Nemohly na potrat: nyní Irsko žalují

Dámy v požehnaném stavu musely k potratům odcestovat do Británie. Nyní žalují irský stát za to, že je ohrozil na zdraví a způsobil újmu jejich důstojnosti – i peněženkám. Irský zákon je podle jejich právníků i pohlavně diskriminující.

Případ je v katolických zemích ostře sledován, v Polsku, ve Španělsku, na Maltě. Proč se tedy ženy, které teď svá práva hájí soudně, uchýlily k interrupci?

Jedna z žen byla nezaměstnaná, měla dlouhodobě problémy s alkoholem. Snažila se přesto získat své čtyři děti zpět do péče – když otěhotněla. Na prostředky na potrat provedený v Anglii si vzala půjčku.

Další žena prodělala léčbu rakoviny chemoterapií. Lékaři prý nevyloučili, že zhoubná nemoc by se v těhotenství mohla vrátit. Rozhodla se raději svůj stav přerušit.

Obhájce irské vlády Paul Gallagher při středečním líčení prohlásil, že žaloba narušuje principy soudu. „Tento soud padesát let uznává různost evropských kultur a tradic. Uznává, že i lidský plod je chráněn Listinou lidských práv.“ Připomněl též, že Irsko pořádalo druhé referendum o Lisabonské smlouvě pod podmínkou, že zákaz potratů zůstane zachován. O samotném zákazu hlasovali Irové třikrát – a třikrát jej podpořili. „Právo na život nenarozeného“ je zakotveno v irské ústavě.

Zástupkyně tří žen Julie Kayová řekla: „Žalující nežádájí, aby soud určil, kdy začíná život. Žádají, aby chránil jejich práva.“ Před soudní budovou mezitím protestovali aktivisté bojující proti potratům s plakáty: „Ruce pryč od Irska!“

Soud by měl vynést výrok do několika měsíců.