„Matka a snoubenka už půldruhého roku hledají sedmadvacetiletého Arťoma Averjanova z Krasnodaru, který během bojů o Slavjansk velel kozáckému praporu. Za tu dobu zjistily, že úřady jim nepomohou. Několikrát dostaly nabídku jej jakoby vykoupit ze zajetí, ale byly to jen falešné nabídky. Matka věří, že její syn žije, podobně jako stovky jiných matek, jejichž synové beze stopy zmizeli během bojů u Ilovajska, Debalceve či Ščastja," napsal deník.

Předloni v únoru kozáci pomáhali připojit Krym k Rusku a v dubnu Averjanov „dostal děkovný dopis od prezidenta Putina", zavzpomínala snoubenka pohřešovaného kozáka Anastasija Lapšajevová. Její milý se po květnovém upálení odpůrců kyjevské vlády v Oděse rozhodl odjet na Ukrajinu, ale sliboval vrátit se na svatbu naplánovanou na 16. srpna.

„Snažila jsem se ho přemluvit: trošku si zabojuj a dost. Ale říkal, že velí praporu a nemůže říct klukům ‚nezlobte se, ale musím k mámě'," dodala Averjanova matka. Její syn se naposledy ozval 3. srpna.

„Zvažujeme všechny verze kromě smrti. I to, že jej uvěznilo nové vedení doněckých povstalců. Muž prolezl márnice v Doněcku, byl při exhumaci z hromadného hrobu. Syn ale není ani v seznamech padlých, ani živých," vylíčila matka pohřešovaného.

Nezájem úřadů

Podle listu se příbuzní pohřešovaných ruských dobrovolníků shodují v tom, že ani ruské, ani povstalecké úřady jim nijak nepomáhají. Mlčí prý i Kyjev a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Představitel ukrajinské tajné služby SBU listu tvrdil, že Averjanov nesedí v ukrajinském vězení: „Rusové nechápou, že mají co do činění se státním aparátem. Kdyby pohřešovaní byli ve vězení, byli by u soudu a měli advokáty a dali by o sobě vědět. Ale naší prioritou bylo osvobodit vlastní vojáky, a proto jsme vyměnili 95 procent zajatců," vysvětlil.

Podle velitele Olega Melnikova, který působil v komisi pro válečné zajatce u povstaleckého velení v Doněcku, se v Donbasu pohřešuje 1500 až 2000 dobrovolníků z Ruska. Předpokládá, že nezvěstní byli „na 99 procent" pohřbeni přímo na bojišti. O těchto padlých není zpráv, protože jejich spolubojovníci o nich moc nevěděli a příbuzní v Rusku zase nevěděli, na koho se obrátit.

Sám ví o případu dvou Rusů, zabitých při ústupu ze Slavjanska. Ale nebyl po ruce lékař, nikdo nevystavil úmrtní listy, a tak budou pět let považováni za nezvěstné, než je úřady uznají za mrtvé.

Ukrajinci pohřešují na 5000 nezvěstných, ale část z nich může být naživu, prý mohla dezertovat.

Obě znepřátelené strany si vyměňují nejen zajatce, ale i mrtvé – a tak příbuzní více než dvou stovek pohřešovaných ukrajinských vojáků dostali těla svých blízkých, dodala závěrem Gazeta.ru.

Konflikt v Donbasu si podle odhadů vyžádal od dubna 2014 už více než 9000 mrtvých.