Vyplývá to z dopisu, který vyjednavačům z jednotlivých zemí rozeslala německá diplomacie.

Dopis vypočítává 12 sporných bodů z ústavy zamítnuté před dvěma lety v referendech ve Francii a Nizozemsku, které by mohly být otevřeny. Konzultace německých diplomatů s emisary členských zemí pro ústavu začnou na základě tohoto dopisu v pondělí v Berlíně a potrvají do 4. května. Na české vyjednavače přijde řada 27. dubna.

Konzultovat se bude o bodech, které do značné míry odrážejí výhrady skeptických zemí jako je Británie, Polsko, ČR, Nizozemsko, ale i Francie. Dopis, o němž dnes informuje týdeník European Voice, navrhuje, aby mezivládní konference začala co nejdříve po červnovém summitu EU. Měla by mít "jasný a omezený mandát", aby unie mohla být "postavena na obnovený společný základ" do voleb do EP. To jinými slovy znamená, že by nová ústava zahrnující reformy evropských institucí měla být ratifikována do června 2009. Takové tempo se nezdá české ani polské vládě.

Němci dávají ke zvážení, zda by text měl nést označení "ústava", zda pominout odkazy na symboly EU, jako je hymna a vlajka, a zda vyřadit Chartu základních práv, na níž by byl jen odkaz. Stejně tak by vyjednavači měli říci, které prvky považují za "nezbytnou" součást kompromisu. Měli by i odpovědět na otázku, zda by se měl otevírat "vyvážený balík" institucionálních reforem z původní ústavy.

Berlín také navrhuje, aby se nový text zmiňoval o nových výzvách EU, jako je energetika, změna klimatu a ilegální přistěhovalectví. Stejně tak se bude jednat o tom, zda dokument zdůrazní i sociální dimenzi unie. Toto téma bylo klíčové v referendu ve Francii, kde byla ústava odmítnuta částečně proto, že byla vnímána jako nástroj příliš liberálního ekonomického modelu.