VYBERTE SI REGION

Netanjahuova výzva? Evropští židé důvod k odchodu nevidí

Berlín/Kodaň – Šéfové židovských organizací v Dánsku či Německu nevidí důvod k odchodu do Izraele, k němuž evropské Židy vyzývá izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Například prezident Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster upozorňuje, že ani v Izraeli neexistuje absolutní jistota před terorismem. Z Francie, která má nejpočetnější židovskou komunitu v Evropě, se do Izraele v poslední době vystěhovaly tisícovky Židů.

17.2.2015 15
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/AP/

Schuster ani po víkendových teroristických útocích v Kodani nevidí důvod zabývat se myšlenkami na vystěhování. Sice je podle něj pravda, že ohrožení Židů a židovských zařízení terorismem je nyní i výrazný evropský fenomén, „nakonec jde ale o světový fenomén". „Dokonalá ochrana před teroristickými útoky bohužel neexistuje ani v Izraeli," cituje Schustera deník Die Welt.

Také německá vláda doufá, že Židé v Německu zůstanou. „Jsme rádi a vděční, že v Německu opět existuje židovský život," řekla v pondělí kancléřka Angela Merkelová. „Ze strany spolkové vlády, ale i zemských vlád a všech odpovědných lidí v Německu učiníme vše pro to, aby byla zajištěna bezpečnost židovských zařízení a bezpečnost občanů židovského původu," řekla Merkelová.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert upozornil, že po zkušenostech s holokaustem není samozřejmostí, že dnes v Německu opět žije na 100.000 Židů. Německá vláda prý udělá vše, co je v její moci, aby se tu rozvíjel židovský život.

Dobrá péče o komunitu v Dánsku

Pryč se nechce ani Židům z Dánska. Země má štědrý sociální systém a zdravou ekonomiku a nedělní útok na synagogu pravděpodobně příliš neovlivní oddanost dánských Židů své zemi, napsala agentura Reuters. „Dánsko má velmi pozitivní historii péče o židovskou komunitu, sahající až k 2. světové válce, kdy se dánská zkušenost v evropském měřítku vyjímá," řekl předseda Dánské židovské obce Dan Rosenberg Asmussen.

Loni se z Dánska do Izraele, navzdory rostoucím obavám z antisemitismu, vystěhovalo 12 Židů, přičemž rok předtím to bylo 17 Židů. „Není to nebezpečný antisemitismus. Je to takové plivání a nadávání," řekl Reuters kodaňský vrchní rabín Jair Melchior.

Dánsko Židy vítalo po staletí a většina tamní židovské komunity navzdory nacistické okupaci přežila holokaust, protože Dánové jim pomáhali utéct do bezpečí do Švédska. Předtím jim často přes všechna rizika poskytli útočiště ve svých domácnostech. Takže chceme zůstat v Dánsku," ujistil Melchior. V severské zemi žije kolem 7000 Židů.

Problémy ve Francii

Naopak z Francie se loni do Izraele vystěhovalo více než 7000 Židů. Ještě v roce 2013 to bylo 3400. Podle představitelů židovské komunity důvody sahají od slabé ekonomiky až po obavy z útoků a obtěžování na ulici.

Židovské organizace ve Francii hovoří o stovkách antisemitských incidentů, od znesvěcování náhrobků až po fyzické útoky. Počet antisemitských útoků prý vzrostl loni v létě během konfliktu v Pásmu Gazy.

Ve Francii žije nejvíc lidí židovského původu v Evropě. Komunita se od konce 2. světové války rozrostla téměř o polovinu na zhruba 550.000.

Autor: ČTK

17.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies