VYBRAT REGION
Zavřít mapu

NATO se rozrostlo o Albánii a Chorvatsko

Washington, Brusel - Velvyslanci Chorvatska a Albánie předali patřičné ratifikační dokumenty ve Washingtonu.

1.4.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: profimedia.cz

Severoatlantická aliance se 1. dubna rozrostla z 26 na 28 členů. Její řady rozšířily Chorvatsko s Albánií.

O jejich vstupu do aliance se rozhodlo už loni v dubnu na summitu NATO v rumunské metropoli Bukurešti. Ve středu byl ve Washingtonu formálně dokončen ratifikační proces předáním příslušných dokumentů.

Ještě před časem se přitom zdálo, že by schvalovací proces nemusel být dokončen do vrcholné schůzky aliance, která se uskuteční 3. až 4. dubna v porýnském Štrasburku a Kehlu a na které by obě balkánské země měly být na nejvyšší úrovni do aliančních řad uvedeny. Důvodem byl spor mezi Slovinskem
a Chorvatskem o námořní hranici a snahy některých slovinských politiků vyvolat k ratifikaci referendum, kvůli němuž by se vše zdrželo.

Nakonec se však pro vyvolání lidového hlasování nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů a Slovinsko jako poslední z členských zemí bloku přistoupení Chorvatska schválilo. Ratifikační proces tak ve středu byl formálně dokončen, když velvyslanci Chorvatska a Albánie předali patřičné dokumenty
ve Washingtonu, kde jsou ratifikační smlouvy uchovávány.

„Nyní zaujmou plnoprávné místo v této alianci, budou mít plnohodnotný hlas v alianci, rovný všem ostatním spojencům," podotkl Appathurai. Mluvčí NATO připomněl, že obě země se už nyní podílejí na aliančních operacích, například mají své vojáky v Afghánistánu.

Hraniční spor ale i nadále komplikuje cestu Chorvatska do jiného uskupení sídlícího v Bruselu - Evropské unie. Slovinsko totiž blokuje přístupová jednání. Aktuálně nicméně mezi oběma zeměmi i jejich partnery v unii probíhají velmi intenzivní jednání o tom, jak z krize ven.

Česko je členem NATO od roku 1999. Na loňském summitu v Bukurešti se v souvislosti s rozšířením hovořilo i o dalších několika zemí.

Původně se očekávalo, že by do aliančních řad loni v dubnu na summitu mohla být kromě Slovinska s Chorvatskem přizvána i třetí balkánská země - Makedonie. Té se však nepodařil vyřešit spor s Řeckem o její jméno.

Dalšími dvěma státy, s jejichž vstupem do aliance se počítá, i když v blíže neupřesněném horizontu, jsou Gruzie s Ukrajinou. Ty sice v Bukurešti aliance odmítla zařadit do Akčního plánu členství (MAP), který byl obecně brán za jakýsi předstupeň plného začlenění do NATO, avšak současně jim jednoznačně řekla, že se s nimi do budoucna počítá.

Proti možnému rozšíření bloku dál na východ se ostře staví Rusko, které navíc s Gruzií loni v létě vedlo válku kvůli dvěma separatistickým územím.

Právě o vztazích aliance s Moskvou i dalším rozšiřování se budou šéfové států a vlád na summitu ve Štrasburku a Kehlu v pátek a v sobotu bavit. Podle diplomatů se nicméně nedá čekat, že by zde mohl v obou těchto otázkách nastat nějaký zásadní průlom či posun.

1.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jeden z nejznámějších snímků zachycujících Salvadora Dalího v roce 1948 pořídil americký fotograf Philippe Halsman.
2 12

Tělo Salvadora Dalího bude exhumováno, kvůli milionovému dědictví

Stařenka v domově důchodců - ilustrační foto
5 7

Rozdíl mezi výplatou a důchodem je v Česku skoro nejvyšší v EU

Rakouský prezident přijel do Prahy vlakem, Sobotka ho vítal na nádraží

Na první návštěvu České republiky ve funkci rakouského prezidenta přijel do Prahy vlakem Alexander Van der Bellen. Na pražském Hlavním nádraží ho uvítal hradní ceremoniář Miroslav Sklenář a jednotka Hradní stráže. V historickém salonku nádražní budovy se pak s Van der Bellenem setkal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V úterý se sejde i s prezidentem Milošem Zemanem, ten se ale plánovaného podnikatelského fóra nezúčastní kvůli návštěvě Vysočiny.

Spolupráce Česka a Izraele bude spočívat v technologiích, i humanitních oborech

Česko a Izrael chtějí posílit vědeckou spolupráci ve vyspělých technologických oborech, jako je robotika nebo kybernetika. Více se zaměří ale i na podporu spolupráce v humanitních vědách. Dnes to po společném jednání řekli vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a jeho izraelský protějšek Ofir Akunis. Oba kladně hodnotili činnost české vědecké diplomatky Delany Mikolášové, která na českém velvyslanectví v Tel Avivu působí od roku 2015.

AKTUALIZOVÁNO

Do kabinky v Tescu dal fotopast kvůli sexu, policie evakuovala stovky lidí

Fotopast do zkušební kabinky v obchodním centru v Malenovicích umístil 28letý muž, který tam chtěl mít se ženou sex. Manželka ale nepřišla, a on na fotopast zapomněl. Kvůli němu evakuovali policisté o víkendu ve Zlíně stovky lidí. Mladík zaplatí výjezdy policistů a hasičů a obchodníkům ušlý zisk. Pokus o hrátky ho přijde odhadem na stovky tisíc korun.

Lidé na Vyšehradském hřbitově uctili památku Milady Horákové

Lidé v pondělí na Vyšehradském hřbitově v Praze uctili památku Milady Horákové. Na shromáždění u symbolického hrobu popravené političky přišli i zástupci parlamentních stran a bývalí političtí vězni. Pieta se konala u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, který připadá na 27. červen, výroční den smrti Horákové. Žena s ryzím charakterem, mimořádným duchovním bohatstvím a duchovní silou, popsal ji předseda Klubu dr. Milady Horákové a místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies