VYBERTE SI REGION

Nobelovu cenu za chemii mají tři Američané

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Martin Karplus, Michael Levitt, Arieh Warshel za to, že vytvořili základ pro počítačové modely sloužící k porozumění složitým chemickým procesům. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

9.10.2013 3 AKTUALIZOVÁNO 9.10.2013
SDÍLEJ:

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel za vývoj počítačových programů sloužících k porozumění složitým chemickým procesům.Foto: ČTK

Karplus, který má americké a rakouské občanství, Levitt, jenž má americké a britské občanství, a Warshel, který má americké a izraelské občanství, „položili základy výkonných programů, které jsou používány k pochopení a předpovídání složitých chemických procesů", uvedla švédská akademie. „Počítačové modely odrážející skutečný život jsou klíčové pro většinu pokroku v současné chemii," dodala akademie ve svém prohlášení.

Chemické procesy

Královská akademie sdělila, že výzkum zmíněných amerických vědců v 70. letech minulého století přispěl k vývoji programů, které odhalují takové chemické procesy, jako je čištění výfukových plynů či fotosyntéza zelených rostlin.

Dílo oceněných expertů dnes pomáhá například při vývoji léků. „Chemické reakce probíhají rychlostí světla… skryté zvědavým zrakům vědců. Nositelé Nobelovy ceny za chemii 2013 umožnili zmapovat tajemné cesty chemie využitím počítačů. Detailní znalost chemických procesů umožňuje optimalizovat katalyzátory (automobilů), léky či sluneční baterie," konstatovala švédská akademie.

„Dílo Karpluse, Levitta a Warshela je průlomové, protože dokázali spojit klasickou (newtonovskou) fyziku se zásadně odlišnou kvantovou fyzikou. Předtím si chemici museli vybrat vždy jen jednu z nich," dodala akademie.

Výzkum buněčných receptorů

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka za přelomové objevy v oblasti buněčné chemie, konkrétně za výzkum buněčných receptorů a přenášení signálů od hormonů.

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof. V úterý švédská akademie sdělila, že letošní Nobelova cena za fyziku připadá za teoretický objev takzvaného Higgsova bosonu britskému fyzikovi Peteru Higgsovi a belgickému vědci Françoisi Englertovi.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Vizitky letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii:

Martin Karplus (83)Americký chemik původem z Rakouska. Je profesorem chemie na Harvardově univerzitě a stojí v čele biofyzikální chemické laboratoře, která je společným podnikem Francouzského národního střediska vědeckého výzkumu a štrasburské Univerzity Louise Pasteura.

Narodil se 15. března 1930 ve Vídni, v roce 1938 se jeho rodina přestěhovala do USA. V roce 1950 absolvoval na Harvardu a v roce 1953 získal doktorát na Kalifornském technologickém institutu. Léta 1953–1955 strávil na Oxfordské univerzitě.

V letech 1960–1966 vyučoval na Columbijské univerzitě, v roce 1966 se stal profesorem chemie na Harvardu, kde dodnes pokračuje ve výzkumu. V současnosti spolu s manželkou Marci pobývá střídavě v americkém Cambridge a ve Štrasburku. Je členem americké Národní akademie věd, Americké akademie věd a umění, zahraničním členem Nizozemské akademie věd a umění a Londýnské královské společnosti.

Kromě vědeckého úsilí je Karplus rovněž nadšeným fotografem a rád cestuje po Evropě, Asii a Severní Americe.

Michael Levitt (66)Biofyzik a profesor strukturální biologie na Stanfordově univerzitě v Kalifornii (od roku 1987). Podle Královské švédské akademie věd má americké, britské i izraelské občanství.

Narodil se 9. května 1947 v jihoafrické Pretorii. Vystudoval fyziku na prestižní londýnské King's College a v roce 1971 získal doktorát z biofyziky na Cambridgeské univerzitě. Poté absolvoval dvouleté postgraduální doktorandské studium na Weizmannově institutu věd v izraelském městě Rehovot, kde pak v letech 1979 až 1987 působil jako profesor a tři roky šéfoval tamní katedře fyzikální chemie.

Ve druhé polovině 70. let působil také v prestižním Salkově institutu v kalifornské La Jolle, spolu s britským vědcem Francisem Crickem, jenž v roce 1962 dostal Nobelovu cenu za odhalení struktury DNA.

Od roku 1987 je Levitt profesorem Stanfordovy univerzity na katedře strukturální biologie, jíž v letech 1993 až 2004 šéfoval.

Arieh Warshel (73)Profesor chemie a biochemie na Jižní kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde působil již od druhé poloviny 70. let; od roku 1984 je tam řádným profesorem chemie (od roku 1991 též biochemie). Warshel má americké a izraelské občanství.

Narodil se 20. listopadu 1940 v izraelském kibucu Sde Nachum. Vystudoval chemii na Weizmannově institutu věd v izraelském městě Rechovot, kde v roce 1969 získal doktorát. V letech 1970 až 1972 absolvoval postdoktorandské studium na katedře chemie Harvardovy univerzity.

Autor: ČTK

9.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies