VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nad Arktidou rekordně ubyla ozonová vrstva

Ženeva - Světová meteorologická organizace (WMO) zaznamenala v posledních měsících nad Arktidou rekordní úbytek ozonové vrstvy, která planetu Zemi chrání před škodlivým vlivy ultrafialového záření. WMO to v úterý oznámila na svém webu

5.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: PřF MU Brno

Měření pomocí satelitů a meteorologických balonů vypouštěných nad arktickými oblastmi a rovněž pozemská pozorování ukázala, že vrstva ozonu nad severní točnou poklesla od začátku zimy do konce března o 40 procent. Doposud nejvyšší zaznamenaný úbytek ozonu za zimu přitom činil asi 30 procent.

"Rozpad vrstvy zapříčinily látky v atmosféře, které odstraňují ozon, a také velmi chladná zima ve stratosféře," uvedla WMO na své internetové stránce. Stratosféra je obzvláště důležitou vrstvou zemské atmosféry, protože obsahuje ozon.

Rekordní úbytek zaznamenali odborníci i přes to, že existuje mezinárodní dohoda, která omezuje výrobu a spotřebu chemikálií ničících ozon. Kvůli dlouhé životnosti těchto látek v atmosféře bude trvat několik desítek let, než jejich koncentrace klesne na úroveň před rokem 1980.

S úbytkem ozonu ve stratosféře se potýká pravidelně také Antarktida, v tomto případě se jedná o takzvanou ozonovou díru. Arktické meteorologické podmínky se rok od roku liší a rovněž teploty jsou ve srovnání s Antarktidou vyšší. Proto také během některých arktických zim nejsou zaznamenány téměř žádné ozonové ztráty a naopak kvůli nízkým stratosferickým teplotám přesahující trvání polárních nocí vědci pozorují znatelné ozonové ztráty.
Letošní zima na severním pólu byla podle přízemních hodnot teplejší, než činí průměr, nicméně stratosferické teplotní hodnoty byly oproti obvyklému stavu nižší.

Vědci úbytek očekávali

Ačkoli současný úbytek ozonu v Arktidě nemá obdoby, vědci ho za předpokladu chladné a ustálené stratosferické zimy očekávali. Pokles ozonové vrstvy v polárních oblastech nastává v době, kdy teploty klesnou pod 78 stupňů Celsia. Za těchto teplot se ve stratosféře utvářejí oblaka, v nichž dochází k přeměně neškodných plynů na aktivní plyny rozkládající ozon.

Montrealský protokol, který vstoupil v platnost v roce 1989, postupně zakázal výrobu ozonu škodlivých freonů. Ty se dříve běžně používaly v chladicích zařízeních (například ledničkách či klimatizacích), jako hnací média ve sprejích nebo jako hasicí prostředky. Díky tomuto dokumentu by se ozonová vrstva mimo polární oblasti měla obnovit mezi roky 2030 a 2040. V Antarktidě se počítá s ozdravením v rozmezí let 2045 až 2060 a v Arktidě možná o dvě desetiletí dříve.

Ozonová vrstva chrání Zemi před účinky ultrafialového záření, jež u lidí zvyšuje riziko rakoviny kůže a poškození zraku. Dlouhodobě má záření rovněž špatný vliv na biologickou různorodost planety.

Ozon - plyn který dokáže chránit, ale i škodit

Základní údaje o ozonové vrstvě a ozonových dírách (Světová meteorologická organizace zaznamenala v posledních měsících nad Arktidou rekordní úbytek ozonové vrstvy):

* Ozon je molekula tvořená třemi atomy kyslíku; jeho chemická značka je O3.
* Ozon ve stratosféře (část atmosféry 10 až 50 kilometrů na zemským povrchem) tvoří takzvanou ozonovou vrstvu. Ta plní funkci štítu, jenž chrání život na Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením. Intenzivnější pronikání UV záření může způsobovat vyšší výskyt rakoviny kůže, očních chorob či narušovat lidský imunitní systém.
* Ozon se vyskytuje také v dolní části atmosféry, v takzvané troposféře, kam se dostává jako produkt spalování fosilních paliv. Ozon v přízemní atmosféře působí na živé organismy škodlivě.
* Ozonovou vrstvu objevili roku 1913 francouzští fyzikové Charles Fabry a Henri Buisson. Její vlastnosti podrobně prozkoumal britský meteorolog Gordon Dobson. Na jeho počest byla pojmenována jednotka, v níž se udává množství ozonu v atmosféře.
* Ozon je chemicky nestabilní a snadno reaguje s jinými prvky. Jeho koncentrace ve stratosféře tak běžně kolísá. Přirozená rovnováha mezi procesy vzniku a zániku stratosférického ozonu však byla narušena lidskou činností. Výsledkem je vznik takzvaných ozonových děr, tedy míst s výrazným poklesem koncentrace ozonu.
* Již od 80. let minulého století meteorologové pravidelně zjišťují ozonové díry nad jižním pólem, které se zde vzhledem k specifickým povětrnostním podmínkám tvoří v období zimy a na jaře. Ke ztenčování ozonové vrstvy dochází také v Arktidě, kde je ale tento proces méně pravidelný.
* Úbytek ozonu v důsledku lidské činnosti bývá spojován především s produkcí freonů, které se užívaly kupříkladu v lednicích, klimatizacích a aerosolových sprejích. Snahy ekologických organizací nicméně vedly k výraznému snížení jejich produkce.
* Rizika spojená s úbytkem stratosférického ozonu přiměla mezinárodní společenství ke vzájemné spolupráci. V březnu 1985 byla podepsána Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy. Na ni o dva roky později navázal Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.
* Mimořádně rozsáhlé ozonové díry byly v minulosti hlášeny už několikrát. V říjnu 2006 oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), že nad jižním pólem vznikla díra o rekordní rozloze 27,45 milionu čtverečních kilometrů.

Čtěte také: Ozónová díra postupně mizí, může ale přispět k oteplování

Autor: ČTK

5.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies