Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Napoleonovo adieu? Francie volí prezidenta

Paříž /VIZITKY/ - Pokud Nicolas Sarkozy neobhájí svoje křeslo, země galského kohouta bude mít po 17 letech prvního levicového prezidenta.

22.4.2012 1
SDÍLEJ:

Volby ve Francii.Foto: ČTK

„Myslím, že většina lidí není spokojená s posledními pěti lety. Lidé chtějí změnu, zejména v oblasti vytváření nových pracovních míst,“ řekl agentuře AP pařížský hoteliér Eli Lazovsky (38) poté, co včera hlasoval v prvním kole prezidentských voleb.

Ačkoliv se téměř jistě definitivně rozhodne až ve druhém kole, prakticky všechny předvolební průzkumy naznačují, že „Sarko I.“, jak nynějšího prezidenta označuje jeden francouzský komiks, zřejmě tuhle bitvu nevyhraje.

Nynější šéf Elysejského paláce a kandidát pravicové strany UMP Nicolas Sarkozy, který si pro své okázalé vystupování, mírné sklony k autoritativnímu stylu vlády a malému vzrůstu vysloužil přezdívku Napoleon, totiž čelí masové nevoli veřejnosti, kterou stanice BBC nazývá „sarkofobií“.

„U velké části veřejnosti panuje iracionální nenávist vůči Nicolasi Sarkozymu. Je to výrazný rys těchto voleb,“ řekl stanici BBC editor francouzského zpravodajského  serveru Atlantico Jean-Sebastien Ferjou.

Je pravda, že část Francouzů nemůže prezidentovi přijít na jméno jednoduše proto, že nemohou strpět prezidentovo vystupování, které kritici považují za arogantní.

Podstatnější je ale fakt, že mnoho voličů si stěžuje, že se jim žije hůře než před pěti lety, kdy nynější prezident v kampani sliboval, že zamete s největšími ekonomickými a sociálními problémy země.

Radikální úsporná opatření a vyzdvihovaná daňová reforma zatím Francouzům nepřinesly viditelné výsledky. Spíše naopak. Během Sarkozyho vlády se dluh země zvýšil o 630 miliard eur a vzrostla i nezaměstnanost.

V nynější kampani sází na tvrdý postoj proti imigrantům, ochranářská opatření pro evropské výrobky a slib vyrovnaného rozpočtu od roku 2016, je ale otázkou, zda to bude k vítězství stačit.

„Poprvé v životě jsem konfrontován s koncem své kariéry,“ připustil počátkem roku se svými poradci sám Nicolas Sarkozy, který už v průzkumech dosáhl nelichotivého titulu „nejméně populární prezident Francie od druhé světové války“.

V posledních týdnech sice téměř dokázal téměř vyrovnat síly se svým socialistickým vyzývatelem Françoisem Hollandem, ale i tak vše nasvědčuje tomu, že Francie bude mít prvního levicového prezidenta od roku 1995, kdy ve funkci skončil François Mitterrand.

Ani sliby favorita Françoise Hollanda, který hodlá více zdanit velké firmy a podpořit malé podniky, zdaleka všechny neoslovují. Volby tak nakonec zřejmě vyhraje ten, kdo ve druhém kole přesvědčí příznivce menších stran a dosud nerozhodnuté voliče.

Těch je podle průzkumu deníku Le Figaro bezmála čtvrtina. „Nikdy jsem nevynechala jediné hlasování. Ale tentokrát moc nadšení do voleb necítím. V ekonomických otázkách není mezi hlavními kandidáty velký rozdíl,“ postěžovala si agentuře AFP důchodkyně Isabelle Provostová (62).

Francouzské volby v číslech

- V prvním kole  François Hollande vyhrál 28,4 procenty hlasů, prezident Nicolas Sarkozy získal 25,5 procent hlasů, předpovídal průzkum agentury BVA.

- Celkem mohlo hlasovat zhruba  44,5 milionu voličů.

- O den dříve kvůli časovému posunu hlasovali lidé ve francouzských zámořských oblastech v Karibiku.

- Druhé kolo voleb je plánováno na  6. května, v něm průzkumy prorokují vítězství socialistickému kandidátovi Françoisi Hollandovi.

Vizitky Françoise Hollanda a Nicolase Sarkozyho

François HOLLANDE (57) - v prvním kole podle odhadů získal nejvíc hlasů - přibližně 28,4 procenta. V posledních týdnech čelil vzestupu radikální levice. Prezidentským kandidátem byl vybrán v loňských říjnových primárkách Socialistické strany (PS), kdy v hlasování porazil Martine Aubryovou. 

Je považován za schopného řečníka. Chybějící charisma se snaží nahrazovat střídmostí, konzistencí a snahou žít jako normální občan. Jeho program má 60 bodů, mimo jiné chce zdanit bohaté a podpořit drobné podniky. Po případném zvolení by prý ani nebydlel v Elysejském paláci. Brání se nařčením z příliš levicového postoje. 

V letech 1997-2008 byl Hollande prvním tajemníkem PS, opakovaně jej zvolili v roce 2000, 2003 a 2005. V Evropském parlamentu zasedal od července do prosince 1999, do francouzského parlamentu jej zvolili v letech 1988, 1997, 2002 a 2007 a zasedá v něm dosud. Od roku 2008 stojí v čele rady francouzského departementu Corrèze. 

Narodil se 12. srpna 1954 v Rouenu a vystudoval prestižní Národní školu pro státní úředníky (ENA). Do PS vstoupil v roce 1979. Mezi jeho pozice na radnicích patří starosta města Tulle v letech 2001-2008 a radní oblasti Limousin v letech 1998-2001. 

Jeho partnerkou byla od 70. let Ségolène Royalová, se kterou má čtyři děti. Rozešli se v červnu 2007, měsíc po neúspěchu Royalové v prezidentských volbách. Od téhož roku žije Hollande s novinářkou Valérií Trierweilerovou.


Nicolas SARKOZY (57) - současný prezident si postup do dalšího kola podle odhadů zajistil ziskem zhruba 25 procent hlasů, v předvolebních průzkumech ztrácel. Bývá kritizován za své hyperaktivní jednání, v předvolební kampaní sliboval, že se zklidní.

Na voliče vyrukoval s tvrdou protiimigrační rétorikou a ochranářským postojem, podle kterého by evropské země měly zavést zákon zavazující vlády k tomu, aby nakupovaly zboží vyrobené v Evropě. Slibuje vyrovnaný rozpočet od roku 2016, vyšší daně pro velké firmy a snížení odvodů na zaměstnance, výpadek chce nahradit zvýšením DPH. 

Před pěti lety sliboval, že zemi vyléčí z ekonomických a sociálních neduhů, chtěl se rozejít s praktikami minulosti, což se moc nepovedlo. Za jeho vlády se dluh Francie zvýšil o 630 miliard eur; Sarkozy sice nastartoval desítky reforem, ale buď je nedotáhl do konce, nebo se pro Francouze ukázaly jako kontraproduktivní, například daňová reforma, která ještě zvýšila zátěž podnikatelů. 

Sarkozy se narodil 28. ledna 1955 v Paříži. V roce 1982 absolvoval práva a vystudoval též politologii. Pracoval jako advokát. Ve vládě Edouarda Balladura byl ministrem financí a zároveň mluvčím vlády (1993-1995). V polovině 90. let byl zvolen poslancem Národního shromáždění, v roce 1999 pracoval v Evropském parlamentu. 

V roce 2004 krátce převzal resort financí, v listopadu 2004 zvolen do čela vládního Svazu pro lidové hnutí (UMP), kde stál do roku 2007. Veřejnost si získal už v čele ministerstva vnitra (2002-2004) tvrdým bojem s kriminalitou a imigrací. Resort vnitra vedl podruhé v letech 2005-2007. Prezidentem je od května 2007. V prvním kole tehdy získal 31,2 procent hlasů, ve druhém kole 53,1 procent před socialistkou Ségolène Royalovou (46,9 procenta). 

Je potřetí ženatý, se současnou manželkou Carlou Bruniovou se mu loni v říjnu narodila dcera Giulia. 

Autor: Martin Dohnal, ČTK

22.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Záporoží odstranili sochu Lenina, největší na Ukrajině.
2

Na Ukrajině už Lenina ve městě nepotkáte. Možná v továrně a na návsi

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
3

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Venkovské prodejny končí kvůli zvyšování platů. Má je stát dotovat?

Češi chtějí zachránit venkovské obchody. Šedesát šest procent lidí v České republice souhlasí s tím, že by měl stát ztrátové prodejny v malých obcích do 500 obyvatel finančně podporovat. Pouze 26 procent lidí je proti tomu. Z vesnic pomalu mizí hospody, obchody i pošty.

Pelikán nejvyššího žalobce mlčenlivosti nezprostil. Obstrukce, reaguje Plíšek

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nezprostil nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana mlčenlivosti pro slyšení před sněmovní komisí k únikům údajů z vyšetřovacích spisů. Předseda komise Martin Plíšek (TOP 09) mluví o naschválu a o obstrukci. Pelikán poukazuje na to, že žádosti o zbavení mlčenlivosti nebyly zdůvodněny tak, jak požaduje zákon o státním zastupitelství.

Pákistánská nositelka Nobelovy ceny za mír nastoupí na Oxford

Malála Júsufzajová, která v současnosti žije v Birminghamu, byla přijata ke studiu na prestižní anglickou univerzitu v Oxfordu. Dvacetiletá držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 2014 a zároveň nejmladší posel míru Spojených národů získala v závěrečných středoškolských zkouškách třikrát hodnocení „A“, což byla podmínka pro přijetí.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení