VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nobelova cena za mír nemá favorita

Oslo – V nominaci na nejprestižnější světovou mírovou cenu je letos 205 osob a organizací.

9.10.2009 3
SDÍLEJ:

Nobelova cena: přední strana medaile.Foto: archiv

Spekulací kolem možných laureátů je letos stejně jako v jiných letech řada. Oproti předchozím ročníkům však jména „zaručených“ favoritů padají jen sporadicky, jestli vůbec.

Bojovnice za ženská práva

Jednou ze zmiňovaných je například Afghánka Sima Samarová, vůdkyně nezávislé komise pro lidská práva AIHRC a bojovnice za práva žen ve své domovské zemi. Samarová byla i zvláštní velvyslankyní OSN v súdánském Dárfúru. Jinou ženskou kandidátkou je pak kolumbijská senátorka Piedad Córdobaová, která již léta usiluje o dohodu mezi kolumbijskou vládou a povstaleckými jednotkami Revolučních ozbrojených sil Kolumbie FARC. A občas jsou zmiňováni také aktivisté z Ruska a Číny, kteří byli tipováni i vloni. Tehdy však Norský Nobelův výbor vcelku překvapivě ocenil bývalého finského prezidenta Marttiho Ahtisaariho za jeho vyjednavačské a zprostředkovatelské úsilí při mezinárodních konfliktech.

V dřívějších letech byl také jako případný kandidát několikrát zmiňován bývalý československý a pak český prezident, dramatik Václav Havel. Vyzdvihován byl především za své disidentské působení proti totalitnímu režimu a za vůdčí roli v „sametové revoluci“; cena jej však nakonec minula a v současnosti již zmiňován není.

Diskutovaná cena za literaturu

Ačkoliv Nobelova cena za mír je již dle svého zadání nejpolitičtější z Nobelových cen, více než v oblasti míru se letos o politice více diskutovalo v souvislosti s Nobelovou cenou za literaturu. Některé hlasy ve Švédsku totiž žádaly ocenění spisovatele Salmana Rushdieho, a to i jako jasné gesto respektu ke svobodě projevu. Podobně, ovšem mnohem problematičtěji, byly politizovány spekulace ohledně šancí izraelského spisovatele Amose Oze. Nakonec však zvítězila rumunsko-německá autorka Herta Müllerová, jejíž hlavní politická angažovanost skončila s pádem Ceaušeskovy komunistické diktatury. Více ZDE

Definitivní letošní volba Norského Nobelova výboru bude vyhlášena v Oslo v pátek v 11 hodin.

Čerství laureáti Nobelových cen si ocenění převezmou v den výročí Nobelovy smrti 10. prosince.

Autor: ČTK

9.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
5 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies