V posledních měsících se snaží evropští členové spojenecké organizace dokázat, že to s navyšováním armádních rozpočtů myslí vážně. Přesně tak, jak to požadoval americký politik. Evropané souhlasí s tím, že NATO může (a musí) dělat víc v boji proti terorismu. Cest k výsledku je víc. Výcvik místních jednotek v Afghánistánu, vyzbrojení armády v Iráku, aby ti všichni byli v boji proti Islámskému státu úspěšnější.

NATO by mělo být v čele boje proti IS

„Je zřejmé, že představitelé NATO řeknou Trumpovi, co potřebuje slyšet, aby viděl, že na jeho návrhy reagují," říká podle AP Kristine Berzinová z Německého Marshallova fondu. Jednou z částí změn v politice NATO, která by měla během 24hodinové návštěvy amerického prezidenta v Bruselu, je, aby organizace dala dohromady koalici 68 států, které by měli bojovat proti tzv. Islámskému státu. Tento krok je o to důležitější, že aliance se přihlásila k odpovědnosti za důslednější boj proti teroristům po útoku na koncertě americké zpěvačky Ariany Grandeové v Manchesteru.

Útočník z Manchesteru Salman Abedí
Manchesterský bomber Salmán Abádí. Tichý mladík, který zabil 22 lidí

Dá se očekávat, že v rámci uvažované aliance bude jmenován i nějaký antiteroristický koordinátor, ale většina změn bude spíše kosmetická. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg už minulý týden řekl, že se neuvažuje o nějaké konkrétní vojenské akci, do které by se organizace zapojila. Spíše je snaha, aby všech 28 členských zemí, ke kterým se brzo připojí i Černá Hora, začalo utrácet.

Dvě procenta? Němci by platili víc než Rusko

Měl na mysli nepsanou dohodu dvou procent HDP, které by měly jednotlivé státy vydávat na armády. V alianci jsou ale mnozí k takovému požadavku stále skeptičtí. Utrácení prý nemusí být vždy efektivní. Pro Německo by to znamenalo zdvojnásobení stávajících výdajů, což by představovalo více peněz, než nyní dává na zbrojení Rusko. Hovoří se ale o tom, že v horizontu sedmi let by se na tuto hranici měla většina členů dostat a současně by měly státy už nyní prezentovat, jak a za co peníze vydají.

Generální tajemník NATO Jens  Stoltenberg a Donald Trump
Trump: NATO není zastaralé, ale státy mají více zbrojit

Uvedená dvě procenta splňuje momentálně jen pět zemí: Velká Británie, Estonsko, těžce zadlužené Řecko, Polsko a Spojené státy americké. Ty utrácejí za výzbroj víc, než zbytek celého NATO. Což minulý měsíc Trump kritizoval, když v rozhovoru pro AP řekl, že není férové, aby ty země, které jsou terorismem zasaženy víc než Amerika, dávaly na zbrojení jen jedno procento HDP, zatímco USA utrácely skoro čtyři procenta.

Odhalování symbolických pomníků

Podle Tomáše Valáška, stálého představitele Slovenské republiky v NATO a také ředitele pobočky Carnegie Europe, požadavek na navyšování výdajů a na dosud „dlužné částky", které do těchto armádních rozpočtů nepřitekly, nejsou evropským členům příliš po chuti. Podle Valáška by ale Evropané měli na Trumpovy návrhy a narážky odpovědět především skutečným převzetím odpovědnosti za bezpečnost na starém kontinentu.

Představitelé NATO se setkají na krátkém, ale výsostně symbolickém pracovním obědě s americkým prezidentem. Ještě předtím totiž odhalí Donald Trump společně s Jensem Stoltenbergem před dokončovanou centrálou spojenecké organizace pomník, jehož součástí je část newyorského Světového obchodního centra. Generální tajemník NATO zase společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou zase odhalí část bývalé berlínské zdi, která kdysi rozdělovala Německo na východní a západní část.

Erdogan oslabil čistkami armádu i NATO

Symbolika a ceremoniály ale jen na okamžik zakryjí předěl, který v NATO je. Trump chce víc od aliance, ale někteří jeho členové zase chtějí záruky, že je ostatní nenechají na holičkách, kdyby Rusko překročilo jejich hranice. Co se týká Polska a pobaltských států.

Je tady také „turecký problém". Čistka, kterou provedl prezident Recep Tayyip Erdogažn v armádě (zbavil se 11 tisíc vojáků a důstojníků) podle NATO výrazně oslabil pozice jak turecké armády, tak celé aliance v tomto regionu.

V napjaté situaci a za dohledu tisíců policistů začala v Kolíně demonstrace na podporu tureckého prezidenta Recepa Erdogana.
Turecké referendum: němečtí Turci hlasovali pro Erdogana, čeští proti

Napětí v rámci NATO panuje i mezi Německem a Tureckem. Jednak kvůli kampaním tureckých politiků, které Německo odmítlo před nedávným referendem o nové turecké ústavě, jednak kvůli tomu, že německá kancléřka nabídla azyl některým propuštěným tureckým důstojníkům. Belgie navíc nyní varovala, že nebude tolerovat žádná proerdoganovská shromáždění během návštěvy tureckého prezidenta.

Přesto se očekává, že některé mírové iniciativy uspořádají v Bruselu manifestace. Nemají však šanci přiblížit se k centrále NATO, která leží nedaleko letiště, ani protestovat v centru Bruselu. Opatření, která zavládnou po teroru v Manchesteru, budou tentokrát mimořádně silná. Bezpečnostní stupeň číslo 3 předpokládá, že útok extremistů je „možný a pravděpodobný".

Zdroj: Youtube