VYBERTE SI REGION

Nobelovou cenu za chemii získali dva Američané a Němec za mikroskopii

Stockholm – LLetošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Eric Betzig a William Moerner a Němec Stefan Hell za rozvoj mikroskopie s velmi vysokým rozlišením. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Objevy zmíněné trojice vědců umožňují vidět prostřednictvím mikroskopů jemnější detaily, než tomu bylo dříve.

8.10.2014 AKTUALIZOVÁNO 8.10.2014
SDÍLEJ:

Nobelova cena. Ilustrační fotoFoto: čtk

Nové metody, díky nimž lze pozorovat molekulární procesy v reálném čase, přispívají k pochopení takových nemocí, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba, konstatovala akademie.

Dlouhou dobu se zdálo, že optická mikroskopie nemůže dosáhnout lepšího rozlišení, než je polovina vlnové délky použitého světla (maximálně 0,2 mikrometru). Letošním laureátům Nobelovy ceny za chemii se to podařilo překonat s pomocí fluorescenčních molekul. Díky nim může optický mikroskop nahlížet do nanosvěta. Ocenění experti „vyvinutím fluorescenčního mikroskopu s velmi vysokým rozlišením… přenesli optickou mikroskopii do nanoúrovně", konstatovala švédská akademie.

Superrezoluční techniky

Optická mikroskopie má podle experta Josefa Lazara z Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity před sebou ještě velkou budoucnost a rozvoj, velký krok kupředu nicméně zaznamenala díky dnes oceněným vědcům. Zlepšila práci vědců po celém světě. „Je potřeba vyvinout fluorescentní molekuly, které budou mít lepší vlastnosti právě pro tyto superrezoluční techniky. Tam rezervy jsou," řekl dnes. Vědci pak budou podle něj moct dosáhnout ještě lepšího optického rozlišení a zároveň také získávat obrázky rychleji. To by umožnilo sledovat pochody v reálném čase v buňkách a živých organizmech.

V nanoskopii vědci dokážou pozorovat cesty jednotlivých molekul uvnitř živých buněk. Vidí, jak molekuly vytvářejí spojení mezi nervovými buňkami v mozku, sledují shlukování proteinů u pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou a umí vystopovat jednotlivé proteiny v oplodněných vajíčcích, když se dělí v embrya, uvedla švédská akademie o využití superrozlišovací mikroskopie.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský poznamenal, že letošní Nobelova cena za chemii směřuje spíše do oboru biofyziky a mikroskopie. „Dovedl bych si představit, že by to Betzig, Moerner a Hell dostali spíše za fyziku nebo dokonce biologii a medicínu," konstatoval.

Počítačové modely

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostala trojice neurologů – americko-britský vědec John O'Keefe a norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi – za objev buněk, jež mozku pomáhají v prostorové orientaci. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá Japoncům Isamu Akasakiovi a Hirošimu Amanovi a Američanovi japonského původu Shujimu Nakamurovi za vývoj modrých světelných diod, které umožnily vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Autor: ČTK

8.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Divocí koně v Milovicích zvládají zimu dobře
14

Divokým koním nevadí mráz, ale vlhko

TK k projektu registru smluv probíhala 16. ledna v Praze. Na snímku Michal Bláha, Hlídač smluv.
EXKLUZIVNĚ
29 26

Autor Hlídače smluv pomůže Horáčkovi s prezidentskou kampaní

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Theresa Mayová o brexitu. Velká Británie nechce podrývat jednotnou EU

Londýn – „Nevstupujeme do jednání s Evropskou unií s tím, že jednání zkrachují. Žádná dohoda by byla pro Británii lepší než špatná dohoda."

Bezpečně se v Česku cítí čtyři z pěti lidí, víc než před rokem

Praha - Pocit bezpečí v Česku proti loňsku vzrostl. Bezpečně se zde cítí 81 procent lidí, před rokem to bylo 76 procent, zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Bezpečnostní situaci v Evropě ale víc než polovina hodnotí jako špatnou a podle čtyř z pěti dotázaných se v uplynulých pěti letech zhoršila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies