Nejkontroverznější částí zákona je ustanovení, které umožňuje špionážní službě BND sledovat komunikaci zahraničních organizací a jednotlivců v Německu a v cizině, která prochází přes hlavní internetový uzel ve Frankfurtu nad Mohanem.

Vláda tvrdí, že toto opatření je nutné k odhalení případného plánování útoků radikálů v Německu či jinde v Evropě.

"Jak chceme najít podezřelé z terorismu? Jak je chceme odhalit jinak než těmito prostředky?" uvedl poslanec Clemens Binninger z Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové.

Změny zákonů ale vyvolaly obavy u občanů Německa, kteří přikládají velký význam zachování soukromí vzhledem ke špatným vzpomínkám na nacistické gestapo a východoněmeckou tajnou policii Stasi, uvedla agentura Reuters.

Špionáž samotných Němců

Podle zákona nelze vyloučit, že BND náhodně může odposlechnout také komunikaci německých subjektů. To je zásadní změna oproti minulosti, kdy měla BND zakázáno provádět špionáž zaměřenou proti Němcům, napsala agentura Reuters.

Strana Zelených pohrozila, že bude proti reformě protestovat u německého nejvyššího soudu a Evropského soudního dvora (ECJ), protože podle ní omezuje právo Němců na soukromí.

BND doposud směla monitorovat pouze 20 procent komunikace na jednom internetovém uzlu. Nový zákon tuto hranici ruší, takže špionážní služba bude mít nyní přístup k veškeré komunikaci.

Skandály

Spolková zpravodajská služba je v centru pozornosti po skandálech, mezi něž patří údajná spolupráce BND s americkou Národní agenturou pro bezpečnost (NSA), v rámci které měla německá tajná služba sledovat i evropské spojence.

Nový zákon zakazuje BND provádět špionáž namířenou proti zemím Evropské unie a jejich občanům, jakož i proti institucím EU s výjimkou případů, kdy existuje podezření z teroristických aktivit.

Agentura rovněž musí předložit parlamentu žádost, pokud chce spolupracovat s jinými zpravodajskými službami, a má zakázáno provádět průmyslovou špionáž.