VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nobelovou cenu za chemii získali dva Američané a Němec za mikroskopii

Stockholm – LLetošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell za rozvoj mikroskopie s velmi vysokým rozlišením. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Objevy zmíněné trojice vědců umožňují vidět prostřednictvím mikroskopů jemnější detaily, než tomu bylo dříve.

8.10.2014 AKTUALIZOVÁNO 8.10.2014
SDÍLEJ:

Nobelova cena. Ilustrační fotoFoto: čtk

Nové metody, díky nimž lze pozorovat molekulární procesy v reálném čase, přispívají k pochopení takových nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, konstatovala akademie.

Dlouhou dobu se zdálo, že optická mikroskopie nemůže dosáhnout lepšího rozlišení, než je polovina vlnové délky použitého světla (maximálně 0,2 mikrometru). Letošním laureátům Nobelovy ceny za chemii se to podařilo překonat s pomocí fluorescenčních molekul. Díky nim může optický mikroskop nahlížet do nanosvěta. Ocenění experti „vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením… přenesli optickou mikroskopii do nanoúrovně", konstatovala švédská akademie.

Superrezoluční techniky

Optická mikroskopie má podle experta Josefa Lazara z Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity před sebou ještě velkou budoucnost a rozvoj, velký krok kupředu nicméně zaznamenala díky dnes oceněným vědcům. Zlepšila práci vědců po celém světě. „Je potřeba vyvinout fluorescentní molekuly, které budou mít lepší vlastnosti právě pro tyto superrezoluční techniky. Tam rezervy jsou," řekl dnes. Vědci pak budou podle něj moct dosáhnout ještě lepšího optického rozlišení a zároveň také získávat obrázky rychleji. To by umožnilo sledovat pochody v reálném čase v buňkách a živých organizmech.

V nanoskopii vědci dokážou pozorovat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Vidí, jak molekuly vytvářejí spojení mezi nervovými buňkami v mozku, sledují shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a umí vystopovat jednotlivé proteiny v oplodněných vajíčcích, když se dělí v embrya, uvedla švédská akademie o využití superrozlišovací mikroskopie.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský poznamenal, že letošní Nobelova cena za chemii směřuje spíše do oboru biofyziky a mikroskopie. „Dovedl bych si představit, že by to Betzig, Moerner a Hell dostali spíše za fyziku nebo dokonce biologii a medicínu," konstatoval.

Počítačové modely

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice neurologů – americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi – za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá Japoncům Isamu Akasakiovi a Hirošimu Amanovi a Američanovi japonského původu Shujimu Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod, které umožnily vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Autor: ČTK

8.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Záběr kamery.
2

VIDEO: Policisté během honičky o vlásek unikli smrti

Ilustrační foto
6

Stanislav Šulc: Zákonný zmetek

Poděbradská hydroelektrárna je památkou. Majitel zuří!

Nymburk, Poděbrady - V pondělí vláda rozhodla o zařazení 15 staveb na seznam národních chráněných památek. Na seznamu je i nymburské krematorium a poděbradská hydroelektrárna.

Maturita z matematiky od roku 2022 navrhuje Růžička

Senátor Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) navrhne, aby se nejen na středních odborných školách, ale také na gymnáziích a lyceích povinně maturovalo z matematiky od roku 2022. Návrh na sjednocení termínu, které jeho prostřednictvím požaduje Asociace ředitelů gymnázií, představí za týden na jednání senátního školského výboru. Řekl to na dnešním setkání představitelů TOP 09 s novináři.

Ředitelka školy: Znevažovali mou práci, ponižovali a uráželi mě

Základní školu Františka Formana na sídlišti Dubina čeká od konce února vpravdě historická změna. Skončí totiž její první a doposud jediná ředitelka Ivona Klímová. Na vlastní žádost. Údajně kvůli šikaně ze strany zřizovatele.

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies