VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německu mají s integrací migrantů pomoci úspěšní fotbalisté

Berlín - Téměř každý pátý Němec má přistěhovalecké kořeny. V plnohodnotném začleňování migrantů do společnosti se ale Německo stále potýká s problémy.

10.7.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Jejich situaci v oblasti vzdělání a pracovních příležitostí označila vládní pověřenkyně pro integraci Maria Böhmerová tento týden dokonce za dramatickou. Naděje na její zlepšení vkládá do národního fotbalového mužstva, jež se probojovalo do závěrečných bojů nynějšího mistrovství světa v Jižní Africe.

Kádr týmu téměř z poloviny tvoří hráči, kteří se buď narodili mimo hranice Německa, nebo mají alespoň jednoho z rodičů cizího původu. Böhmerová věří, že úspěchy potomka tureckých "gastarbeiterů" Mesuta Özila, syna Tunisana Samiho Khediry nebo polských rodáků Miroslava Kloseho a Lukase Podolského inspirují i další Němce s takzvaným migračním pozadím a stanou se pro ně vzorem a motorem jejich integrace.

"Jejich úspěch v národním mužstvu je jasným poselstvím: ty to taky dokážeš. I ty máš v téhle zemi šanci," dává Böhmerová multikulturní německou reprezentaci za příklad.

O rovných příležitostech přitom podle ní zatím nemůže být v Německu ani řeč. Stále prý platí, že lidé s přistěhovaleckými kořeny dosahují nižšího vzdělání a mají horší vyhlídky na pracovním trhu. S přibývajícím množstvím migrantů v Německu je přitom jejich začlenění do společnosti do budoucna klíčovou otázkou, zdůrazňuje vládní pověřenkyně.

Z 82,1 milionu obyvatel Spolkové republiky v roce 2008 bylo osob s migračním pozadím 15,6 milionu, tedy 19 procent. Do této kategorie jsou řazeni lidé, kteří se do země přistěhovali po roce 1950 nebo mají alespoň jednoho rodiče, který nepochází z Německa. Jejich podíl v německé společnosti rok od roku stoupá a například mezi dětmi do pěti let jich je přes 34 procent, tedy každé třetí.

Současně jich ale stále přes 13 procent nedokončí školu a těm, kteří vzdělání dosáhnou, trvá podle Böhmerové v průměru 17 měsíců, než najdou místo. To je podle ní o 14 měsíců více, než potřebují absolventi bez migračního pozadí. Tento nepoměr se odráží i v míře nezaměstnanosti obou skupin. Zatímco mezi přistěhovalci je bez práce 12,4 procenta lidí, u osob s kořeny v Německu je jejich o necelou polovinu méně.

Úřad vládní pověřenkyně proto plánuje letos uvolnit navíc 15 milionů eur (380 milionů Kč) na integrační kurzy a pracuje na návrhu zákona, který má umožnit uznávání dokumentů o dosaženém vzdělání získaných v zahraničí.

Nadšení z pozitivního vlivu německých fotbalistů naopak mírní šéf opozičních Zelených Cem Özdemir, který je sám tureckého původu. Podle něj žije v zemi mnoho mladých Özilů a Khedirů dobrých v chemii nebo matematice, jejichž vyhlídky na kariéru končí už tím, že vychodí jen základní školu, ze které už většinou vede cesta pouze na učiliště.

Autor: ČTK

10.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Seniorka. Ilustrační foto.
2 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Lékaři Nemocnice Valašské Meziříčí, která je členem skupiny AGEL, využívají při operacích nový moderní operační stůl. Vybavení v hodnotě 1,8 milionu korun je určené pro veškeré operace napříč lékařskými odbornostmi.
1 7

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Česká pošta chce od prázdnin rozšířit služby. Zatímco počet odeslaných dopisů v posledních letech klesá, objem poslaných balíků naopak roste. Pošťáci proto rozšíří své balíkové služby, vstříc klientům ale chce jít pošta i s datovými schránkami.

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Připomíná to civilní obranu v Izraeli, kde je stav ohrožení součástí života. V Mostě je to zatím jen experiment, který má připravit děti na měnící se Evropu.

Krveprolití v Pákistánu: Bomby a střelba ukončily 46 životů

Pátek byl pro Pákistán dnem násilí. Při několika bezpečnostních incidentech na různých místech země zde zahynulo více než šest desítek osob. Nejkrvavější účet mají bombové exploze v severopákistánském Paračináru.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies