Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nová hedvábná stezka Zemana fascinuje, Čínu posiluje

Jedním z hlavních témat návštěvy českého prezidenta Miloše Zemana v Pekingu byla Nová hedvábná stezka. Ambiciózní plán čínské zahraniční politiky má propojit Čínu s Asií, Evropou a Afrikou po souši i po vodě. Do projektu, který má především symbolický význam, Čína láká firmy nízkoúročnými půjčkami. Pro Česko podle ekonomů zásadní význam nemá.

17.5.2017 1
SDÍLEJ:

Nová hedvábná stezkaFoto: CC BY 2.0, Flickr

V Pekingu se v neděli na dvoudenní konferenci s čínským prezident Si Ťin-pchingem sešlo 29 hlav států a vlád, včetně delegace s českým prezidentem. Oslavy megaprojektu čínské zahraniční politiky se ale kromě Zemana nikdo jiný z prezidentů Evropské unie nezúčastnil.

"Význam projektu je spíše v Asii, než v Evropě," zhodnotil pro Českou televizi ekonom Michal Mejstřík. „Čínské investice v Česku ve srovnání s americkými jsou úplně minimální," uvádí. Podle listu Finacial Times čínské investice do zemí EU představují ze všech investic jen osm procent.

Stezka se Česku nevyhne

Jako zázemí pro projekt čínské zahraniční politiky v Česku má být pobočka čínské banky ICBC (Industrial and Commercial Bank of China). Licenci na zřízení pobočky předal guvernér České národní banky Jiří Rusnok v Pekingu v sobotu. Po Bank of China se jedná již o druhou čínskou banku na tuzemském trhu.

Čína totiž firmám, které se chtějí do projektu zapojit, poskytuje nízkoúročné půjčky. Banka tak má projekt nastartovat.

Zemana projekt fascinoval. „Byl bych rád, kdyby nová Hedvábná stezka alespoň jednou svojí větví vyústila právě v Česku," řekl pro čínská média.

Z infrastrukturních projektů se Česka týkají například investice čínské společnosti China Eastern do pražského letiště.

Největší čínská investice v Evropě je však stavba dálnice z Bělehradu do Budapeště. Projekt za 2,9 miliard dolarů má ale zpoždění.

Jeden pás, jedna cesta

Jak píše týdeník The Economist Čína do projektu dává ročně 150 miliard dolarů, které plynou do 68 členských zemí projektu. V neděli Si Ťin-pching přislíbil 124 miliard dolarů (asi tři biliony korun). Tyto prostředky chce Čína zhodnotit nejen ekonomicky, ale i politicky.

Síla starého příběhu

Hedvábí, koření, slonovina, nebo střelný prach. To byly komodity, se kterými se obchodovalo v době západní expanze čínské dynastie před dvěma tisíci lety. Symbolické navázání na karavany asijských obchodníků má projektu dodat auru výjimečnosti. Použít historický kontext starého příběhu je jednoduší, než stavět na zelené louce.

Podle Asociace pro mezinárodní otázky megaprojekt vznikl v roce 2013 tak, že Si Ťin-pching nejprve oznámil název projektu a až později se začal účelově hledat jeho obsah. Hledání kontinuity slávy staré Číny má svůj jasný význam.

Sporné otázky projektu

Čína si od své technologické a stavařské expanze slibuje vyřešení problémů vlastní ekonomiky, otevře tím nové trhy pro vlastní firmy. Po nové infrastruktuře budou moci putovat čínské exportní suroviny – hlavně stavební materiály a ocel.

V Asii je zatím železnic, dálnic a ropovodů málo, země jako Kazachstán, nebo Kyrgyzstán tak projekt vítají. Post sovětská centrální Asie je ale region o kterém vždy investoři pochybovali. Jak píše The Economist, většina staveb je zatím v červených číslech.

Navíc nově zvolené vlády na Srí Lance a Myanmaru už odmítají plány, které jejich předchůdci dojednali.

Si Ťin-pching chce změnit geopolitiku

Podle Economistu jde v globálním světě o jediné: vytvořit mocenské centrum Euroasie s dominancí Číny, které bude konkurovat centru transatlantickému v čele s USA. Čína tím tak jednoznačně dává najevo své ambice stát se globálním vůdcem. Neúčast západních politiků na oslavě megaprojektu v Pekingu tak tento fakt potvrzuje.

Příští summit o Nové hedvábné stezce Si Ťin-pching oznámil na rok 2019. Pokud jeho realizace nebude probíhat podle plánů, bude to obrovský neúspěch jeho zahraničního úsilí.

Některé projekty Hedvábné stezkyRychlostní silnice Kazaň – MoskvaMinulý rok čínští stavaři vyhráli kontrakt za 375 milionů dolarů na stavbu dálnice mezi ruskými městy. Celkové investice se ale odhadují na 16,7 miliard dolarů.
Středoasijský plynovodPlynovod páteřní cesty plynovodu přes Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán do Číny stál přes sedm miliard dolarů. Rourou proudí plyn z Turkmenistánu do Číny. V plánu je navýšení objemu přepravy.
Železniční spojení do TeheránuSmlouva se západními zeměmi o omezení íránského jaderného programu z roku 2015 umožnil spolupráci s francouzskými a německými firmami na modernizaci íránských železnic. První vlak z Číny dorazil s velkou slávou do Teheránu v únoru 2016. Nové železniční spojení posílilo obchod mezi oběma zeměmi.

Zdroj: Financial Times

Autor: Pavel Kopecký

Souhlasíte s čínskou orientací prezidenta Zemana?

Ano

64 %

Ne

26 %

Ano, ale s výhradami

10 %

Hlasovalo: 78

17.5.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté vyšetřují na místě, kde k hrůzné události došlo.
AKTUALIZOVÁNO
8

V Doubici zavraždili mladou dívku, další bojuje o život

Tomio Okamura ve Sněmovně.
10 9

Piráti a Okamura ve Sněmovně, TOP 09 mimo, říká průzkum

Trump nám vyhlásil válku, tvrdí Severokorejci. Americké bombardéry sestřelíme

Ministr zahraničí Severní Koreje Ri Yong-ho dnes v New Yorku oznámil, že Pchongjang si vymezuje právo sestřelit americké bombardéry i v případě, že budou mimo severokorejský vzdušný prostor. USA podle něj Severní Koreji vyhlásily válku. Svět by si „měl jasně pamatovat“, že to byli první Američané, kdo válku deklaroval, prohlásil Ri Yong-ho.

Rekonstrukce české ambasády v Berlíně spolyká přes půl miliardy korun

Rekonstrukci české ambasády v Berlíně za víc než půl miliardy korun dnes schválila vláda. Návrh počítá s tím, že by se s přípravou mělo začít příští rok, úprava by měla být dokončena do roku 2023. Budoucnost stavby ze 70. let, která leží v centru Berlína na prestižní adrese Wilhelmstrasse 44, se v posledních letech řešila opakovaně.

Zadeh manželovi vyhrožoval a nechal ho unést, tvrdí svědkyně

Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků za 2,5 miliardy a údajného ovlivňování svědka v pondělí opět stanul před Krajským soudem v Brně. Soud vyslýchal bývalou zaměstnankyni firmy, kde byl Zadeh investor. „Manželovi vyhrožoval a nutil ho účastnit se daňových úniků. Také ho nechal unést a poté nás jeho lidé sledovali,“ řekla svědkyně Milena Fajfrová.

Dvanáct korun za vydání léku nestačí. Lékárníci chtějí třicetikorunu

Lékárníci kritizují připravovanou úhradovou vyhlášku. Chtějí od zdravotních pojišťoven více peněz za výdej léku na recept. Česká lékárnická komora (ČLK) to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Nyní mají za takzvaný signální výkon 12 korun, podle komory by měl být 30 korun jako zrušený regulační poplatek. Vyhlášku, která upravuje platby za výkony zdravotní péče pro příští rok, poslalo ministerstvo minulý týden do připomínkového řízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení