VYBERTE SI REGION

Nepříjemná pravda o Bílém domě a historii otroků

Washington – Projev americké první dámy Michelle Obamové první den nominačního sjezdu demokratů si celkově vysloužil pochvalu. Jedna její věta však vzbudila více pozornosti a kontroverzí než ostatní: „Příběh této země mě dnes večer přivedl na toto pódium, příběh generací lidí, kteří pocítili bič nevolnictví, hanbu otroctví, osten segregace a přesto se dál snažili, doufali a dělali, co bylo potřeba udělat, abych se já každé ráno probouzela v domě, který postavili otroci."

28.7.2016 1
SDÍLEJ:

Projev americké první dámy Michelle Obamové první den nominačního sjezdu demokratů si celkově vysloužil pochvalu. Foto: ČTK/AP/Paul Sancya

Zmínka o otroctví byla drsnou připomínkou pro ty, kdo možná zapomněli znepokojivou historii Bílého domu, nebo pro ty, kteří si tento slavný dům spojují se svobodou a ne s utrpením, které vznikalo v době, kdy svoboda chyběla.

Clarence Lusane, autor knihy The Black History of the White House (Černošské dějiny Bílého domu), k nim nepatří. Lusane, který je profesorem Politologického ústavu Howardovy univerzity, provedl rozsáhlý výzkum o otrocích, kteří dům postavili.

Poznámku první dámy označil za „klíčový moment" americké historie. „Jsem rád, že zmínila roli zotročených Američanů v Bílém domě, protože tím obeznámila široké obecenstvo s historií, o které se většina lidí ve škole nedozví," řekl Lusane americkému listu The Washington Post. „Například mě rozhodně neučili, že mnoho z našich prezidentů byli otrokáři, ani že nejslavnější dům v naší historii z části postavili otroci."

Připomínka otroctví

Na rozdíl od Kapitolu a areálu Zvonu svobody ve Filadelfii, „není u Bílého domu nic, co by připomínalo jeho historii spojenou s otroctvím". Přitom každoročně Bílý dům navštíví miliony lidí, dodal Lusane.

Přestože historie otroctví Bílého domu není mezi lidmi příliš rozšířena, není podle historiků o přesnosti slov první dámy pochyb.

Dokonce i moderátor Fox News Bill O'Reilly s Obamovou částečně souhlasil. V úterý prohlásil, že výroky první dámy ohledně práce otroků, byly „v podstatě správné". O'Reilly ale nesouhlasil s jejím výkladem a řekl, že otroci na místě byli „dobře živeni" a měli „dobré ubytování", které jim zajistila americké vláda. Dodal, že vláda přestala najímat otroky v roce 1802 a že na stavbě pracovali i běloši.

O'Reilly ale neuvedl historické dokumenty, které by prokázaly, že přístup americké vlády byl k těmto lidem humánní, když jejich samotná existence byla nehumánní. Jeho tvrzení vyvolala na twitteru zuřivou kritiku.

Webová stránka Historické asociace Bílého domu uvádí, že když se plánovačům stavby nedařilo získat evropské pracovníky, „obrátili se na Afroameričany, zotročené i svobodné, aby pak tvořili hlavní část pracovní síly, která postavila Bílý dům, Kapitol a další vládní budovy".

Zahájení stavby

Stránka uvádí, že stavba prezidentského sídla začala roku 1792. Přesný počet otroků nucených pracovat během několikaleté výstavby domu není znám. Lusaneův výzkum ale ukázal, že na konci 18. století se zotročení pracovníci rozsáhle podíleli na vývoji celého Washingtonu.

„Víme toho docela dost, včetně jmen mnoha otroků. Někteří byli zruční pracovníci, jako například ti, kteří pracovali jako tesaři nebo jako zednáři," sdělil Lusane. „Máme platební záznamy lidí, kteří je vlastnili."

Historická asociace Bílého domu uvádí, že otroci byli zaučováni ve vládním kamenolomu ve městě Aquia ve Virginii. Otroci těžili kámen, který později použili skotští zedníci ke stavbě zdí prezidentského domu. Na stavbě se podíleli i bílí pracovníci z Marylandu a Virginie a přistěhovalci z Irska a Skotska.

Na stavbě museli otroci dělat velmi namáhavou práci, tvrdí Lusane. Káceli stromy, vysušovali bažiny, odstraňovali hlínu a kameny a přiváželi stavební materiál z dalekých kamenolomů. „Na výstavbě se podílelo velké množství otroků. Stavěli celé město. Trvalo to deset let, a zvážíme-li náročnost této práce a pravděpodobnost zranění, nemocí a nehod, můžete si být jisti, že zde lidé umírali," řekl Lusane.

V roce 2005 pracovní skupina Kongresu vydala zprávu s názvem Dějiny otroků při výstavbě Kapitolu, která objevila mnoho důkazů o zapojení otroků do výstavby.

Snad nejpřesvědčivějším důkazem byly záznamy o platbách od komisařů federálního distriktu otrokářům za pronájem otroků. Tři komisaři, které jmenoval první prezident George Washington, měli za úkol dohlížet na stavbu Kapitolu i ostatních částí Washingtonu. Podle webu Politifact se mezi rokem 1795 a 1801 v záznamech objevuje 385 plateb za „zapůjčení černocha"?, což byl eufemismus pro roční pronájem otroků.

V rozhovoru s televizí C-Span v roce 2011 Lusane podrobně popsal blízký a současně donucovací vztah, jaký měli první političtí představitelé Spojených států ke svým otrokům. Ve své knize vypráví například příběh ženy jménem Oney Judgeová, otrokyně prezidenta Washingtona, které se povedlo utéct. Washington se pokoušel zorganizovat její únos, ale Judgeová, která v té době žila jako svobodná žena ve státě New Hampshire, svému bývalému pánovi unikla, naučila se číst a dožila se osmdesáti let.

Později řekla, že její rozhodnutí uniknout prvnímu prezidentovi bylo inspirováno americkou revolucí, dodal Lusane.

Autor: ČTK

28.7.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Americký astronaut českého původu Eugene Cernan v roce 2008 navštívil Českou republiku. V pozadí Cernanova vnučka Ashley.
2 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies