VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nizozemsko požaduje trvalou kontrolu nad Řeckem

Brusel - Řecko splnilo všechny podmínky pro nový záchranný balík půjček, zdůraznil v prohlášení vydaném před dnešním jednáním ministrů financí eurozóny řecký ministr Evangelos Venizelos.

20.2.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

"Proto je samozřejmé, že očekáváme, že dnes skončí dlouhé období nejistoty," doplnil Venizelos.

Bez dalších peněz by Aténám hrozil neřízený bankrot. Ten by měl nepředvídatelné dopady nejen na samotné Řecko a jeho obyvatele, ale dolehl by tvrdě i na evropskou ekonomiku lavírující na hraně recese.

Nizozemsko chce, aby Řecko bylo pod trvalým dohledem takzvané trojky, tedy zástupců Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.

"Jsem pro trvalou trojku v Aténách," řekl při příjezdu nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Jde o to kontrolovat, zda Řekové postupují s reformami, které partnerům výměnou za další půjčky přislíbili, tak jak mají. Podle nizozemského zástupce nestačí, aby se tyto inspekce konaly jen jednou za tři měsíce jako doposud.

Konkrétní parametry

Diplomaté i ministři čekají dlouhé a nesnadné debaty, i když převládá optimismus, že nakonec balík schválen bude. "Jedná se o technických problémech, zkoumají se konkrétní parametry. Náladu těchto jednání ovlivňují preference či priority institucionálních partnerů nebo členských zemí," připustil Venizelos v prohlášení rozeslaném novinářům. "Avšak věřím, že o všech těchto věcech bude nakonec rozhodnuto," dodal.

I podle šéfa Euroskupiny Jeana-Claudea Junckera Řecko při plnění požadavků partnerů učinilo významný pokrok. "Musíme dnes rozhodnout, není čas ztrácet čas," podotkl Juncker při příjezdu na jednání. I on připustil, že některé otázky jsou stále otevřeny. Konkrétně v tomto směru zmínil třeba to, jak moc může přispět k seškrtání dluhů soukromý sektor.

"Budeme muset hovořit o celkovém objemu druhého balíku. Nemůžeme překročit 130 miliard eur," zdůraznil Juncker. Současně poznamenal, že nikdo nemám zájem, aby Řecko z eurozóny odešlo.

"Řekové udělali v zásadě vše, co bylo třeba," poznamenal slovenský ministr Ivan Mikloš, který dnes čeká dlouhou a těžkou debatu. Klíčové je prý i to, aby sliby Řekové také v budoucnu realizovali.

Dohoda mezi věřiteli

Už loni v říjnu se dohodlo, že by druhý záchranný balík měl činit 130 miliard eur, tedy zhruba 3,3 bilionu korun. Podmínkou k jeho spuštění kromě reforem, které teprve před nedávnem schválil řecký parlament, byla i dohoda mezi Aténami a soukromými věřiteli na dobrovolném seškrtání řeckých dluhů. Podle ní by privátní investoři měli seškrtat zhruba 70 procent z hodnoty dluhopisů, což odpovídá přibližně 100 miliardám eur.

Cílem je dostat do roku 2020 řecký dluh na 120 procent HDP. Nyní se ale debaty točí hodně kolem udržitelnosti řeckého dluhu. Ukazuje se totiž, že dosažení této mety bude hodně složité. Podle analýzy Mezinárodního měnového fondu by měl dluh Řecka v roce 2020 činit 129 procent HDP.

Nyní se tak jedná o tom, jak tuto mezeru překlenout, aby mohlo být hranice 120 procent dosaženo. Možností je vícero. Jde třeba o snížení úrokových sazeb, navýšení prostředků v záchranném balíku nebo zapojení Evropské centrální banky a národních centrálních bank do dohody o seškrtání řeckého dluhu.

"Každá země má problém s některými z těchto opatření," řekl Mikloš. Slovensku se například nelíbí možnost zapojení národních centrálních bank. U něj by výnosy z ECB z řeckých dluhopisů šly do národních centrálních bank eurozóny, z nich pak do státních rozpočtů a z nich na záchranu Řecka. "Náš problém je, že nám to neumožňuje legislativa," podotkl slovenský ministr. Zda nebude v budoucnu třeba nějaký další záchranný balík pro Řecko, Mikloš řekl, že to nyní nikdo neví.

ČTĚTE:Řecko schválilo návrh zákona o dalších škrtech

Autor: ČTK

20.2.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
7

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Lidé nosili před místo neštěstí svíčky.

Karneval v sušickém klubu skončil tragédií

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies