Zatímco letiště dosud kontrolované armádou bylo podle zpráv z místa včera prázdné, v jeho okolí a na předměstí rebely ovládaného Doněcku se už v sobotu večer rozhořely nové boje.

Mariupol 
v obklíčení

„Střelba z granátometů. Místní se schovávají," popsal včerejší situaci v Doněcku na síti Twitter reportér stanice Al-Džazíra Chris Dzieciolowski. Pod palbu se během víkendu dostal i strategický přístav Mariupol. Vládními silami kontrolovanému městu se až dosud boje vyhýbaly, nyní se však ocitlo v obklíčení povstaleckých sil, které po otevření nové fronty na jihovýchodě země v posledních dnech rychle postupovaly. Hlavní silou bránícího se města je tzv. Azovský batalion, paramilitární jednotka, jejíž členové se podle reportérů britského listu The Telegraph otevřeně hlásí k nacismu.

V Mariupolu, kterému se na rozdíl od Doněcku otevřené boje dosud vyhýbaly, včera zaznamenali i první civilní oběť, při ostřelování včera ráno zahynula třiatřicetiletá žena. Ukrajinští vojenští velitelé přitom trvají na tom, že rebelové jsou navzdory tvrzení Moskvy vydatně podporovaní ruskou armádou. „Překvapuje vás, že je Putin proradný?" vzkázal na internetu ukrajinský ministr obrany Arsen Avakov.

Vzájemná obvinění

Z toho, že příměří porušily jako první, se však navzájem obviňují obě strany. Lídři vzdororepublik v Doněcku 
a Luhansku vyzvali Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, aby na dodržování klidu zbraní dohlédla. „V opačném případě budou agresivní a chabě kontrolované jednotky Národní gardy neustále porušovat příměří," řekl agentuře RIA Novosti vicepremiér takzvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. Podle sobotního telefonického rozhovoru mezi ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem se přitom zdálo, že je vše na dobré cestě k tomu, aby se krveprolití na východě země podařilo zastavit. „Obě hlavy státu shledaly, že režim příměří je v zásadě dodržován," oznámila Porošenkova kancelář s tím, že politici se domlouvali na krocích, které by umožnily trvalý klid zbraní. V obdobném duchu komentoval rozhovor státníků také Kreml.

To, zda se situaci podaří opět zklidnit tak, aby bylo možné hovořit o příměří, bude mít zřejmě přímý vliv i na zavádění nových přísnějších protiruských sankcí, které chystá Evropská unie. Ty mají oficiálně začít platit dnes, Brusel však již dal najevo, že je v případě pozitivního vývoje na východě Ukrajiny ochoten postihy odvolat. Washington zaujal vůči Rusku nekompromisnější postoj. „Jedinými důvody, proč bylo vyhlášeno příměří, jsou již platné sankce a existující hrozba jejich zesílení," vzkázal americký prezident Barack Obama.

Pomoc nakonec nedorazila

Součástí páteční dohody mezi Kyjevem a proruskými povstalci byla i vzájemná výměna zajatců. Ta se však do uzávěrky tohoto vydání zřejmě neuskutečnila. Ukrajinská bezpečnostní služba SBU pouze podle agentury Ukrinform v sobotu večer oznámila, že rebelové přijali její seznam pohřešovaných lidí s tím, že jej porovnají se svým seznamem zajatců. Ani další z podmínek příměří – humanitární pomoc Červeného kříže pro civilisty v zasažených oblastech – se zatím nepodařilo splnit.

„Ráno jsme poslali nákladní vozy s pomocí do Luhansku, ale kvůli ostřelování se musely vrátit," oznámil v sobotu Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Obě strany konfliktu navíc zjevně vnímají některé body dohody jinak. To je případ klíčové části, v níž se Kyjev zavazuje vyhlásit speciální zákon o „režimu místních samospráv v jednotlivých částech Doněcké a Luhanské oblasti", což má být spojeno 
i s předčasnými volbami. Podle Porošenka však nemůže být řeč o tom, že by se mohly hranice Ukrajiny změnit. Naopak rebelové podle agentury ITAR-TASS nehodlají ani po podepsání dohody upustit od dosavadních snah o úplnou nezávislost na Kyjevu.