VYBRAT REGION
Zavřít mapu

NATO se rozrostlo o Albánii a Chorvatsko

Washington, Brusel - Velvyslanci Chorvatska a Albánie předali patřičné ratifikační dokumenty ve Washingtonu.

1.4.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: profimedia.cz

Severoatlantická aliance se 1. dubna rozrostla z 26 na 28 členů. Její řady rozšířily Chorvatsko s Albánií.

O jejich vstupu do aliance se rozhodlo už loni v dubnu na summitu NATO v rumunské metropoli Bukurešti. Ve středu byl ve Washingtonu formálně dokončen ratifikační proces předáním příslušných dokumentů.

Ještě před časem se přitom zdálo, že by schvalovací proces nemusel být dokončen do vrcholné schůzky aliance, která se uskuteční 3. až 4. dubna v porýnském Štrasburku a Kehlu a na které by obě balkánské země měly být na nejvyšší úrovni do aliančních řad uvedeny. Důvodem byl spor mezi Slovinskem
a Chorvatskem o námořní hranici a snahy některých slovinských politiků vyvolat k ratifikaci referendum, kvůli němuž by se vše zdrželo.

Nakonec se však pro vyvolání lidového hlasování nepodařilo sehnat dostatečný počet podpisů a Slovinsko jako poslední z členských zemí bloku přistoupení Chorvatska schválilo. Ratifikační proces tak ve středu byl formálně dokončen, když velvyslanci Chorvatska a Albánie předali patřičné dokumenty
ve Washingtonu, kde jsou ratifikační smlouvy uchovávány.

„Nyní zaujmou plnoprávné místo v této alianci, budou mít plnohodnotný hlas v alianci, rovný všem ostatním spojencům," podotkl Appathurai. Mluvčí NATO připomněl, že obě země se už nyní podílejí na aliančních operacích, například mají své vojáky v Afghánistánu.

Hraniční spor ale i nadále komplikuje cestu Chorvatska do jiného uskupení sídlícího v Bruselu - Evropské unie. Slovinsko totiž blokuje přístupová jednání. Aktuálně nicméně mezi oběma zeměmi i jejich partnery v unii probíhají velmi intenzivní jednání o tom, jak z krize ven.

Česko je členem NATO od roku 1999. Na loňském summitu v Bukurešti se v souvislosti s rozšířením hovořilo i o dalších několika zemí.

Původně se očekávalo, že by do aliančních řad loni v dubnu na summitu mohla být kromě Slovinska s Chorvatskem přizvána i třetí balkánská země - Makedonie. Té se však nepodařil vyřešit spor s Řeckem o její jméno.

Dalšími dvěma státy, s jejichž vstupem do aliance se počítá, i když v blíže neupřesněném horizontu, jsou Gruzie s Ukrajinou. Ty sice v Bukurešti aliance odmítla zařadit do Akčního plánu členství (MAP), který byl obecně brán za jakýsi předstupeň plného začlenění do NATO, avšak současně jim jednoznačně řekla, že se s nimi do budoucna počítá.

Proti možnému rozšíření bloku dál na východ se ostře staví Rusko, které navíc s Gruzií loni v létě vedlo válku kvůli dvěma separatistickým územím.

Právě o vztazích aliance s Moskvou i dalším rozšiřování se budou šéfové států a vlád na summitu ve Štrasburku a Kehlu v pátek a v sobotu bavit. Podle diplomatů se nicméně nedá čekat, že by zde mohl v obou těchto otázkách nastat nějaký zásadní průlom či posun.

1.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Stanislav Šulc.
13

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Zlatým Ámosem se stal Lukáš Lis, u dětí vyhrál Michal Zajíček

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis ze základní školy Soběslav. U dětí zvítězil učitel zeměpisu, dějepisu, informatiky, tělesné a občanské výchovy Michal Zajíček ze ZŠ Stěbořice na Opavsku, který získal korunu pro Dětského Ámose. Lis vyhrál i hlasování na internetu a stal se zároveň Ámosem sympaťákem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ho korunovala Ámosem češtinářem.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies