VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německo a Francie se dohodly na pomoci Řecku

Brusel - Řecku by z dluhů měla pmoct kombinace úvěrů od států eurozóny a finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu. Dohoda však neobsahuje žádnou konkrétní sumu.

25.3.2010
SDÍLEJ:

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová Foto: ČTK/AP

Francie se s Německem dohodla na pomoci silně zadluženému Řecku. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy je představí summitu Evropské unie, který ve čtvrtek začal v Bruselu. Novináře o tom informoval úřad francouzského prezidenta a později dohodu potvrdila i německá vláda.

Merkelová a Sarkozy se sešli ještě před začátkem unijní vrcholné schůzky. Francie patřila mezi zastánce mechanismu, který by měl Řekům zajistit půjčky od jednotlivých států eurozóny, což navrhovala i Evropská komise. Německo však v případě půjček požadovalo i zapojení Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Dobrovolné úvěry ze nezvýhodněné podmínky

Konečný kompromis by měl podle diplomatů kombinovat úvěry od států eurozóny s finanční pomoci MMF. Původní informace hovořily překvapivě o zapojení celé EU, ale nakonec jde jen o eurozónu. Země eurozóny by se k úvěrům přihlásily dobrovolně, Řekové by si od nich půjčovali za nezvýhodněných podmínek, tedy nejspíš za tržní ceny.

Dohoda, do níž ČTK měla možnost nahlédnout, je poměrně detailní a vyjasňuje řadu technických záležitostí, ale žádnou konkrétní sumu neobsahuje. Většinu finančních prostředků by nicméně měly tvořit ty evropské, MMF by se do záchrany Řecka zapojil jen v případě, že by půjčky od zemí eurozóny nebyly dostatečné. Podle odhadů bude Řecko jen od konce dubna do konce května potřebovat zhruba 22 miliard eur (zhruba 557 miliard Kč).

Mechanismus dvoustranných půjček by ovšem neměl být použitelný jen pro Řecko, ale v budoucnosti i pro další země. V současnosti má EU jen speciální fond, z nějž může poskytnout úvěry pro státy mimo eurozónu, podobnou pomoc pro země platící eurem totiž zakazuje lisabonská smlouva.
Kompromisní text obsahuje i zmínku o případném vzniku jakéhosi unijního ministerstva financí a hospodářství. Tuto funkci by měla podle Merkelové a Sarkozyho plnit právě Evropská rada, jinak také označovaná za summitu EU.

Autor: ČTK

25.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek po propuštění z vězení
15 34

O Kajínkovi píšou až v Texasu. Prezident omilostnil vraha, reagují v cizině

Ulice Manchesteru po tragickém útoku
16

Jiná tvář Manchesteru: solidarita i jídlo zdarma

AKTUALIZUJEME

Dva kamiony na pětatřicítce sešrotovaly osobní auto, jedna oběť

Silnice I/35 si dnes vyžádala další život a byla opět zablokovaná. Ve tři čtvrtě na devět tu zahraniční kamion sešrotoval osobní vůz. Následky jsou tragické: spolujezdkyně v osobním autě byla na místě mrtvá. Čtyřiapadesátiletý řidič utrpěl těžká zranění a podle zpráv policie bylo obtížné ho vyprostit.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

Český vicepremiér Bělobrádek se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies