VYBERTE SI REGION

Nové uprchlické kvóty? Německo je slabší než dřív

Brusel, Berlín, Ankara – Ačkoliv se ještě ani zdaleka nepodařilo rozmístit 160 tisíc uprchlíků v rámci dosud dohodnutých povinných kvót, 
v Bruselu už vznikl plán na další přerozdělení běženců. Tentokrát by se měl týkat 200 tisíc lidí, kteří v současné době žijí v utečeneckých táborech v Turecku, Libanonu či Jordánsku, tvrdí s odvoláním na své zdroje deník The Financial Times.

20.10.2015 64
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Jakob Koláček

„Potřebujeme přemístit víc uprchlíků ze států, které už teď nesou největší díl zodpovědnosti," citoval list eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose.

Zmíněný návrh, který Evropská komise údajně hodlá představit až v březnu, je zřejmě součástí nového akčního plánu mezi EU a Tureckem. Ankara se v něm výměnou za četné výhody zavázala, že bude hranice s EU střežit důsledněji než dosud. Turci měli z Bruselu přislíbeno až tři miliardy eur, turecký premiér ale včera oznámil, že země bude chtít ještě víc. Akční plán navíc počítá s tím, že Turci získají snadnější přístup 
k schengenským vízům a dočkají se i otevření nových kapitol ve vleklém přístupovém jednání o členství v EU.

Teoreticky může být zrušeno i zavádění stávajících kvót, které už EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska přijala. Stále se totiž čeká na rozhodnutí soudu Evropské unie v Lucemburku, kam Bratislava podala žalobu.

Evropská komise a německá vláda v uplynulých dnech několikrát zopakovaly, že uprchlickou krizi nepůjde vyřešit bez stálého mechanismu přerozdělování uprchlíků, který by se automaticky spustil vždy, kdy by některá z unijních zemí čelila přílišnému tlaku. Prosadit tento plán bude ale pro Berlín a Brusel podstatně těžší než předchozí kvóty. „Nepřijmeme to. A většina Evropy to vidí stejně," řekl polský ministr zahraničí Grzegorz Schetyna stanici RMF FM s tím, že vliv Berlína na celoevropskou politiku kvůli potížím Německa se zvládáním uprchlické vlny slábne. Kritika kancléřky Angely Merkelové kvůli přístupu 
k migrační otázce se přitom stále více ozývá i z řad její vlastní strany CDU/CSU, upozornil včera deník Bild.

Proti státy Visegrádu a Rumunsko

Polsko sice čekají o víkendu volby, k navrhovanému stálému mechanismu ale bude stěží vstřícnější – favoritem je totiž konzervativní strana Právo a spravedlnost.

Proti zmíněnému mechanismu se dosud jasně postavily státy Visegrádu a Rumunsko, z hlediska hlasování kvalifikovanou většinou je ale klíčová skepse velkých zemí, bez nichž plán na radě ministrů projde těžko.

Francouzský prezident Francois Hollande a španělský premiér Marian Rajoy vzkázali, že by se nejdříve mělo rozmístit dosud dohodnutých 160 tisíc uprchlíků, než se vůbec začne mluvit o nějakém novém plánu. Finsko zase přijímání dalších uprchlíků podmínilo zlepšením kontrol na vnějších hranicích EU.

Kvůli zpřísněným opatřením panuje nyní nervozita na hranicích Chorvatska se Srbskem a se Slovinskem ležících na takzvané Balkánské cestě využívané uprchlíky při cestě do západní Evropy. Na pomezí zmíněných států se rychle hromadí běženci, kteří nocují v chladu a dešti a nemohou rychle pokračovat dál.

Řetězová reakce dalších států

Maďarsko, které uzavřelo zelenou hranici s Chorvatskem, totiž spustilo řetězovou reakci dalších států. Slovinsko ležící na hranici Schengenu oznámilo, že přijme maximálně 2500 uprchlíků denně 
a trvá na jejich registraci.

Počet přijímaných běženců proto rychle snížilo i Chorvatsko, Srbové ale k hranicím vypravují autobusy s uprchlíky v nezměněném množství. Bělehrad pak ponechává běžence na srbsko-chorvatském pomezí svému osudu. Starat se o ně musejí dobrovolníci, 
z nichž valnou většinu tvoří Češi. Ti prý ale situaci příliš dlouho sami zvládat nemůžou. „Vzhledem k tomu, že dav se stává nekontrolovatelným, je velice pravděpodobné, že může dojít k ušlapání dětí 
v davu nebo jiné tragédii," varovala včera koordinátorka českých dobrovolníků Petra Quirke.

Ostraha hranic se nyní intenzivněji řeší i v Česku, ačkoliv země žádné masivní imigrační vlně nečelí.

Česká vláda včera schválila urychlený nákup tisíců nových útočných pušek, pistolí 
a desítek nákladních automobilů celkem za 1,24 miliardy korun. Pořízení arzenálu armáda zdůvodnila mimo jiné nutností připravit se na možnou eskalaci nynější uprchlické krize.
Minulý týden přitom na hranicích EU zahynul první běženec, když Afghánce mířícího z Turecka zřejmě omylem zasáhla kulka bulharského pohraničníka.

Autor: Martin Dohnal

20.10.2015 VSTUP DO DISKUSE 64
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Výpravčí, jenž způsobil nehodu v Bavorsku, půjde do vězení

Berlín - Na tři a půl roku do vězení poslal dnes německý soud výpravčího, který v únoru zavinil nejhorší železniční neštěstí v Bavorsku za více než 40 let. Nehoda u obce Bad Aibling si vyžádala 12 mrtvých a téměř 90 zraněných. Muži, který hrál během služby hru na mobilním telefonu, hrozil až pětiletý trest vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies