VYBERTE SI REGION

Nobelovu cenu za mír dostal Barack Obama

Oslo /AKTUALIZOVÁNO/ - Americký prezident porotu přesvědčil voláním po světě beze zbraní. Cenu za mír ale dostal dřív, než své plány stihl naplnit.

9.10.2009 61
SDÍLEJ:

Barack ObamaFoto: REUTERS

Barack Obama. Když to jméno včera předseda Norského nobelového výboru oznámil, v sále to zašumělo. Že komise udělí cenu míru za letošní rok americkému prezidentovi, nikdo nečekal.

„Je vzácné, když někdo dokáže to, co Barack Obama – dát světu naději na lepší budoucnost,“ zdůvodňovali porotci, proč z rekordních 205 kandidátů vybrali právě jeho.

Americký prezident to teď ale nebude mít snadné.

To, že dosáhl na nejvyšší příčku necelých devět měsíců poté, co se usadil v oválné pracovně, totiž vypadá, jako by dostal pochvalu na dluh.

Oteplení vztahů s Ruskem, žehlení blízkovýchodních sporů i globální odzbrojování – všechny Obamovy plány jsou zatím jen v rovině slibů a odvážně znějících výzev.

Cena za sliby

Nobelova cena za mír tak letos není vděkem za odvedené úsilí, ale spíše oceněním za ambiciózní plány. A přesně proto měl podle kritiků vyhrát někdo jiný.

„Obama tu cenu nedostal za to, co dokázal. Dostal ji za to, co slibuje“ namítají kritici.

Předseda výboru Thorbjörn Jagland to ale popírá. Porota se prý zaměřila jen na to, co dokázal letos, ne na to, co chce dělat v budoucnu. Finský exprezident Martti Ahtisaari, který je loňským laureátem, si ale myslí, že roli sehrálo obojí. „Komise tak Obamu chtěla na jeho cestě povzbudit,“ řekl televizi CNN.

Část veřejnosti ovšem Obamovo vítězství zaskočilo podobně jako novináře, kteří se hlasitě podivili přímo při oficiálním vyhlašování.

„Je to snad vtip? Prezident země, která vede dvě války, dostal Nobelovu cenu za mír?“ ptal se pobouřeně v internetové diskusi Francouz Enzo Ludart.

Jiní mu zase připomínají, že dost možná nesplní ani svůj první velký slib. Tím bylo to, že do roka – tedy do 22. ledna – uzavře kontroverzní věznici Guantánamo. Věci se ale komplikují a v celách stále zůstávají více než dvě stovky vězňů. Norský výbor však trvá na tom, že Obamův přístup udává nový směr globálním vztahům.

„Oceňujeme jeho neobyčejné úsilí o posílení mezinárodní spolupráce,“ píše se ve zdůvodnění s tím, že jeho diplomacie stojí na dobrém základě. „Obama si je totiž vědom, že ten, kdo chce vést ostatní, musí vždycky vycházet z hodnot, které společně sdílí většina populace.“

Michaela Mužíková

Spekulací kolem možných laureátů byla stejně jako v jiných letech řada. Oproti předchozím ročníkům však jména „zaručených“ favoritů padala jen sporadicky. Více čtěte ZDE

KDO JE BARACK OBAMA

Absolvent politických věd na Columbijské univerzitě a práva na Harvardu započal profesní dráhu jako právník nezaměstnaných v Chicagu. Na právnické fakultě tamní univerzity několik let přednášel (1993 až 2004). Poprvé zaujal na konferenci demokratů v roce 2004, jeho projev tehdy delegáty uchvátil. Jako senátor ve státě Illinois působil v období 1997 až 2005, v listopadu 2004 byl zvolen do amerického Senátu.

Barack Hussein Obama se narodil 4. srpna 1961 v havajském Honolulu. Jeho otec byl ekonom a pocházel z Keni (zemřel při dopravní nehodě v roce 1982), matka bílou Američankou z Kansasu (zemřela na rakovinu v roce 1995). Rodina se rozpadla, když byly Barackovi pouhé dva roky. Otec se odstěhoval zpátky do Keni, kde má nyní Obama rozvětvenou část příbuzenstva. Matka se po rozvodu znovu provdala do Indonésie, kde její syn v mládí strávil čtyři roky a chodil do školy.

Mladistvě vyhlížející Obama se nerozpakuje mluvit o svých dávných výstřelcích. Na jednom z mítinků před studenty například líčil, jak se jako středoškolák celkem „flákal“, pil a zkoušel drogy. Vzpomínky z mládí zachycuje jeho kniha Dreams from My Father (Sny od mého otce, 1995). Obama je autorem i dalších publikací, například velmi úspěšných memoárů The Audacity of Hope (Smělost naděje, 2006).

Od roku 1992 je ženatý. S manželkou Michelle, která je rovněž právničkou, mají dvě malé dcery – Maliu Ann (1999) a Sashu (2001). Ve volném čase si budoucí prezident rád zahraje basketbal nebo poslouchá hudbu – v oblibě má Stevieho Wondera, Boba Dylana nebo Bruce Springsteena, který byl jedním z mnoha umělců, kteří Obamu podpořili. Jinak dává Obama přednost zdravé stravě, není příliš na sladké a pokud možno denně cvičí.

Další ocenění

Nobelovu cenu za chemii získali tři vědci za výzkum DNA
Letošní Nobelovu cenu za chemii obdrželi Američané Venkatraman Ramakrishnan a Thomas Steitz spolu Izraelkou Adou Jonathovou. Švédská královská akademie věd je ocenila za objasnění struktury a funkce ribozomů – buněčných továren na bílkoviny. udělování Nobelovy ceny. Více ZDE

Nobelovu cenu za literaturu dostala Němka Herta Müller

Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala německá spisovatelka Herta Müller. Šestapadesátiletou autorku ocenila za to, jak „prostřednictvím koncentrovanosti poezie a otevřenosti prózy líčí krajinu vyděděnců“. Více ZDE

Nobelovu cenu za fyziku získali průkopníci moderních komunikací
Letošní Nobelova cena za fyziku putuje do rukou vědců, kteří umožnili vznik současné podoby internetu a digitální fotografie. Charles Kao ji získal za objev, jak optickými vlákny rychle přenášet data na velké vzdálenosti, a George Smith s Willardem Boylem za vynález čipu, který je základem všech digitálních fotoaparátů.

Nobelovu cenu za lékařství získali tři američtí biologové
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali američtí biologové Elizabeth Blackburnová, Carol Greiderová a Jack Szostak za výzkum v oblasti chromozomů, který přispěl k vysvětlení procesu stárnutí a je využitelný v boji s rakovinou. Více ZDE

ČTK


PŘIPOMEŇTE SI NÁVŠTĚVU BARACKA OBAMY V PRAZE!

9.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 61
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eugena Cernana v Borovanech v roce 2008 přivítali chlebem a solí. Návštěva v roce 2001 nevyšla, když s astronautem havaroval vrtulník.
1 10

Zemřel astronaut Eugene Cernan. Poslední muž, jenž stanul na Měsíci

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
7 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

AKTUALIZOVÁNO

Turecko dopadlo Uzbeka viněného z istanbulského masakru

Istanbul - Turecká policie dopadla dnes večer uzbeckého občana, který je označován za pachatele silvestrovského masakru v istanbulském nočním klubu, jemuž padlo za oběť 39 lidí. Podle listu Daily Sabah byl Abdulgadir Mašaripov zadržen v domě svého kyrgyzského přítele v istanbulské čtvrti Esenyurt. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát, která ho označila za pomstu za tureckou vojenskou intervenci v Sýrii.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies