VYBERTE SI REGION

Nobelovu cenu za chemii mají tři Američané

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

9.10.2013 3 AKTUALIZOVÁNO 9.10.2013
SDÍLEJ:

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel za vývoj počítačových programů sloužících k porozumění složitým chemickým procesům.Foto: ČTK

Karplus, který má americké a rakouské občanství, Levitt, jenž má americké a britské občanství, a Warshel, který má americké a izraelské občanství, „položili základy výkonných programů, které jsou používány k pochopení a předpovídání složitých chemických procesů", uvedla švédská akademie. „Počítačové modely odrážející skutečný život jsou klíčové pro většinu pokroku v současné chemii," dodala akademie ve svém prohlášení.

Chemické procesy

Královská akademie sdělila, že výzkum zmíněných amerických vědců v 70. letech minulého století přispěl k vývoji programů, které odhalují takové chemické procesy, jako je čištění výfukových plynů či fotosyntéza zelených rostlin.

Dílo oceněných expertů dnes pomáhá například při vývoji léků. „Chemické reakce probíhají rychlostí světla… skryté zvědavým zrakům vědců. Nositelé Nobelovy ceny za chemii 2013 umožnili zmapovat tajemné cesty chemie využitím počítačů. Detailní znalost chemických procesů umožňuje optimalizovat katalyzátory (automobilů), léky či sluneční baterie," konstatovala švédská akademie.

„Dílo Karpluse, Levitta a Warshela je průlomové, protože dokázali spojit klasickou (newtonovskou) fyziku se zásadně odlišnou kvantovou fyzikou. Předtím si chemici museli vybrat vždy jen jednu z nich," dodala akademie.

Výzkum buněčných receptorů

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka za přelomové objevy v oblasti buněčné chemie, konkrétně za výzkum buněčných receptorů a přenášení signálů od hormonů.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá za teoretický objev takzvaného Higgsova bosonu britskému fyzikovi Peteru Higgsovi a belgickému vědci Françoisi Englertovi.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Vizitky letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii:

Martin Karplus (83)Americký chemik původem z Rakouska. Je profesorem chemie na Harvardově univerzitě a stojí v čele biofyzikální chemické laboratoře, která je společným podnikem Francouzského národního střediska vědeckého výzkumu a štrasburské Univerzity Louise Pasteura.

Narodil se 15. března 1930 ve Vídni, v roce 1938 se jeho rodina přestěhovala do USA. V roce 1950 absolvoval na Harvardu a v roce 1953 získal doktorát na Kalifornském technologickém institutu. Léta 1953–1955 strávil na Oxfordské univerzitě.

V letech 1960–1966 vyučoval na Columbijské univerzitě, v roce 1966 se stal profesorem chemie na Harvardu, kde dodnes pokračuje ve výzkumu. V současnosti spolu s manželkou Marci pobývá střídavě v americkém Cambridge a ve Štrasburku. Je členem americké Národní akademie věd, Americké akademie věd a umění, zahraničním členem Nizozemské akademie věd a umění a Londýnské královské společnosti.

Kromě vědeckého úsilí je Karplus rovněž nadšeným fotografem a rád cestuje po Evropě, Asii a Severní Americe.

Michael Levitt (66)Biofyzik a profesor strukturální biologie na Stanfordově univerzitě v Kalifornii (od roku 1987). Podle Královské švédské akademie věd má americké, britské i izraelské občanství.

Narodil se 9. května 1947 v jihoafrické Pretorii. Vystudoval fyziku na prestižní londýnské King's College a v roce 1971 získal doktorát z biofyziky na Cambridgeské univerzitě. Poté absolvoval dvouleté postgraduální doktorandské studium na Weizmannově institutu věd v izraelském městě Rehovot, kde pak v letech 1979 až 1987 působil jako profesor a tři roky šéfoval tamní katedře fyzikální chemie.

Ve druhé polovině 70. let působil také v prestižním Salkově institutu v kalifornské La Jolle, spolu s britským vědcem Francisem Crickem, jenž v roce 1962 dostal Nobelovu cenu za odhalení struktury DNA.

Od roku 1987 je Levitt profesorem Stanfordovy univerzity na katedře strukturální biologie, jíž v letech 1993 až 2004 šéfoval.

Arieh Warshel (73)Profesor chemie a biochemie na Jižní kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde působil již od druhé poloviny 70. let; od roku 1984 je tam řádným profesorem chemie (od roku 1991 též biochemie). Warshel má americké a izraelské občanství.

Narodil se 20. listopadu 1940 v izraelském kibucu Sde Nachum. Vystudoval chemii na Weizmannově institutu věd v izraelském městě Rechovot, kde v roce 1969 získal doktorát. V letech 1970 až 1972 absolvoval postdoktorandské studium na katedře chemie Harvardovy univerzity.

Autor: ČTK

9.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Policie intenzivně pátrá po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
5 21

Pátrání po pohřešované Míše o víkendu nabírá na intenzitě. Tým se rozšířil

Ilustrační foto.
8

Domácích zabijaček prasat ubývá

Motoristům se má ulevit při registru aut na úřadech. Emise budou v systému

Teplicko Je to dobrá zpráva pro všechny majitele aut. Motoristé už by totiž v budoucnu nemuseli chodit vyřizovat změny v registru vozidel pouze na úřady podle svého bydliště. Registrovat vozidlo by mohli na všech úřadech obcí s rozšířenou působností. „Novelu zákona schválili poslanci a poslali ji do Senátu. Ještě ji bude muset podepsat prezident. Zhruba za čtvrt roku by mohla začít platit," říká Michal Cuc, předseda Profesní komory STK a vedoucí STK Ivesur v Dubí a v Litoměřicích.

Před rokem zemřel europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf

Europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, který zemřel náhle před rokem, 22. ledna 2016, byl výrazným komunistickým politikem posledních 25 let. Nejprve zasedal ve Federálním shromáždění, poté byl poslancem Sněmovny a od roku 2004 vykonával mandát v Evropském parlamentu. Ransdorf byl znám svým intelektuálním rozhledem, který oceňovali i jeho političtí oponenti. Dožil se 62 let.

Udělal si fajn selfie. Ostatní mysleli, že je sebevrah

Ústí nad Labem – „Je tam sebevrah," ukazovali kolemjdoucí na oblouk Benešova mostu. Na místě svítily majáčky policie a hasičů, byla sobota asi osm hodin večer, provoz na mostě byl uzavřen policií a vypnuto trakční vedení trolejbusů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies