VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Maastricht by chtěl vyhnat coffeeshopy ze svého centra

Maastricht - Nic už není, jak bývalo, ani tolerance Nizozemců vůči kuřákům marihuany.

21.4.2008
SDÍLEJ:

Maastricht by chtěl kuřáky marihuany vystrnadit z svého centra, naráží však na odpor belgických sousedů.Foto: REUTERS/Jerry Lampen

Země proslulá svými coffeeshopy, kde si každý mohl koupit beztrestně marihuanu, od roku 1997 tvrdě omezuje počet těchto obchodů a zpřísňuje pravidla pro její prodej. Počet coffeeshopů klesl v Nizozemsku od zmíněného roku z 1200 na pouhých 700 a tlak na zavádění dalších omezení roste.

Ne vždy je však snadné je realizovat, jak se o tom přesvědčili radní města Maastrichtu ležícího na jihu Nizozemska u belgických hranic. Jak uvádí agentura Reuters, toto město se již pět let pokouší přemístit sedm coffeeshopů do tří nových lokalit na svém severním, západním a jižním okraji.

V nich měl vzniknout ekvivalent předměstských nákupních supermarketů, ovšem pro 1,5 až 2 miliony lidí, kteří si každý rok přijíždějí do Maastrichtu nakoupit „svou trávu“. Radní nizozemského města však tvrdě narazili – u svých sousedů v Belgii.

Belgičané se bojí

Belgické okresy v sousedství Maastrichtu a belgické městečko Eijsden přímo rozlítila vyhlídka, že by přímo u svého prahu měly coffeeshopy se vším, co s nimi souvisí. „Vidíme bezohledně jezdící auta, krádeže vozů… Už nyní máme nejvyšší míru kriminality ze všech venkovských belgických okresů a 95 procent z ní je kvůli drogám,“ stěžuje si Huub Broers, starosta belgického Voerenu, který leží hned u Maastrichtu.

Nizozemské město také muselo ze svého plánu notně slevit poté, co se Belgičané proti němu ohradili u soudu, který v březnu skončil jejich vítězstvím. Maastricht nyní předložil mnohem skromnější plán, který počítá s přemístěním pouhých dvou coffeshopů na jediné místo na jižním předměstí, a to po zkušební dobu tří měsíců.

Dealeři tvrdých drog

Jeho sousedi nejsou však nadšeni ani tímto řešením. Proponenti i kritici tohoto plánu se sice shodují v tom, že velká většina těch, kdo si do Maastrichtu jezdí vykouřit cigaretu marihuany nebo ji nakoupit, žádné velké problémy nepůsobí, jen zabírá parkovací místa a přispívá k dopravním zácpám.

To ovšem nemění nic na faktu, že v ulicích kolem coffeeshopů operují prodejci tvrdých drog, kteří nabízejí kokain, heroin nebo extázi. Je jich asi 500, dokáží být velmi agresivní a vnucují své zboží zákazníkům coffeeshopů.

Kvůli těmto kriminálníkům si pak běžný občan spojuje každého kuřáka marihuany i s tvrdými drogami. To je také důvod, proč maastrichtští radní chtějí coffeeshopy přesunout na okraj města.

Argumentují, že tam na ně bude možné snáze dohlížet, dealeři tvrdých drog pohybující se kolem nich budou pod větší kontrolou než v centru města a jejich přístup k potenciálním zákazníkům bude ztížen.

Autor: Václav Viták

21.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rekreační areál Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku.
12 5

Audit Čapího hnízda ulítl na internet. Namočení Agrofertu nelze vyloučit

Miroslav Pelta (vlevo) v diskusi s Romanem Berbrem a Dušanem Svobodou.
7

Hádka o fotbalového předsedu: Fouska naštvaly Berbrovy "čachry"

DOTYK.CZ

Uřezaná hlava nebo razie esesáků: atentát na Heydricha ve vzpomínkách

Dotyk.cz shromáždil u příležitosti 75. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha záznamy vzpomínek posledních pamětníků, které redaktoři Deníku pořídili v minulých pěti letech. 

AKTUALIZUJEME

Další krvavý útok na křesťany v Egyptě. Zemřelo téměř třicet lidí

Další střelecký útok v Egyptě šokoval svět. V pátek neznámí ozbrojenci zaútočili na skupinu koptských křesťanů. Podle posledních informací zabili šestadvacet lidí a stejný počet zranili.

Prezident Kiska povýšil in memoriam odbojáře Gabčíka na generálmajora

V roce 1942 se podílel se na atentátu na zastupujícího říšského protektora a spolutvůrce holokaustu Reinharda Heydricha. Nyní byl odbojář a hrdina Jozef Gabčík slovenským prezidentem Andrejem Kiskou in memoriam povýšen na generálmajora.

Šestkrát unikl vrah z Alabamy trestu smrti, popravili ho až po 35 letech

V roce 1982 spáchal nájemnou vraždu. Přes třicet let se odsouzenému vrahovi dařilo díky různým kličkám a řadě odvolání unikat trestu smrti. Díky tomu si vysloužil přezdívku „Houdini cely smrti". Až v noci na pátek ho americký stát Alabama v 75 letech popravil injekcí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies