bezmála tři čtvrtiny voličů a očekávaná nízká volební účast by mohla hrát NPD do karet. Sebedůvěru strany odrazil i vzkaz na jejím facebookovém profilu – NPD má podle něj políčeno hned na dvě křesla v europarlamentu.

S tím, že by Voigt mohl nyní Německo zastupovat v europarlamentu, se představitelé vládních stran jen těžko smiřují.

Volební práh

„Uděláme všechno proti tomu, aby v Německu získaly místa v Evropském parlamentu extremistické strany," řekl například podle serveru Euroskop šéf frakce sociálních demokratů (SPD) v německém parlamentu Thomas Oppermann. Z nových pravidel nejsou nadšení u křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

„Výsledkem bude to, že v europarlamentu budou za Německo sedět odštěpenecké 
a radikální strany. To není moc příjemná situace," citoval EurActiv europoslance Herberta Reula.

Pro tříprocentní volební práh jsou v případě eurovoleb i němečtí Zelení. „Evropský parlament musí být ochráněn před větším štěpením politických sil," oznámil mluvčí strany Manuel Sarrazin.

Při zatím posledních eurovolbách kvůli pětiprocentní hranici propadlo zhruba 2,8 milionu hlasů. Úplné odstranění volebního prahu pro eurovolby není až tak výjimečné. Spolu s Německem jej letos nemá 13 zemí.

Česko naopak patří do skupiny devíti zemí, které pro eurovolby uplatňují maximální pětiprocentní hranici a příliš tak malým stranám nenahrávají. 

Vznikající frakce krajní pravice v EP

* Volají po rozpuštění EU nebo jejím výrazném oslabení, vymezují se proti přistěhovalectví ze zemí mimo osmadvacítku a chtějí omezit pohyb osob i v rámci unie.

* Strany s podobným programem zřejmě po volbách, které se konají 22. až 25. května, podle dosavadních odhadů v Evropském parlamentu (EP) posílí.

* Podle britského listu The Daily Telegraph průzkumy naznačují, že euroskeptické strany by mohly získat mandát ve 12 z 28 zemí EU, přičemž ve Francii, Británii 
a Dánsku mají šanci zvítězit. Část z nich se zřejmě spojí 
v nové euroskeptické frakci, k jejímuž vytvoření vyzvali lídři Marine Le Penová z francouzské Národní fronty a Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu.

* Zájem připojit se už projevili rakouští Svobodní, Vlámský zájem z Belgie, Finská strana či italská Liga severu.

* Vstup do vznikajícího uskupení naopak odmítlo například spíše levicové dánské Lidové hnutí proti EU, britská Strana pro nezávislost Spojeného království nebo český Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

* Sami iniciátoři nové frakce pak odmítli přizvat nejradikálnější nacionalisty, jako jsou maďarský Jobbik či řecký Zlatý úsvit, kteří podle všeho v EP také zasednou.