VYBERTE SI REGION

Nový ruský kosmodrom Vostočnyj čeká na svůj premiérový start

Praha – Slavnostní start první rakety z nového ruského kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě byl odložen na čtvrtek, sdělily ruské agentury. Nosná raketa Sojuz 2.1 měla původně odstartovat dnes krátce po čtvrté hodině SELČ.

27.4.2016 AKTUALIZOVÁNO 27.4.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Příprava k ostře sledovanému startu, kvůli němuž se na kosmodrom dostavil prezident Vladimir Putin, byla automaticky přerušena půldruhé minuty před startem. Vedení agentury Roskosmos oznámilo, že příčiny odkladu zná, nicméně podrobnosti novinářům zatím nesdělilo. Zjištěný problém se prý řeší.

Porucha řídícího systému

Podle anonymního zdroje, kterého citovala agentura TASS, způsobila odklad porucha řídících systémů nosné rakety Sojuz. S odkazem na analýzu telemetrických údajů zdroj uvedl, že byla odhalena „porucha v jednom z přístrojů systému řízení, který odpovídá za spuštění a vypnutí motorů, oddělení jednotlivých stupňů a určení směru letu". Čtvrteční termín opakovaného startu je podle agentury předběžný a potvrzen dosud nebyl.

Agentura RIA Novosti spekuluje, že start může být odložen na neurčito. Palivo z nosné rakety nicméně odčerpáno zatím nebylo a Sojuz stále stojí na odpalovací rampě.

Vostočnyj je první národní civilní kosmodrom, který má Rusku zajistit nezávislý přístup do vesmíru. Dosud využívaný kosmodrom Bajkonur se totiž pro Rusy ocitl po rozpadu někdejšího Sovětského svazu v zahraničí, protože se nachází na území středoasijského Kazachstánu. Převedení celého provozu do Vostočného ale ještě nějaký čas potrvá. Nové ruské vesmírné centrum v Amurské oblasti totiž zdaleka není dokončené.

Sojuz 2.1 má na oběžnou dráhu vynést tři menší družice: Lomonosov, Aist-2D a SamSat-218. S dalším startem se podle šéfa Roskosmosu Igora Komarova počítá až v roce 2017 a s plným provozem o rok později.

Komarov novinářům řekl, že odpovědnost za zrušení dnešního startu „nesou ti, kteří se odvětvím zabývají a řídí je". Za rozvoj ruské kosmonautiky ve vládě odpovídá vicepremiér Dmitrij Rogozin, jehož ale Komarov přímo nejmenoval.

Putin podle Kremlu na kosmodromu zůstane, dokud se nevyjasní další postup. Sám prezident loni rozhodl o tom, že první start, plánovaný původně na rok 2015, se uskuteční až letos v dubnu. Budování Vostočného doprovázely značné problémy, v minulých dnech bylo zahájeno několik soudních sporů pro podezření z korupce a defraudací.

Zázemí kosmodromu

Buduje se i zázemí kosmodromu v nedalekém městečku. Obec Uglegorsk s 6000 obyvateli byla nově pojmenována po významném ruském vědci Konstantinu Ciolkovském a postupně se podle plánů promění v město s 30.000 obyvateli. Na ploše 10,5 kilometru čtverečních vyrostou konstrukční kanceláře, vědecké podniky, provozy kompletující kosmickou techniku i vyrábějící raketové palivo.

Středeční premiéra Vostočného bude spíš předpremiérou. Sojuz 2.1 vynese tři menší družice: Lomonosov, Aist-2D a SamSat-218. S dalším startem se podle šéfa kosmické agentury Roskosmos Igora Komarova počítá až v roce 2017 a s plným provozem o rok později. Zda budou příští rok z nového kosmodromu realizovány některé ze 30 uzavřených kontraktů, není zcela jasné. Stanovené termíny v ruském vesmírném programu jsou mnohdy spíše prognózami a nezřídka i „přáními shora", a proto jsou časové skluzy časté.

I Vostočnyj si měl svůj první start odbýt už loni v prosinci, ale nakonec byla premiéra se souhlasem prezidenta Vladimira Putina odložena na letošní duben. Šéf Kremlu přitom projevil přání, aby termínem byl 12. duben, tedy Den kosmonautiky s 55. výročím prvního letu člověka do vesmíru, Jurije Gagarina. Nakonec byl ale určen 27. duben.

Komerční lety

Podle Komarova by z Vostočného měly létat komerční lety s nosnými raketami Sojuz v roce 2018. Původně se počítalo, že ještě letos vynese nová raketa Angara-A5 angolský telekomunikační sputnik Angosat-1, ale podle dobře informovaného zdroje agentury RIA Novosti se tak nestane ani na začátku příštího roku, protože raketa nebude hotová.

Ministr spojů Nikolaj Nikiforov se nechal slyšet, že starty spojových družic z Vostočného budou asi možné až od roku 2020 s novými silnými raketami Angara. Do té doby bude nutné používat stávající nosiče Proton, jež startují z kazašského Bajkonuru.

Finanční prostředky

Mnohé ovlivnila současná svízelná situace ruské ekonomiky a z ní plynoucí snížení finančních prostředků pro kosmický program. Například místo původně dvou plánovaných startovacích ramp pro Angary bude ve Vostočném rampa jedna, z níž budou létat všechny modifikace – Angara-A5, Angara-A5P pro pilotované lety a Angara-A5B se zvýšenou nosností. Podle zpravodajského serveru vesti.ru by tato rampa měla stát do roku 2021.

Pokud jde o starty s posádkou z Vostočného, list Rossijskaja gazeta citoval premiéra Dmitrije Medvěděva, který řekl, že „do roku 2023 by tam měla být hotová infrastruktura, která umožní vypouštět kosmické lodi v rámci programu pilotovaných letů".

Na zdržení výstavby Vostočného se podepsala i řada finančních skandálů. Generální prokurátor Jurij Čajka podle listu Kommersant loni v červenci řekl, že vyšetřování ve firmách zapojených do budování kosmodromu zjistilo zpronevěry a rozkrádání, jež státu způsobily ztráty ve výši sedmi miliard rublů. Na zpravodajských serverech se ale objevily i vyšší odhady expertů.

Některé podniky dlužily zaměstnancům platy, a tak se stávkovalo, a došlo i na protestní hladovky. Zda byly dlužné platy skutečně vyrovnány, jak tvrdí úřady, není jisté. Média informovala o případu stavaře Antona Ťjuriševa, který chtěl Putinovi při jeho nedávné televizní besedě s veřejností říct, že tento problém zdaleka vyřešen není. Nedostal se k tomu, protože před vysíláním ho zavřeli na pět dní do vězení.

Náklady na Vostočnyj mají dosáhnout 300 až 400 miliard rublů. Komarov loni v listopadu mluvil o tom, že mohou přesáhnout 180 miliard rublů. Výdaje ve výši zhruba 120 miliard se podle něj týkají komplexu spojeného s vypouštěním raket. Na vybudování všeho ostatního míří zbylých 60 miliard.

Ve světě nyní funguje 22 kosmodromů

Vybraná fakta o kosmodromech světa ke startu první rakety z nového ruského kosmodromu Vostočnyj 27. dubna:

- Podle serveru spacetoday.org je nyní v provozu po celém světě 22 kosmodromů.

- Za první klasický kosmodrom světa je označován nejznámější ruský kosmodrom Bajkonur, který ale leží na území Kazachstánu. Jedná se o rozsáhlý komplex odpalovacích ramp pro pilotované lety, kosmické sondy, komunikační družice a družice typu kosmos. Byl místem vypuštění první umělé družice Země (1957) a startu Jurije Gagarina do kosmu (1961). Kosmodrom zahájil svou činnost v červnu 1955 jako náhrada za územně nedostačující komplex Kapustin Jar, který funguje od roku 1962. Název Bajkonur je odvozen od hornického města vzdáleného asi 300 kilometrů od kosmodromu. Základně se později začalo říkat také podle blízké vesnice Ťuratam. K zajištění kosmodromu slouží asi 30 kilometrů vzdálené nově vybudované město Bajkonur (dříve Leninsk). Rusko má startovací plochy v Bajkonuru pronajaty do roku 2050 a každoročně odvádí do kazašské státní pokladny 115 milionů dolarů (2,9 miliardy korun) nájemného.

- Závislost Ruska na Bajkonuru by měl snížit právě nový ruský kosmodrom Vostočnyj. Od jeho vybudování si Moskva slibuje i ekonomický rozmach ruského Dálného východu. Kosmodrom, jehož stavba byla zahájena v roce 2010, se nachází v Amurské oblasti na východě země nedaleko hranic s Čínou. Je vybudován v blízkosti kosmodromu Svobodnyj, který ale od roku 2007 prakticky nefunguje. Plocha kosmodromu Vostočnyj by měla činit po dokončení 1035 kilometrů čtverečních, jeho délka bude dosahovat až 36 kilometrů, šířka 18 kilometrů. V areálu kosmodromu bude přes 400 budov a zařízení, kromě jiného tři odpalovací rampy (dvě pro rakety Sojuz a jedna pro Angary), letiště, závody na výrobu paliva, 97 kilometrů silnic a necelá stovka kilometrů železničních tratí. S prvními testovacími lety s raketami Angara se počítá od roku 2021, od roku 2023 by již z Vostočného měly začít startovat pilotované lety. V nedalekém městečku Ciolkovskij (do roku 2015 Uglegorsk) vyrůstají ubytovací kapacity pro 30.000 lidí. Budování kosmodromu provázely problémy. Loni například kvůli nevyplaceným mzdám stávkovaly více než dvě stovky dělníků, kteří na stavbě kosmodromu pracují.

- Dalším významným ruským kosmodromem je Pleseck, který v současnosti slouží k vojenským, vědeckým i komerčním letům a který leží přibližně 200 kilometrů jižně od severoruského přístavu Archangelsk. Byl vybudován v roce 1957 jako přísně utajovaná základna pro mezikontinentální balistické rakety R-7. V polovině 60. let sovětské vedení rozhodlo o tom, že základna Pleseck se bude využívat i pro kosmické lety. „Klasickým" kosmodromem se stal Pleseck 17. března 1966 startem první družice Kosmos-112. Z kosmodromu byly vypuštěny československé a české družice Magion a Mimosa.

- Největší americká kosmická základna Mys Canaveral se rozkládá na Floridě u městečka Titusvile. I když oficiální název celého komplexu je Eastern Test Range (Východní zkušební střelnice), je běžněji znám pod názvem Cape Canaveral. Provoz střelnice byl zahájen vypuštěním upravené německé rakety V-2 (Bumper) v červenci 1950. Jižní polovina kosmodromu patří vojenskému letectvu, severněji se nachází Kennedyho vesmírné středisko (KSC) patřící Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

- Francouzskému kosmickému programu a především Evropské kosmické agentuře (ESA) slouží kosmodrom Kourou, který leží ve Francouzské Guyaně. Kosmodrom začala Francie budovat v souvislosti s likvidací kosmodromu Hammaguir v Alžírsku v roce 1964. ESA využívá kosmodrom pro své dva klíčové vesmírné programy Copernicus, jehož cílem je vybudovat evropské kapacity pro pozorování Země z vesmíru a zlepšit monitorování klimatických změn či přírodních katastrof, a satelitní navigační systém Galileo, jehož administrativní centrum je v Praze.

- Nejstarší čínskou základnou je kosmodrom Ťiou-čchüan, který leží v severozápadní provincii Kan-su v poušti Gobi. Západní prameny ho nazývají Šuang-čcheng-cu podle města, u kterého je vybudován. Původně raketová střelnice se začala stavět v červnu 1956, první testy se uskutečnily v září a v listopadu 1960 (ruské balistické rakety R-2). Dvě rampy slouží pro zkoušky balistických raket a pro vypouštění návratových družic. V roce 1999 byla uvedena do provozu rampa pro starty pilotovaných letů, v říjnu 2003 odtud Čína vyslala svou první pilotovanou raketu.

Autor: ČTK

27.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

AKTUALIZOVÁNO

Norský Barnevernet versus český dědeček. Jiří Pavelka podává v Norsku žalobu

Praha - Do boje s norským Barnevernetem se pustil dědeček dvou chlapců, které úřady v roce 2011 odebraly české matce Evě Michalákové a jejímu manželovi Josefovi. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření Barnevernu nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies