VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Berlínská zeď padla, rozdíly nikoli

Berlín, Pasov - Devatenáct let po pádu Berlínské zdi rozdíly mezi východem a západem Německa přetrvávají.

13.11.2008
SDÍLEJ:

Devatenáct let po pádu Berlínské zdi rozdíly mezi východem a západem Německa přetrvávají.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

Vyučil se jako špičkový kuchař v bývalé NDR, kvůli penězům a lepšímu životu utekl nedávno radši prodávat mobily „na německý Západ“. Příběh druhý: gymnázium odchodila ve východoněmeckém Rostoku, vysoká nezaměstnanost ji ale donutila opustit rodiče a usadit se na druhém konci Německa.

Devatenáct let od pádu Berlínské zdi už má sice sjednocené Německo za sebou i plnoletost, rozdíly mezi západem a východem tu na rozdíl od nedělního výročí bourání zdi zatím napadly.

V bývalé NDR sice za poslední tři roky ubylo půl milionu lidí bez práce a nezaměstnanost letos klesla na nejnižší úroveň od roku 1991, průměrných 12,7 procenta je však pořád dvakrát vyšší než v západních spolkových zemích. A srovnání „východoněmecké“ a „západoněmecké“ ekonomiky? Tady platí skóre 70:100, na bývalém západě je totiž hrubý domácí produkt na obyvatele o třicet procent vyšší.

„Německa jsou pořád ještě dvě. Já odešel z Lipska proto, že jsem lepší život viděl v Bavorsku, navíc jsem onemocněl a nebyla tam pro mě práce,“ říká dvaatřicetiletý Torsten Just. Kuchař, který vyměnil kariéru v bývalé NDR za prodávání mobilů v Pasově.

„Po sjednocení přišel obrovský pokrok, lidem na východě to přišlo jako sen, určitě jste měli stejné pocity i u vás v Československu. Opravily se fasády, stát nacpal peníze do dálnic, zdravotnictví, péče, ale to mnohým netrpělivým nestačí. Pak se to logicky přibrzdilo, a ta cílová rovinka k úplnému dohnání západu se změnila ze sprintu na pomalou chůzi,“ říká Just.

Podle spolkového ministra Wolfganga Tiefenseeho, pod kterého problematika německého „vyrovnávání“ spadá, by východ mohl dohnat západ už do roku 2019. Včetně srovnání důchodů a platů. Leckde už je dorovnáno.

„Z velké části jsou reálně důchody na východě dokonce větší než na západě. Přesto si pořád mnozí stěžují. Z toho se mi chce zvracet,“ pobouřil nedávno východoněmecké seniory devadesátiletý exkancléř Helmut Schmidt. Východní Němky nyní pobírají vyšší důchody než jejich západní vrstevnice, protože většina z nich nezůstávala delší dobu doma s dětmi.

Největší bolestí východu je odcházení mladých a kvalifikovaných.

„Bývalá NDR ztrácí padesát tisíc obyvatel ročně,“ přiznává Tiefensee. V každoroční hodnotící zprávě doslova napsal o exodu.

„Odešla jsem, protože pro obyčejnou střední třídu prostě místa nejsou,“ jmenuje jeden z důvodů dvaadvacetitelá studentka Norma. Opustila rodinu z Rostocku a usadit se chce po studiu v bavorské metropoli Mnichově.

Ministrův recept, jak zabránit dalším útěkům zní: investovat do nových pracovních míst, a i když jednou budou východoněmecké vesnice menší, musí v nich být vysoká kvalita života.

„My máme nezaměstnanost jen kolem tří procent, ale když se podíváme na bývalé východní země, udělaly obrovský pokrok a třeba Duryňsko se poprvé od sjednocení dostalo pod deset procent,“ chválí sousední spolkovou zemi ředitel pasovského Úřadu práce Rolf Schumacher.

Stále je to ale propastný rozdíl.

„Souvisí s tím i index spokojenosti. Lidé bývalé NDR jsou obecně méně spokojení a u mnohých to má za důsledek, že tíhnou ke krajní levici nebo pravici,“ tvrdí socioložka Aline Wachnerová. Také proto se ve východních zemích v říjnu postkomunisté Die Linke stali podle průzkumů s 28 procenty nejsilnější politickou silou.

Poslední oblastí, kde se pomyslnou Berlínskou zeď ještě nepodařilo zbourat, jsou vztahy mezi lidmi. „Když jsem přišel v hospodě ke stolu, byl jsem pro všechny „náplava (Ossi)“, trvalo mi dva měsíce, než jsem zapadl do party. Nakonec zjistili, že jsme jeden národ – baví nás stejné věci a smějeme se stejným vtipům,“ dodává Just.

Jednou se prý třeba na východ znovu vrátí – i s nostalgickými vzpomínkami na dětské tábory s dětmi tehdejšího socialistické­ho bloku.

Autor: Tomáš Procházka

13.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Opel Insignia Grand Sport.

Francouzi chtějí Opel. Rýsuje se nový automobilový gigant

Žižkovský vysílač v Praze

Nové televizní vysílání startuje od března

Co zabilo bratra Kim Čong-una? Zřejmě smrtící chemická látka VX

Na těle mrtvého bratra severokorejského vůdce Kim Čong-una se našla smrtelně nebezpečná nervová látka VX. Sdělila to dnes podle agentury AFP malajsijská policie. Kim Čong-nam byl podle vyšetřovatelů nejspíš otráven 13. února na letišti v malajsijské metropoli Kuala Lumpuru.

EUC koupila od Homolky firmu poskytující nadstandardní péči

Praha - Skupina EUC (dříve Euroclinicum), která v Česku provozuje mimo jiné síť poliklinik a laboratoři, koupila za 50,5 milionu korun firmu Homolka Premium Care, která se specializuje na poskytování nadstandardní individuální zdravotní péče. Prodej akcií firmy je součástí likvidace společnosti Holte, která je dceřinou společností Nemocnice Na Homolce. Ve čtvrtek o tom informovala mluvčí nemocnice Martina Dostálová.

Praha zaplatí na 22 školách výuku češtiny jako cizího jazyka

Praha - Hlavní město zaplatí ve 22 základních školách výuku češtiny pro děti, pro které není mateřským jazykem. Dvě vyučovací hodiny jednou týdně město vyjdou za celý rok zhruba na 620 tisíc korun. Přidělení peněz ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé.

Počet lidí s depresí celosvětově stoupl. Nejvíc lidí trpí v Asii

Lidí trpících depresemi žilo na světě v roce 2015 o 18 procent více než v roce 2005. Před dvěma lety tak deprese sužovaly zhruba 4,4 procenta globální populace, tedy více než 300 miliónů osob všech věkových skupin. Deprese výrazně přispívají k sebevraždám, jejichž počet dosahuje až 800 tisíc ročně. V Česku má podle WHO depresivní poruchy zhruba pět procent obyvatel.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies