Nový kabinet složil dva dny poté, co po rozsáhlých protestech obyvatel proti úsporným opatřením a snižování životní úrovně odstoupil jeho předchůdce Emil Boc.

Ungureanu, který byl dosud šéfem zpravodajských služeb, oznámil, že do klíčových ministerstev hospodářství, financí, vnitra a zemědělství byli nominováni noví, mladší ministři. Všichni nově jmenovaní jsou členy Demokratické liberální strany (PD-L), hlavní skupiny z vládní koalice.

Dostatek hlasů

Parlament bude hlasovat o jeho kabinetu ve čtvrtek. Vládnoucí koalice a její menšinoví partneři mají pro schválení vlády dost hlasů. Opozice už dala najevo, že bude hlasování bojkotovat.

"Je to vláda mladá, jsou v ní nové tváře, ale také výjimeční profesionálové. Zaslouží si důvěru a je připravena dokázat, že došlo k obměně politické generace a vládnoucích principů," řekl Ungureanu.

Novým ministrem financí bude jednatřicetiletý Bogdan Dragoi, který byl dosud náměstkem na tomto ministerstvu. Ministerstvo hospodářství bylo svěřeno sedmatřicetiletému inženýru Lucianu Bodemu, který není veřejnosti znám.

Několik klíčových ministrů zůstalo ve své funkci, mimo jiné Catalin Predoiu jako ministr spravedlnosti, Cristian Diaconescu v křesle ministra zahraničí a Leonard Organ v rezortu pro evropské záležitosti.

Kromě PD-L jsou ve vládě zastoupeny také dvě další formace středopravé koalice: strana maďarské menšiny UDMR a Národní svaz pro pokrok Rumunska (UNPR).

Průměrný věk nových ministrů je 38 let a tisk označuje novou vládu za juniorský tým. Finanční list Ziarul Financiar přirovnal nového premiéra k trenérovi, který poslal na hřiště "zálohy".

Analytik Sorin Ionitsa ale označuje nové ministry za "klony starých ministrů. Podle něho prezident Traian Basescu a liberální demokraté doufají, že tento tým pozvedne PD-L v průzkumech, kde se za poslední tři měsíce propadla z 21 na 15 procent.

Ungureanu řekl, že opustí funkci šéfa zpravodajských služeb. Není členem žádné strany, ale býval ministrem zahraničí a je považován za blízkého spojence prezidenta Baseska.

Rumuni vyšli minulý měsíc do ulic, aby vyjádřili rozhořčení nad úspornými opatřeními, které vyhlásila vláda v roce 2009, aby dostala půjčku 20 miliard eur od MMF, EU a Světové banky. Šéf mise MMF v Bukurešti po pádu Bocovy vlády řekl, že neočekává, že by se cokoliv měnilo na smlouvě o záchranné půjčce, ale je nutné, aby nová vláda pokračovala v reformách dohodnutých s MMF a Evropskou komisí.