Nábožensky tolerantním Němcům mešity nevadí, o muslimské svatostánky ve velkých městech se ale čím dál víc zajímá Spolkový úřad kriminalistiky. Schází se v nich radikální šiřitelé islámu.

Těm chce nyní spolkový ministr vnitra Wolfgang Schäuble čelit „preventivní“ výukou učení proroka Mohameda. Samozřejmě v němčině.

„Islám se stal součástí naší země. To je realita, kterou nemůžeme ignorovat. Musíme učinit vše, co je v našich silách, aby se muslimové u nás cítili dobře,“ řekl Schäuble v rozhovoru pro list Süddeutsche Zeitung.

Svůj návrh přednesl včera na konferenci zástupců islámských spolků v Německu, konané v Berlíně. Otázkou je, zda se mu jej podaří prosadit na vládní úrovni a v Bundestagu.

Pumových útoků, jaké se v minulosti odehrály v Londýně a Madridu, zůstal Berlín ušetřen, zprávy o tom, že se muslimští radikálové chystají udeřit také v Německu, se ale objevují s neměnnou pravidelností.

Loni chystali atentáty proti frankfurtskému letišti a americké základně v Ramsteinu.

Turci mají strach

Zcela jinak vidí danou problematiku turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Ten na kancléřku Angelu Merkelovou nedávno naléhal, aby ve své zemi nechala zřídit školy s čistě tureckým vyučováním. Hodiny islámu by na nich byly samozřejmostí.

Pomohlo by to podle něj utišit obavy jeho krajanů vyděšených smrtí pěti dětí a čtyř dospělých Turků včetně těhotné ženy, kteří uhořeli při únorovém požáru v porýnském Ludwigshafenu.

Vyšetřování ovšem neprokázalo, že by se jednalo o žhářský útok.

Vyučování v turečtině i náboženské spolky s výukou islámu ve Spolkové republice existují už dnes. Radikální šiřitelé islámu však na ně zpravidla napojeni nejsou. Ti se rekrutují spíše z prostředí čerstvých imigrantů z muslimských zemí severní Afriky a Blízkého a Středního východu.

V Německu dnes žije 2,7 milionu Turků. Představují více než osmdesát procent místní muslimské komunity.