VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Napoleonovo adieu? Francie volí prezidenta

Paříž /VIZITKY/ - Pokud Nicolas Sarkozy neobhájí svoje křeslo, země galského kohouta bude mít po 17 letech prvního levicového prezidenta.

22.4.2012 1
SDÍLEJ:

Volby ve Francii.Foto: ČTK

„Myslím, že většina lidí není spokojená s posledními pěti lety. Lidé chtějí změnu, zejména v oblasti vytváření nových pracovních míst,“ řekl agentuře AP pařížský hoteliér Eli Lazovsky (38) poté, co včera hlasoval v prvním kole prezidentských voleb.

Ačkoliv se téměř jistě definitivně rozhodne až ve druhém kole, prakticky všechny předvolební průzkumy naznačují, že „Sarko I.“, jak nynějšího prezidenta označuje jeden francouzský komiks, zřejmě tuhle bitvu nevyhraje.

Nynější šéf Elysejského paláce a kandidát pravicové strany UMP Nicolas Sarkozy, který si pro své okázalé vystupování, mírné sklony k autoritativnímu stylu vlády a malému vzrůstu vysloužil přezdívku Napoleon, totiž čelí masové nevoli veřejnosti, kterou stanice BBC nazývá „sarkofobií“.

„U velké části veřejnosti panuje iracionální nenávist vůči Nicolasi Sarkozymu. Je to výrazný rys těchto voleb,“ řekl stanici BBC editor francouzského zpravodajského  serveru Atlantico Jean-Sebastien Ferjou.

Je pravda, že část Francouzů nemůže prezidentovi přijít na jméno jednoduše proto, že nemohou strpět prezidentovo vystupování, které kritici považují za arogantní.

Podstatnější je ale fakt, že mnoho voličů si stěžuje, že se jim žije hůře než před pěti lety, kdy nynější prezident v kampani sliboval, že zamete s největšími ekonomickými a sociálními problémy země.

Radikální úsporná opatření a vyzdvihovaná daňová reforma zatím Francouzům nepřinesly viditelné výsledky. Spíše naopak. Během Sarkozyho vlády se dluh země zvýšil o 630 miliard eur a vzrostla i nezaměstnanost.

V nynější kampani sází na tvrdý postoj proti imigrantům, ochranářská opatření pro evropské výrobky a slib vyrovnaného rozpočtu od roku 2016, je ale otázkou, zda to bude k vítězství stačit.

„Poprvé v životě jsem konfrontován s koncem své kariéry,“ připustil počátkem roku se svými poradci sám Nicolas Sarkozy, který už v průzkumech dosáhl nelichotivého titulu „nejméně populární prezident Francie od druhé světové války“.

V posledních týdnech sice téměř dokázal téměř vyrovnat síly se svým socialistickým vyzývatelem Françoisem Hollandem, ale i tak vše nasvědčuje tomu, že Francie bude mít prvního levicového prezidenta od roku 1995, kdy ve funkci skončil François Mitterrand.

Ani sliby favorita Françoise Hollanda, který hodlá více zdanit velké firmy a podpořit malé podniky, zdaleka všechny neoslovují. Volby tak nakonec zřejmě vyhraje ten, kdo ve druhém kole přesvědčí příznivce menších stran a dosud nerozhodnuté voliče.

Těch je podle průzkumu deníku Le Figaro bezmála čtvrtina. „Nikdy jsem nevynechala jediné hlasování. Ale tentokrát moc nadšení do voleb necítím. V ekonomických otázkách není mezi hlavními kandidáty velký rozdíl,“ postěžovala si agentuře AFP důchodkyně Isabelle Provostová (62).

Francouzské volby v číslech

- V prvním kole  François Hollande vyhrál 28,4 procenty hlasů, prezident Nicolas Sarkozy získal 25,5 procent hlasů, předpovídal průzkum agentury BVA.

- Celkem mohlo hlasovat zhruba  44,5 milionu voličů.

- O den dříve kvůli časovému posunu hlasovali lidé ve francouzských zámořských oblastech v Karibiku.

- Druhé kolo voleb je plánováno na  6. května, v něm průzkumy prorokují vítězství socialistickému kandidátovi Françoisi Hollandovi.

Vizitky Françoise Hollanda a Nicolase Sarkozyho

François HOLLANDE (57) - v prvním kole podle odhadů získal nejvíc hlasů - přibližně 28,4 procenta. V posledních týdnech čelil vzestupu radikální levice. Prezidentským kandidátem byl vybrán v loňských říjnových primárkách Socialistické strany (PS), kdy v hlasování porazil Martine Aubryovou. 

Je považován za schopného řečníka. Chybějící charisma se snaží nahrazovat střídmostí, konzistencí a snahou žít jako normální občan. Jeho program má 60 bodů, mimo jiné chce zdanit bohaté a podpořit drobné podniky. Po případném zvolení by prý ani nebydlel v Elysejském paláci. Brání se nařčením z příliš levicového postoje. 

V letech 1997-2008 byl Hollande prvním tajemníkem PS, opakovaně jej zvolili v roce 2000, 2003 a 2005. V Evropském parlamentu zasedal od července do prosince 1999, do francouzského parlamentu jej zvolili v letech 1988, 1997, 2002 a 2007 a zasedá v něm dosud. Od roku 2008 stojí v čele rady francouzského departementu Corrèze. 

Narodil se 12. srpna 1954 v Rouenu a vystudoval prestižní Národní školu pro státní úředníky (ENA). Do PS vstoupil v roce 1979. Mezi jeho pozice na radnicích patří starosta města Tulle v letech 2001-2008 a radní oblasti Limousin v letech 1998-2001. 

Jeho partnerkou byla od 70. let Ségolène Royalová, se kterou má čtyři děti. Rozešli se v červnu 2007, měsíc po neúspěchu Royalové v prezidentských volbách. Od téhož roku žije Hollande s novinářkou Valérií Trierweilerovou.


Nicolas SARKOZY (57) - současný prezident si postup do dalšího kola podle odhadů zajistil ziskem zhruba 25 procent hlasů, v předvolebních průzkumech ztrácel. Bývá kritizován za své hyperaktivní jednání, v předvolební kampaní sliboval, že se zklidní.

Na voliče vyrukoval s tvrdou protiimigrační rétorikou a ochranářským postojem, podle kterého by evropské země měly zavést zákon zavazující vlády k tomu, aby nakupovaly zboží vyrobené v Evropě. Slibuje vyrovnaný rozpočet od roku 2016, vyšší daně pro velké firmy a snížení odvodů na zaměstnance, výpadek chce nahradit zvýšením DPH. 

Před pěti lety sliboval, že zemi vyléčí z ekonomických a sociálních neduhů, chtěl se rozejít s praktikami minulosti, což se moc nepovedlo. Za jeho vlády se dluh Francie zvýšil o 630 miliard eur; Sarkozy sice nastartoval desítky reforem, ale buď je nedotáhl do konce, nebo se pro Francouze ukázaly jako kontraproduktivní, například daňová reforma, která ještě zvýšila zátěž podnikatelů. 

Sarkozy se narodil 28. ledna 1955 v Paříži. V roce 1982 absolvoval práva a vystudoval též politologii. Pracoval jako advokát. Ve vládě Edouarda Balladura byl ministrem financí a zároveň mluvčím vlády (1993-1995). V polovině 90. let byl zvolen poslancem Národního shromáždění, v roce 1999 pracoval v Evropském parlamentu. 

V roce 2004 krátce převzal resort financí, v listopadu 2004 zvolen do čela vládního Svazu pro lidové hnutí (UMP), kde stál do roku 2007. Veřejnost si získal už v čele ministerstva vnitra (2002-2004) tvrdým bojem s kriminalitou a imigrací. Resort vnitra vedl podruhé v letech 2005-2007. Prezidentem je od května 2007. V prvním kole tehdy získal 31,2 procent hlasů, ve druhém kole 53,1 procent před socialistkou Ségolène Royalovou (46,9 procenta). 

Je potřetí ženatý, se současnou manželkou Carlou Bruniovou se mu loni v říjnu narodila dcera Giulia. 

Autor: Martin Dohnal, ČTK

22.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
10 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Po životním šampionátu biatlonistku Koukalovou čtvrté místo mrzelo

Stejně jako loni zakončila biatlonistka Gabriela Koukalová mistrovství světa čtvrtým místem v závodu s hromadným startem. Na rozdíl od Osla ale byla dnes v Hochfilzenu rozmrzelá, protože na poslední položce chybovala a v závěrečném kole přišla o medaili.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies