VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nobelovu cenu za lékařství získala trojice vědců za výzkum buněk

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali za objev týkající se přenosu bílkovin a jiných látek v buňkách a mezi buňkami Američané James Rothman, Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof, který třicet let působí ve Spojených státech. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

7.10.2013 AKTUALIZOVÁNO 7.10.2013
SDÍLEJ:

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali za objev týkající se přenosu bílkovin a jiných látek v buňkách a mezi buňkami James Rothman, Randy Schekman a Thomas Südhof.Foto: ČTK

Vyznamenaní experti ve svém díle popsali, jak buňky organizují své aktivity a brání vzniku chaosu. Objev podle agentury AP pomáhá vysvětlit procesy jako uvolňování inzulinu do krve, komunikace mezi nervovými buňkami či napadání buněk viry.

Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo do dnešního dne celkem 201 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která ocenění dostala spolu se svým manželem.

Týden plný ocenění

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Vizitky letošních nositelů Nobelovy ceny za lékařství

James Rothman (62)Profesor chemie na Yaleově univerzitě v New Havenu, kde vede na katedře chemie oddělení buněčné biologie.

Narodil se 3. listopadu 1950 v Haverhillu ve státě Massachusetts. V roce 1971 získal bakalářský titul na Yaleově univerzitě, poté absolvoval doktorandské studium na Harvardově univerzitě. V letech 1976 až 1978 absolvoval postdoktorandské stipendium na Massachusettském technickém institutu (MIT).

V roce 1978 začínal jako odborný asistent v oboru biochemie na Stanfordově univerzitě v Kalifornii (od roku 1984 tam byl profesorem) a v roce 1988 se stal profesorem na Princetonské univerzitě v New Jersey.

V roce 1992 převzal vedení programu buněčné biochemie a biofyziky ve Sloanově a Ketteringově středisku pro výzkum rakoviny (MSKCC) v New Yorku. V roce 2004 se stal profesorem na Columbijské univerzitě v New Yorku a ředitelem tamního centra pro biochemii. Od roku 2008 působí jako profesor na Yaleově univerzitě.

Je držitelem řady ocenění, mimo jiné prestižní americké Ceny Alberta Laskera za lékařský výzkum (2002).

Randy Wayne Schekman (64)Biolog na Lékařském institutu Howarda Hughese a profesor molekulární a buněčné biologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde působí již od roku 1976.

Narodil se 30. prosince 1948 ve městě Saint Paul v Minnesotě.

V minulosti byl také šéfredaktorem oficiálního magazínu americké Národní akademie věd (NAS), jejímž členem je od roku 1992, a jako editor působí v dalších vědeckých médiích.

Doktorát získal v roce 1975 na Stanfordově univerzitě za studii týkající se replikace DNA.

Je držitelem řady dalších prestižních cen. Kromě letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství získal v roce 2002 společně s Jamesem Rothmanem prestižní americkou Cenu Alberta Laskera za lékařský výzkum (2002).

Thomas Südhof (57)
Profesor biochemie, známý studiemi synaptického přenosu. Jeho výzkum od roku 1986 položil základy současnému vědeckému porozumění problematiky přenosu materiálu v buňkách lidského těla.

Narodil se 22. prosince 1955 v německém Göttingenu. Vystudoval medicínu na univerzitě v Cáchách, na Harvardu a na Göttingenské univerzitě. Neurovědou se začal zabývat za doktorských studií v Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii.

V roce 1983 odešel do USA, kde pokračoval ve výzkumu na oddělení molekulární genetiky Jihozápadního lékařského ústavu při Texaské univerzitě v Dallasu. V roce 1986 si tam otevřel vlastní laboratoř. Výzkum prováděl i v Lékařském ústavu Howarda Hughese. V roce 2008 přešel na Stanfordovu univerzitu, kde nyní působí jako profesor molekulární a buněčné fyziologie, psychiatrie a neurologie.

Autor: ČTK

7.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
17

Pilný: Návrh rozpočtu je rozumný, změny neplánuji

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
39 34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

EXKLUZIVNĚ / AKTUALIZUJEME

Čtyři autentické dojmy z Británie: Lidé jsou šokovaní, život se ale nezastavil

/VIDEO, ROZHOVOR/ Jak se tragédie v Manchesteru, kde útočník na koncertě odpálil bombu, dotkla tamních obyvatel, včetně české ředitelky Czech School Manchester? Jaké dojmy a postřehy nám svěřil novinář deníku The Sun, jehož syn byl přítomen na tragickém koncertě? Přinášíme i poznatky další Češky, sociální praconice Zory Zámečníkové, jež poskytla video z okolí místa činu. Rovněž jsme oslovili bývalou novinářku Deníku, nyní působící v Londýně.

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Jak by asi dnes vypadala legendární auta východního bloku?

Po rozpadu východního bloku se mnoho ikonických vozů této éry nedočkalo přímého nástupce. Plno nadšenců si však představuje jejich návrat a skrze grafické ilustrace vytváří moderní interpretace těchto známých aut. Podívali jsme se na ty nejzajímavější.

Comeback Kvitové se blíží. Bude hrát už v Paříži?

/VIDEO/ Doba návratů? Jen den poté, co svůj návrat na kurty oznámila bývalá světová jednička Viktoria Azarenková (po mateřské pauze plánuje hrát Wimbledon), se výrazně přiblížil i comeback další tenisové hvězdy – Petry Kvitové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies