VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nizozemci: squatterům zatnout tipec

Rotterdam - Pokud nový zákon proti obývání opuštěných objektů schválí v Nizozemsku senát, stane se squatterství rázem nelegální

25.2.2010 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Vraný

Čtyřicet let vyznávali shovívavý přístup. To se teď možná změní. Nový nizozemský zákon by tisíce squatterů postavil mimo zákon.
Návod, jak se stát squatterem, byl dosud jednoduchý. „Měli byste mít nějaké nářadí: páčidlo, dvouhlavé kladivo a velký šroubovák. Beranidlo může být také k užitku,“ radí ve svém internetovém průvodci skupina Kraakspreekurin. Praxi bezplatného (nebo téměř bezplatného) bydlení chce povýšit na umění.

Jste-li vevnitř, co dál? Pokud patříte mezi squattery dodržující zákon, zpravíte policii a zavoláte majitele.
„Řeknete mu, ahoj,“ popisuje osmadvacetiletý student filozofie Aetzel Griffioen. „‚Máme pro vás zvláštní zprávu, ale obsadili jsme váš objekt. Doufáme, že se nějak dohodneme.‘ Vždycky mluvíme s majitelem.“

Aetzelovou sociální „filozofií“ je squatterství v mezích zákona. S osmi dalšími žije v jinak opuštěné kancelářské budově.
„Místa, která obýváme, jsou součástí městské subkultury. I bez squattingu bychom dělali to, co děláme: malovali, skládali hudbu, ale bylo by to mnohem složitější,“ říká Aetzel.

V Nizozemí se ke squatterství stavěli dosud benevolentně. V zemi, kde je marihuana legální a prostitutky platí daně z přiznaných příjmů, se to zdá jen případné.

Časy se mění

Zákonodárci této tolerantní země reagují na vlnu konzervativní nálady a zvažují, že učiní squatterství přítrž.
Vlámat se do budovy je nelegální; pokud vás ale přitom nikdo nechytí, obývání opuštěných domů zatím není zločinem – pokud zde nikdo nebydlel alespoň rok.

Dolní komora již návrh protisquatterského zákona schválila. Nyní se čeká na verdikt Senátu.
Podle Deborah Lauterové, reportérky LA Times rotterdamské squaty odporují stereotypům. Nejsou to žádná nevytápěná, krysami prolezlá doupata „zhulených“ anarchistů.

Poortgebow, který je squattem od roku 1980, je čistý, útulný a plný květin.
Jeho osmadvacet obyvatelů žije v prostorných ložnicích s vestavěnými dřevěnými patry a rostlinami, zdobícími stěny. Kuchyně jsou čtyři, vymalované žlutě a modře.

Ne všichni squatteři nutně bojují proti buržoazii. Někteří studují klasickou hudbu, jiní humanitní vědy. Mnozí jsou cizinci z jiných částí Evropy ve věku mezi dvaceti a padesáti.

A proč je v ložnicích teplo? Squatteři platí za vytápění poplatky – i minimální rentu, kterou město posléze postupuje majiteli. Nájem za dům činí necelých deset tisíc korun, což vychází na zhruba 340 korun měsíčně na jednoho.

Autor: Richard Muller

25.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Dálnice D55 povede okolo Starého Města.
2

Dálnici z Otrokovic do Babic by mohli začít stavět už příští rok

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies