VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nacisti chtěli jako biologickou zbraň použít komáry s malárií

Dachau – Nacistický režim na konci druhé světové války zkoumal možnost použít malárií infikované komáry jako biologickou zbraň. Vyplývá to z dokumentů z koncentračního tábora Dachau, o nichž v odborném magazínu Endeavour informoval německý biolog Klaus Reinhardt. Výzkumný institut v Dachau se podle něj v roce 1944 zabýval problémem, jak udržet infikované komáry dostatečně dlouho naživu, aby je bylo možné dopravit na území nepřítele a tam je vypustit.

15.2.2014 13
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Oficiálně tato nacistická laboratoř, založená v roce 1942 šéfem SS Heinrichem Himmlerem, hledala prostředky proti nemocem přenášeným vešmi a hmyzem. Mezi německými vojáky i obyvateli koncentračních táborů byl totiž značně rozšířený tyfus a další choroby. Záznamy vedoucího institutu Eduarda Maye však nepřipouštějí jiný závěr, než že se tam pracovalo také na zbrani proti nepříteli, tvrdí Reinhardt.

Vědec z univerzity v Tübingenu jako první probádal výzkumné protokoly entomologického institutu v Dachau a poznámky jeho vedoucího Maye. Pracovníci ústavu podle nich v roce 1944 zkoumali různé druhy komárů a hledali ten, který by byl nejvhodnější k nasazení jako válečná zbraň.

Komárům dávali králíky

Malárií infikované komáry nacisté v Dachau podle dokumentů pěstovali ve velkém. „Samičky dostávají každou druhou noc králíka, aby mohly sát krev," napsal jeden z tehdejších pracovníků laboratoře v dopise příteli. Lékař Claus Schilling, odsouzený k trestu smrti v poválečném procesu s osazenstvem tábora v Dachau, prováděl experimenty s malárií i na vězních tohoto nechvalně proslulého nacistického zařízení.

Klíčovou otázkou výzkumu podle Reinhardta bylo, zda bodavý hmyz bude schopný přežít tak dlouho bez potravy, aby ho bylo možné přepravit z chovné stanice na místo určení. Mayovi a jeho týmu se ho nakonec údajně najít podařilo.

„Transport z chovné stanice na místo vysazení je možný. Pro praktické provedení by se měl nasadit anofeles čtyřskvrnný," doporučil vedoucí výzkumu, z jehož formulace Reinhardt usuzuje, že vědcům v Dachau šlo o vývoj ofenzivní zbraně.

Odborníci si doposud nebyli jistí, zda nacisté během druhé světové války plánovali použít biologický arzenál. Podle Reinhardta jeho poznatky umožňují tuto diskuzi nově otevřít.

Autor: ČTK

15.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
24 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
1 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies