Jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Norské úřady loni navrhly i adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.

Podle výboru podporovatelů rodiny soud matce zakázal syny vídat a své rozhodnutí zdůvodnil tím, že si u pěstounů už zvykli, odchod z pěstounských rodin není v jejich zájmu a mohl by jim ublížit. Roli ve zbavení rodičovských práv hraje pak i medializace případu, tedy hlavně zveřejňování citlivých údajů o dětech.

Podle premiéra je třeba norskou jurisdikci a tamní verdikt respektovat, Česko Michalákové v případě odvolání ale znovu pomůže. Právník Pavel Hasenkopf uvedl, že se matka odvolá a je připravena jít až k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.

Právníci ministerstva zahraničí nyní prověřují právní možnosti, jak by ČR mohla Michalákovou v případném dalším odvolacím řízení podpořit, uvedla mluvčí resortu Michaela Lagronová. Český stát využil u norského soudu takzvané písemné podání ve veřejném zájmu. Poukazoval v něm například na Úmluvu o OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. To, že soud navrhovanou adopci mladšího hocha nepovolil, označila Lagronová za "dílčí úspěch" českého postupu.

S výrokem norského soudu nesouhlasí prezident. Pokud by děti měly u pěstounů zůstat proto, že si tam zvykly, mělo by podle Zemana také ukradené auto zůstat u zloděje, jestliže ho dost dlouho používal. Michaláková v médiích hájila svůj nárok na děti a sdělovací prostředky plnily funkci ochrany, míní hlava státu. Zeman přišel už se třemi návrhy mezistátní dohody s Norskem o vydávání dětí, po níž volají podporovatelé Michalákové.

Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) by uzavření takové dvoustranné smlouvy bylo ale nadbytečné. Norsko se totiž ode dneška řídí mezinárodní Haagskou úmluvou o ochraně dětí, která upravuje navracení dětí, pěstounskou péči či postup a jednání úřadů a soudů. O naplňování úmluvy jednala Marksová tento týden se svou norskou kolegyní Solveig Horneovou.

Podle mluvčího českého ministerstva práce Petra Habáně přistoupení norského království k úmluvě řízení o Michalákových nijak neovlivní. Norská strana ale bude muset poskytovat ke kauze podrobné informace, a to například o aktuální situaci obou hochů.

Norská strana se k případu od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu obou chlapců nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení".

Kauza českých dětí v Norsku se táhne přes pět let

Výběr událostí kolem odebraných českých dětí v Norsku:

  • 18. května 2011 – Norská sociální služba rozhodla o odebrání dětí českým manželům Michalákovým a o jejich umístění do přechodné pěstounské péče. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel zde už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství. Důvodem opatření úřadu bylo podezření z mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce i matku, podezření se ale nepotvrdilo, případ byl v lednu 2013 odložen. Manželé se později rozvedli.
  • Únor 2012 – Krajská komise pro sociálně-právní ochranu dětí rozhodla o svěření dětí do stálé pěstounské péče, děti se dostaly každé do jiné rodiny. Matka získala právo na kontakt s nimi čtyřikrát ročně pod dohledem úřadu, otec právo nezískal.
  • Červenec 2012 – Norský soud potvrdil zbavení péče obou rodičů a nepřiznal jim možnost kontaktu. Matka se odvolala.
  • Březen 2013 – Odvolací soud přiznal matce právo kontaktu s dětmi dvakrát ročně po dvou hodinách. Matka podala dovolání.
  • Listopad 2013 – Eva Michaláková se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal.
  • 12. června 2014 – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že dá vypracovat zprávu o postupu českých vlád v kauze. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek už dříve uvedl, že ambasáda v Norsku žádala tamní ministerstvo zahraničí nótou o vysvětlení. Norové sdělili, že ČR se řízení neúčastní, proto ji nemůže informovat.
  • 4. prosince 2014 – Prezident Miloš Zeman oznámil, že je připraven se v případě potřeby osobně vložit do případu.
  • 9. prosince 2014 – Sněmovna schválila usnesení, kterým vládě uložila vyvinout maximální úsilí k vrácení chlapců do ČR.
  • 22. prosince 2014 – MZV předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v ČR na chlapce a jejich rodinu dohlédne.
  • 20. ledna 2015 – Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se v kauze dlouhodobě angažuje, uvedla, že Michaláková bude moci zřejmě děti vídat ještě méně, dvakrát ročně 15 minut. Matka na to přistoupila po jednání s norskou sociální službou.
  • Podle norského velvyslanectví v Praze sociální služba neodebrala Michalákové syny bezdůvodně. Nařízení péče u pěstounů bylo podle ambasády „nutné a naléhavé" a matka českým úřadům o případu předala jen neúplné informace.
  • 21. ledna 2015 – Premiér Sobotka oznámil, že se obrátil na norskou premiérku se žádostí o důkladné posouzení případu. Norská strana zareagovala nótou; norské úřady podle ní mají zájem v kauze přímo spolupracovat s českými. Sobotka později řekl, že na svůj dopis dostal od norské premiérky jen obecnou odpověď.
  • 26. ledna 2015 – Ministr Zaorálek předal norské velvyslankyni už druhou nótu. Žádal v ní, aby norské úřady začaly s českými spolupracovat. O případu mluvil také šéf Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
  • 8. února 2015 – Zeman přirovnal norskou sociální službu k nacistickému programu Lebensborn. Výrok označil za hyperbolu, přesto je norské úřady označily za „nerozumné".
  • 13. března 2015 – Eva Michaláková se v Norsku po roce setkala s mladším synem. Starší na schůzku nedorazil.
  • 29. dubna 2015 – Zaorálek uvedl, že norský sociální úřad požádal o zahájení řízení umožňujícího adopci mladšího z dětí. Proti případné adopci se u norských orgánů ohradil český Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
  • 20. května 2015 – České ministerstvo práce uvedlo, že norský sociální úřad navrhl odebrat Michalákové rodičovská práva k oběma jejím synům a mladšího hocha dát k adopci. Norové prý navíc trvají na úplném přerušení kontaktů dětí s rodinou.
  • 9. června 2015 – Mluvčí prezidenta oznámil, že se Zeman obrátil na norského krále Haralda V. Prezident jej žádal, aby se zasadil o vyřešení kauzy s ohledem na zájem dětí.
  • 6. října 2015 – Bylo oznámeno, že Michaláková ztrácí rodičovská práva k dětem, což znamená naprostý zákaz kontaktu. Mladšího syna Davida navíc norské úřady posílají do adopce.
  • Rozhodnutí ostře kritizovali čeští politici, prezident Zeman například řekl, že by mohl být stažen český velvyslanec v Norsku. Později zrušil pozvání norské velvyslankyně na všechny akce pořádané u příležitosti 28. října.
  • 24. ledna 2016 – Zeman oznámil, že má připravený návrh mezinárodní smlouvy, podle níž by děti s českým občanstvím byly v Norsku vydávány rodičům. Na její podobě se ale s MZV neshodl.
  • 3. února 2016 – Zaorálek řekl, že ministerstva zahraničí a práce se pokusí vstoupit jako účastník do řízení u norského soudu v kauze Michalákových. Adopce je podle ČR nepřípustná.
  • 25. května 2016 – Soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce.
  • 30. června 2016 – Právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf informoval o rozhodnutí brněnského krajského soudu, podle kterého by se okresní soud v Hodoníně měl zabývat norskými rozsudky a úpravou péče o děti po rozvodu manželů Michalákových.
  • 1. července 2016 – Česká televize informovala o tom, že soud v Hokksundu potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv Evy Michalákové. Nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.