"Tato podezření postrádají jakýkoli faktický základ," řekl o výrocích německých politiků mluvčí Ditib Zekeriya Altug. "Co nejsilněji odmítáme všechna obvinění z prosazování tureckého politického vlivu (v Německu) a z politické agitace," doplnil.

Mluvčí uvedl, že turecké vnitropolitické spory, které vyvrcholily neúspěšným červencovým pokusem o vojenský převrat, nesmějí být přenášeny do německých mešit. Zároveň odmítl obavy německých politiků z toho, že by vliv Ditib mohl být pro Německo nebezpečný.

Debata o roli Ditib v Německu zesílila v souvislosti s červnovou rezolucí Spolkového sněmu, který označil masakry Arménů v Osmanské říši za první světové války za genocidu. Proti rezoluci, kterou Erdogan obratem odsoudil, demonstrovaly tisíce Turků. Debatu pak znovu oživila demonstrace na podporu Erdogana v Kolíně nad Rýnem na konci července, na kterou dorazilo na 40.000 lidí.

"Musíme se ptát: jaké politické ideály mají lidé, kteří oslavují hlavu státu, která využije puče jako příležitosti k tomu, aby masovým zatýkáním, zabavováním soukromého majetku a zákazy cestování otřásla základy pluralismu, tolerance, svobody vyjadřování a demokracie?," uvedl v této souvislosti komentátor stanice Deutsche Welle Kersten Knipp.

Šéf poslaneckého klubu konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové Volker Kauder zase zdůraznil, že lidé s tureckými kořeny žijící v Německu musejí být loajální Berlínu a musejí se držet německého práva a zvyklostí.