VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Největší záhada přírody? Namibijské kruhy v poušti

Windhoek - Ze vzduchu vypadá namibijská poušť, jako by trpěla vážným případem neštovic. Na úzkém pásu dlouhém více než 1700 kilometrů jsou roztroušené puntíky známé také jako „vílí kruhy". Tyto krátery měří od tří do deseti metrů v průměru a představují jednu z největších záhad přírody na světě, napsal zpravodajský server CNN.

24.6.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Během uplynulých desetiletí se objevila celá řada teorií, které se tento fenomén snažily vysvětlit, a to od invaze mimozemšťanů až po jedovaté plyny. V minulém roce si novinové titulky vysloužila studie zveřejněná v časopise Science, podle níž jsou kruhy dílem termitů. Žádná z těchto teorií se ale plně nepotvrdila.

„Skutečností je, že vílí kruhy zůstávají záhadou. V terénu i laboratořích se udělalo spoustu práce, ale nic tuto otázku nevysvětlilo," řekl Stephan Getzin, a vědec Helmholtzova střediska pro výzkum životního prostředí v německém Lipsku.

Getzin společně s týmem izraelských expertů před časem přišel s vlastní teorií. S pomocí leteckých fotografií studovali prostorový vzorec kruhů. Jejich šířka a rozložení na ploše jim připomněly další krajiny, kde vegetace z dálky připomíná vzory vytvářené textilním návrhářem.

„Když do Wikipedie zadáte heslo ‚tiger bush' (tygrované křoviny), získáte letecké snímky plochy v Nigeru, kde vegetace vytváří pruhovaný vzor. A v Austrálii jsou známé oblasti s výskytem ‚kruhové trávy' rodu Spinifex," dodal. „Před pár dny mi jeden profesor z Kalifornie poslal příklad kruhových vzorů z Mohavské pouště."

Seskupování rostlin

Getzin proto zvažuje hypotézu, že kruhy v Namibii vytvořil stejný fenomén – seskupování rostlin. V suchém klimatu, kde je nouze o vodu a půda chudá na živiny, čelí rostliny ostré konkurenci o zdroje. V důsledku toho se „organizují" do shluků, aby maximálně využily všechny omezené zdroje, které mají k dispozici. A nakonec tímto způsobem vytvoří rovnoměrně rozložené vzory v krajině.

Teorie o „samo-organizaci" rostlin přichází asi rok poté, co profesor biologie Norbert Jürgens v časopise Science zveřejnil studii, v níž se snažil dokázat, že kruhy v namibijské poušti jsou dílem druhu písečného termita Psammotermes allocerus.

Jürgens staví na argumentu, že termiti si pro sebe vytvářejí podzemní oázy tím, že sežerou kořínky rostlin, které poté uhynou. Vznikne tak podzemní past na vodu – bez vegetace voda nevyprchává do ovzduší a zůstává pod zemí.

Termiti?

Ale podle Getzina je toto vysvětlení nepravděpodobné. „Neexistuje žádná studie, která by dokázala, že společenství hmyzu může vytvořit tak velký, homogenní vzorec," řekl.

Jürgens založil svá tvrzení na skutečnosti, že termit Psammotermes allocerus je jediný druh hmyzu, který se vyskytuje v celém pásu pouště, na němž se vyskytují záhadné kruhy. A jeho přítomnost je obzvláště hojná v jejich blízkosti. Jakkoli jde o lákavé vysvětlení, někteří vědci ho berou s rezervou.

„Existuje silná souvislost mezi vílími kruhy a těmito termity, a proto Jürgens tvrdí, že právě oni je vytvořili. Ale je to jen souvislost. A jednou z nejzákladnějších chyb, jaké se vědec může dopustit, je zaměnit souvislost za příčinu," řekl Walter Tschinkel, profesor biologie Floridské státní univerzity, který se specializuje na chování hmyzu žijícího ve společenstvech a zároveň na vílí kruhy. „Termití teorie je ovšem pro lidi přitažlivá, protože je relativně snadné ji pochopit," dodal.

Autor: ČTK

24.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Výstava Body The Exhibition.
1 5

Konec sporné výstavy? Radnice má „v rukávu" právní posudek

Připomínka masakru v Srebrenici
3 7

Masakru v Srebrenici napomohli nizozemští vojáci, rozhodl soud

Bikiny v Temelíně zaujaly CNN víc než dostavba jaderné elektrárny

/ANKETA/- Málokdy se česká energetická společnost ČEZ a Česko vůbec dostane do hledáčků světových mediálních obrů tak intenzivně, jako tomu bylo v případě „plavkové" stáže v jaderné elektrárně Temelín. Soutěž o odbornou stáž v JET, kde hlavním kritériem nebyly vědecké schopnosti, ale figura studentek, pronikla do světových zpravodajských serverů.  

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Kyjevě explodoval automobil s plukovníkem ukrajinské vojenské rozvědky

Centrem ukrajinského hlavního města na křižovatce ulic Solomenskaja a Aleksejevskaja otřásl dnes ráno výbuch. Do vzduchu zde vyletěl automobil, ve kterém údajně zahynul vysoký důstojník ukrajinské vojenské rozvědky.

AKTUALIZOVÁNO

Zvrhlík zneužil tři děti, jedno málem zabil. Soud mu vyměřil 20 let

Dvacet roků stráví za mřížemi René Nagy (44 let), který od července do září loňského roku na Třinecku vylákal na odlehlé místo tři děti ve věku od šesti do deseti let. Zneužil je a jedno z nich málem zabil. Rozsudek v úterý vynesl Krajský soud v Ostravě, který ho uznal vinným ze znásilnění a pokusu o vraždu.

Francie neuzná „ruský Krym“, řekl Macron Porošenkovi

Ukrajinský prezident Petro Porošenko absolvoval během několika málo dní další státní návštěvu, při které se ujišťoval o postoji západních spojenců vůči konfliktu na východě Ukrajiny a okupace Krymu. Po návštěvě Bílého domu, kde ho o spojenectví ujistil americký prezident Donald Trump, se Porošenko setkal v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies