Od začátku roku platí pro uprchlíky tříměsíční rezidenční povinnost. Podle BfA je však tato lhůta příliš krátká a běženci se po jejím uplynutí stěhují do velkých měst, kde žijí komunity lidí pocházejících ze stejného regionu, jež mají podobnou kulturu.

Sestěhování těchto osob však vede k vytváření paralelních společností nebo ghett a lidé, kteří v nich žijí, nemají zájem na integraci do německé společnosti. Často ani nemají motivaci naučit se německy, takže nezískají práci. To by mohlo podle úřadů do budoucna znamenat bezpečnostní riziko.

BfA proto žádá zákonodárce, aby uložili běžencům povinnost zůstat na přiděleném místě bydliště tři roky. Povolení k přestěhování by uprchlík dostal pouze v případě, že by odjinud obdržel nabídku práce a zároveň tam měl zajištěné ubytování. Agentura předpokládá, že pokud se budou běženci delší dobu zdržovat na stejném místě, budou mít větší šanci stát se součástí tamní společnosti.

Do Německa loni přišlo na 1,1 milionu běženců, nejvíc od konce druhé světové války. Politici v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou nyní uvádějí, že se počet příchozích běženců musí snížit, protože Německo dlouhodobě nedokáže takový počet přistěhovalců integrovat.