VYBERTE SI REGION

Norský střelec se k útokům doznal, vinu ale odmítá

Oslo /AKTUALIZOVÁNO/ – Norský soud uvalil osmitýdenní vyšetřovací vazbu na Anderse Behringa Breivika, který je podezřelý ze spáchání pátečních krvavých útoků v Oslu a na nedalekém ostrově Utöya.

25.7.2011 7
SDÍLEJ:

Norský soud uvalil osmitýdenní vyšetřovací vazbu na Anderse Behringa Breivika.Foto: ČTK

K oběma útokům se podle soudu doznal, vinu ale nepřiznal. Osmitýdenní vazbu pro Breivika požadovali státní žalobci. Vazba může být později prodlužována.

Soudce Kim Heger na tiskové konferenci prohlásil, že Breivik by měl být následující čtyři týdny držen v naprosté izolaci bez kontaktu s médii i s návštěvníky, dostat by se neměl ani k dopisům. Výjimku bude mít jen jeho právník.

„Obviněný dnes učinil prohlášení, ve kterém se dožadoval dalšího vyšetřování. Také sdělil, že existují další dvě buňky v jeho organizaci‘,“ řekl Heger. Podrobnosti o těchto údajných dvou buňkách soud ale odmítl uvést.

Útočník před soudem uvedl, že jeho cílem nebylo zabít tolik lidí, ale vyslat tak silný signál, který by nemohl být špatně pochopen. Také podle agentury DPA řekl, že vládní Norská dělnická strana zničila norskou kulturu, proto musí převzít za tuto zradu odpovědnost. Vinu podle soudu za masakr nepřiznal. Svůj čin považuje za nutný, aby zachránil Norsko a západní Evropu.

Proces začne možná až za rok

Proces s Breivikem by podle odhadů policie i soudu mohl začít až za rok. Pokud bude usvědčen z terorismu, hrozí dvaatřicetiletému muži trest odnětí svobody v maximální výši 21 let. Poté by bylo možné na základě posudků jeho pobyt za mřížemi prodlužovat. „Teoreticky by mohl strávit ve vězení zbytek života,“ řekl agentuře Reuters expert na trestní právo Staale Eskeland z univerzity v Oslu.

Breivik chtěl původně dnešního slyšení využít k vysvětlení svých činů veřejnosti. Soud však na žádost policie jednal s vyloučením veřejnosti a médií, údajně s ohledem na vyšetřování a bezpečnost.

Panovaly však také obavy, že pravicový extremista Breivik, jenž má na svědomí desítky životů včetně mnoha mladých sociálních demokratů, soud zneužije k hlásání propagandy. To naznačil už ve svém manifestu, v němž si naplánoval tažení proti multikulturalismu a islámu v Evropě. Breivik dokonce vyjádřil přání, aby dnes mohl před soud předstoupit v uniformě.

Podezřelým z trestných činů bývá v Norsku obvykle vazba během příprav na soudní proces prodlužována vždy po čtyřech týdnech. U závažných zločinů, nebo v případech, kdy se podezřelý k činu přizná, jak to učinil i Breivik, může být nařízena delší jednorázová vazba.

Norsko snížilo bilanci obětí pátečních masakrů na 76 mrtvých

Oslo – Norská policie snížila bilanci obětí pátečních masakrů z původních 93 na 76 mrtvých. Při bombovém útoku v Oslu zemřelo osm lidí a při následné střelbě na ostrově Utöya zahynulo 68 lidí, uvedla agentura Reuters.

Původně policie oznámila, že v norské metropoli přišlo o život sedm lidí a na ostrově dalších 86 osob. Nepřesnou původní bilanci úřady vysvětlily nepřehlednou situací na ostrově.

Čtěte také: Norsko uctilo oběti pátečního masakru, útočník poprvé před soudem

Autor: ČTK

25.7.2011 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

Zdravotníci odrodili holčičku cestou v sanitce

Roli porodníků zastali ve čtvrtek zdravotníci havířovské záchranné služby, když v průběhu transportu budoucí maminky přivedli na svět zdravou holčičku.

Lídři DSSS pošlapali v centru Mostu vlajku Evropské unie

Most - Necelá stovka lidí sledovala v pátek odpoledne předvolební mítink Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) na 1. náměstí. Vedení strany s předsedou Tomášem Vandasem stálo během projevů na vlajce EU. Mluvčí kritizovali imigranty, islamisty, Romy, sociální politiku, nezaměstnanost a velké politické strany a nabídli vlastní program se znovuzavedením trestu smrti za brutální vraždy. 

V Bulharsku zakázali nosit závoje, které ženám zakrývají tvář

Sofia – Bulharský parlament dnes schválil zákon, který ženám zakazuje nosit na veřejnosti závoje, šátky nebo jiné oděvy, které zahalují obličej. Zákon prosadila nacionalistická Vlastenecká fronta, podle níž s sebou zákon přinese posílení bezpečnosti v zemi po nedávných útocích islamistů v Evropě. Proti bylo Hnutí za práva a svobody (DPS), které je v zákonodárném shromáždění třetí největší stranou a mezi jehož voliče patří muslimové. Rozhodnutí kritizovala i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies